S dluhopisy pro občany nekončíme, oznámila správa státní kasy

6 minut
S dluhopisy pro občany nekončíme, oznámila Schillerová
Zdroj: ČT24

Ministerstvo financí bude pokračovat v prodeji státních dluhopisů určených fyzickým osobám. Další upisovací období pro nákup dluhopisů úřad zahájí 1. července, prodej dluhopisů s názvem Dluhopis Republiky bude pokračovat i poté. Vedle takzvaného reinvestičního a protiinflačního dluhopisu resort nabídne také fixní dluhopis s konstantní výší výnosu v každém roce.

Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) byl předchozí prodej dluhopisů při pilotní fázi (trvala od loňského prosince) úspěšný. Splatnost dluhopisů je šest let.

V případě nové červencové emise MF stanovilo u nového typu dluhopisu s fixním výnosem každoroční výnos na 1,5 procenta. U takzvaného protiinflačního dluhopisu je nadále jeho výnos stanoven podle vývoje spotřebitelských cen a navýšen o marži 0,5 procenta ročně. Minimální úrokovou sazbu tak MF garantuje na 0,5 procenta ročně. Tyto dva typy dluhopisu je možné pořídit jen pomocí elektronického přístupu. 

2 minuty
UDÁLOSTI: Ministerstvo financí bude pokračovat v prodeji státních dluhopisů
Zdroj: ČT24

Další upisovací období začne 1. července a potrvá do 13. září, resort vydá dluhopisy 1. října. Poté bude následovat další emise, jejíž prodej začne 16. září a skončí 20. prosince s následným vydáním dluhopisů 2. ledna 2020. „Další upisovací období v roce 2020 budou přímo na sebe navazovat tak, aby byl zajištěn nepřetržitý prodej Dluhopisů Republiky,“ uvedla Schillerová.

Výnos půldruhého procenta

Ministerstvo financí v pilotní fázi začalo dluhopisy pro občany prodávat loni 3. prosince, u příležitosti stého výročí vzniku Československa. V dosavadních třech emisích si lidé nakoupili dluhopisy za 9,2 miliardy korun. Největší zájem byl o takzvaný protiinflační dluhopis, kterého lidé nakoupili za pět miliard korun. Tento typ dluhopisu přitom MF nabídlo až v třetí emisi, jejíž upisovací období skončilo v pátek.

6 minut
Bartošek (KDU-ČSL): Dluhopisy jsou správná cesta, ale ještě lepší je si nepůjčovat
Zdroj: ČT24

V první emisi, která skončila v lednu, lidé objednali a uhradili státní dluhopisy určené pouze pro fyzické osoby za 2,92 miliardy korun. Objem emise byl vyšší než při poslední emisi spořicích státních dluhopisů na jaře 2014, zároveň ale nižší než při předchozích emisích spořicích dluhopisů vydávaných od roku 2011.

Ve druhé emisi si lidé objednali a uhradili státní dluhopisy určené pouze pro fyzické osoby za 900,6 milionu korun.

U třetí emise pak zájem výrazně stoupl díky prodeji nových protiinflačních dluhopisů. Lidé si objednali dluhopisy za 5,4 miliardy korun, z toho protiinflačních za pět miliard korun. Reinvestičních dluhopisů, které byly nabízeny i v předchozích emisích, si lidé objednali za 381 milionů korun.

První emise Dluhopisu Republiky
Zdroj: ČT24

Investovat do dluhopisů lze už od tisícikoruny

Reinvestiční spořicí dluhopis pak bude možné koupit i na vybraných pobočkách ČSOB. Bude mít stejně jako předchozí emise rostoucí roční výnosy. Průměrnou roční úrokovou sazbu ministerstvo stanovilo u červencové emise na 1,62 procenta před zdaněním.

„I my jako Česká republika si půjčujeme za menší úrok na finančních trzích, a tak kopírujeme tento trend,“ uvedla Schillerová. V první emisi byl průměrný výnos u reinvestičního dluhopisu stanoven na 2,07 procenta před zdaněním, ve druhé na 1,99 procenta a ve třetí emisi 1,91 procenta. 

4 minuty
Šéf Capitalinked Dohnal: U dluhopisů jde spíše o marketing
Zdroj: ČT24

Dluhopisy budou nadále vydávány v nominální hodnotě jedna koruna. Do konce roku 2012 zákon umožňoval, aby se z korunových dluhopisů neplatila daň, což řada firem využila. Dluhopis Republiky ale podléhá standardní patnáctiprocentní srážkové dani. 

V jednotlivých upisovacích obdobích, která na sebe budou navazovat, si mohou zájemci pořídit dluhopisy v minimální hodnotě 1000 Kč. Maximální objem je stanoven na pět milionů korun pro jednotlivý typ dluhopisu.

Objem emisí není předem stanoven, určeno je pouze období, kdy si je možné dluhopisy objednat. Podíl spořicích dluhopisů pro občany na celkovém dluhu tak podle Schillerové od loňského prosince stoupl z 0,3 na 0,7 procenta, v absolutních číslech z 5,2 na 11,8 miliardy korun.

„Podle mě je to správná cesta. To, co je naprosto klíčové je, aby stát nabídl občanům takové podmínky, aby výnos dluhopisu byl alespoň část procenta, nejlépe půl procenta nad inflací. To znamená ten, kdo investuje a půjčuje státu, aby na tom neprodělal. Je to lepší, než půjčovat od velkých bank, které pak dividendy odvádí do zahraničí, takhle peníze zůstanou doma,“ souhlasí s vydáváním státních dluhopisů místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek.

„Myslím, že se nabízí široká možnost, jak rozšířit portfolio,“ dodal Bartošek a zmínil třeba vypsání dluhopisů „na stavbu jádra“. „ Nejlepší je ale nepůjčovat si a šetřit na zlé časy,“ dodal místopředseda KDU-ČSL.

Šéf společnosti Capitalinked Radim Dohnal upozornil, že v případě spořících dluhopisů jde spíše o marketing než o reálný příspěvek k financování dluhu státu. „Když porovnáme kuponovou sazbu protiinflačních dluhopisů pro občany se situací na trhu, kdy šestileté státní dluhopisy ČR se obchodují s výnosem 1,476 procenta, můžeme konstatovat, že stát platí a bude platit zbytečné vysoké úroky,“ uvedl.

Dluhopisy budou nadále vydávány v nominální hodnotě jedna koruna. Do konce roku 2012 zákon umožňoval, aby se z korunových dluhopisů neplatila daň, což řada firem využila. Dluhopis Republiky ale podléhá standardní 15procentní srážkové dani.

Podle informací Českého rozhlasu do Poslanecké sněmovny dorazil návrh na zdanění výnosů z korunových dluhopisů v rámci takzvaného sazbového balíčku ministerstva financí. Návrh od MF podle rozhlasu je obecnější a míří na všechny držitele korunových dluhopisů bez rozdílu. Nově by se měla zaokrouhlovat až celková částka daně ze všech příjmů od jednoho emitenta. Do státní kasy by tak podle propočtu ministerstva měly nově přitéct stamiliony korun ročně.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Chceme dělat pravdivý rozpočet, řekl Nacher. Skopeček varoval před inflací

Chceme dělat pravdivý rozpočet, prohlásil v Duelu ČT24 místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Zkritizoval bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), zmínil například „špatné využití windfall tax“. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) se obává, že rétorika ANO povede k nárůstu schodku veřejných financí, a varoval před inflací. Ministryně financí Alena Schillerová v neděli prohlásila, že plánovaný schodek loňského rozpočtu se překročí. Tématem diskuse byl také kritizovaný novoroční projev předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD). Moderovala Jana Peroutková.
před 8 hhodinami

Pozice USA na trhu s ropou může díky Venezuele posílit, míní experti

Možnost rozhodovat o venezuelské ropě by posílila pozici Spojených států na světovém trhu, míní experti oslovení ČT24. Podle nich byly právě zásoby ropy zřejmě jedním z hlavních důvodů, proč Spojené státy vedly proti Venezuele vojenský zásah. Americký prezident Donald Trump už uvedl, že po zásahu USA ve Venezuele by v této zemi mohly znovu těžit americké společnosti.
před 14 hhodinami

Madurův pád může přinést Venezuele prosperitu, záleží ale na vývoji, míní experti

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky komentovali možné dopady amerického zásahu ve Venezuele na tamní, potažmo světovou ekonomiku. Ekonom Jaromír Baxa zdůraznil, že bez zahraniční pomoci a omezení sankcí může Venezuela jen těžko pozvednout svou oslabenou ekonomiku. Politolog Matyáš Strnad poukázal na potíže s majetkovými zákony země, které odrazují potenciální investory. Václav Loula z české asociace petrolejářského průmyslu a obchodu nastínil, že v případě hladkého převzetí moci by mohly světové ceny ropy klesnout, ale v důsledku nestability mohou naopak stoupnout zhruba o pět procent. Podle všech třech je zásadní, jaký bude politický vývoj v zemi. Moderovala Vanda Kofroňová.
před 19 hhodinami

V Česku přibývá bezobslužných prodejen. Nabízí potraviny i železářství

V Česku loni přibyly desítky samoobslužných prodejen, kde si zákazníci nakoupí 24 hodin denně sedm dní v týdnu. Potvrzují to technologičtí dodavatelé těchto obchodů, například Contio, P.V.A. systems nebo Knowinstore. Nejčastěji jde podle nich o obchody s potravinami. Nově ale vznikla například samoobslužná prodejna s kávou, muzeum nebo železářství. Další typy samoobslužných provozoven budou podle dodavatelů přibývat i letos.
3. 1. 2026

Čínská BYD připravila Muskovu Teslu o vedoucí pozici na trhu s elektromobily

Americkému výrobci elektromobilů Tesla vloni klesl odbyt na 1,64 milionu vozů z 1,79 milionu v předchozím roce, informovala v pátek firma. Odbyt Tesly se snížil už druhý rok za sebou. Přispěl k tomu mimo jiné pokles poptávky od zákazníků, kteří mají výhrady k politickým aktivitám jejího šéfa, miliardáře Elona Muska. Teslu tak v čele světového trhu s elektromobily nahradil čínský konkurent BYD.
2. 1. 2026Aktualizováno2. 1. 2026

Česká ekonomika vzrostla ve třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta

Česká ekonomika vzrostla v loňském třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta, což je nejrychlejší růst od druhého čtvrtletí 2022. Hrubý domácí produkt (HDP) byl proti předchozím třem měsícům vyšší o 0,8 procenta. Zpřesněný odhad zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak potvrdil údaje z konce listopadu. Podle analytiků byl hospodářský růst robustnější, než se očekávalo.
2. 1. 2026Aktualizováno2. 1. 2026

Hosté speciálu Událostí, komentářů probrali výhled na rok 2026

Hosté novoročního speciálu Událostí, komentářů se zaměřili na projevy prezidenta Petra Pavla, předsedy vlády Andreje Babiše (ANO), rozdělení společnosti, politické spojování, budoucnost pro mladou generaci či hrdost a vlastenectví. Pozvání do debaty přijali novinářka a moderátorka Barbora Černošková, redaktor pro vědu a techniku z Deníku N Petr Koubský, jazykovědec Karel Oliva, zakladatel a ředitel Institutu 2050 Jan Krajhanzl, sociolog ze společnosti PAQ Research Daniel Prokop, akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich a ředitel Charity ČR Lukáš Curylo. Diskusí provázela Jana Peroutková.
2. 1. 2026

Příběh černého uhlí se začíná uzavírat. Horníky čeká nová kapitola

Těžba černého uhlí má letos v Česku definitivně skončit. Na Karvinsku zbývá dotěžit posledních několik tisíc tun. Z šachet v regionu odejde v lednu a únoru 1600 lidí. Během prvních dvou vln propouštění odešly z dolů i stovky lidí. Většina z nich dostala odstupné a stále nepracuje. Podle některých i proto, že jim noví zaměstnavatelé často nenabízejí ani polovinu toho, na co byli zvyklí v podzemí. Jiní zkouší vlastní podnikání. Černouhelné hornictví skončí na Karvinsku po 250 letech. Jak to ovlivní trh práce, bude podle ekonomů jasnější za rok.
2. 1. 2026
Načítání...