S dluhopisy pro občany nekončíme, oznámila správa státní kasy

Nahrávám video

Ministerstvo financí bude pokračovat v prodeji státních dluhopisů určených fyzickým osobám. Další upisovací období pro nákup dluhopisů úřad zahájí 1. července, prodej dluhopisů s názvem Dluhopis Republiky bude pokračovat i poté. Vedle takzvaného reinvestičního a protiinflačního dluhopisu resort nabídne také fixní dluhopis s konstantní výší výnosu v každém roce.

Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) byl předchozí prodej dluhopisů při pilotní fázi (trvala od loňského prosince) úspěšný. Splatnost dluhopisů je šest let.

V případě nové červencové emise MF stanovilo u nového typu dluhopisu s fixním výnosem každoroční výnos na 1,5 procenta. U takzvaného protiinflačního dluhopisu je nadále jeho výnos stanoven podle vývoje spotřebitelských cen a navýšen o marži 0,5 procenta ročně. Minimální úrokovou sazbu tak MF garantuje na 0,5 procenta ročně. Tyto dva typy dluhopisu je možné pořídit jen pomocí elektronického přístupu. 

Nahrávám video

Další upisovací období začne 1. července a potrvá do 13. září, resort vydá dluhopisy 1. října. Poté bude následovat další emise, jejíž prodej začne 16. září a skončí 20. prosince s následným vydáním dluhopisů 2. ledna 2020. „Další upisovací období v roce 2020 budou přímo na sebe navazovat tak, aby byl zajištěn nepřetržitý prodej Dluhopisů Republiky,“ uvedla Schillerová.

Výnos půldruhého procenta

Ministerstvo financí v pilotní fázi začalo dluhopisy pro občany prodávat loni 3. prosince, u příležitosti stého výročí vzniku Československa. V dosavadních třech emisích si lidé nakoupili dluhopisy za 9,2 miliardy korun. Největší zájem byl o takzvaný protiinflační dluhopis, kterého lidé nakoupili za pět miliard korun. Tento typ dluhopisu přitom MF nabídlo až v třetí emisi, jejíž upisovací období skončilo v pátek.

Nahrávám video

V první emisi, která skončila v lednu, lidé objednali a uhradili státní dluhopisy určené pouze pro fyzické osoby za 2,92 miliardy korun. Objem emise byl vyšší než při poslední emisi spořicích státních dluhopisů na jaře 2014, zároveň ale nižší než při předchozích emisích spořicích dluhopisů vydávaných od roku 2011.

Ve druhé emisi si lidé objednali a uhradili státní dluhopisy určené pouze pro fyzické osoby za 900,6 milionu korun.

U třetí emise pak zájem výrazně stoupl díky prodeji nových protiinflačních dluhopisů. Lidé si objednali dluhopisy za 5,4 miliardy korun, z toho protiinflačních za pět miliard korun. Reinvestičních dluhopisů, které byly nabízeny i v předchozích emisích, si lidé objednali za 381 milionů korun.

První emise Dluhopisu Republiky
Zdroj: ČT24

Investovat do dluhopisů lze už od tisícikoruny

Reinvestiční spořicí dluhopis pak bude možné koupit i na vybraných pobočkách ČSOB. Bude mít stejně jako předchozí emise rostoucí roční výnosy. Průměrnou roční úrokovou sazbu ministerstvo stanovilo u červencové emise na 1,62 procenta před zdaněním.

„I my jako Česká republika si půjčujeme za menší úrok na finančních trzích, a tak kopírujeme tento trend,“ uvedla Schillerová. V první emisi byl průměrný výnos u reinvestičního dluhopisu stanoven na 2,07 procenta před zdaněním, ve druhé na 1,99 procenta a ve třetí emisi 1,91 procenta. 

Nahrávám video

Dluhopisy budou nadále vydávány v nominální hodnotě jedna koruna. Do konce roku 2012 zákon umožňoval, aby se z korunových dluhopisů neplatila daň, což řada firem využila. Dluhopis Republiky ale podléhá standardní patnáctiprocentní srážkové dani. 

V jednotlivých upisovacích obdobích, která na sebe budou navazovat, si mohou zájemci pořídit dluhopisy v minimální hodnotě 1000 Kč. Maximální objem je stanoven na pět milionů korun pro jednotlivý typ dluhopisu.

Objem emisí není předem stanoven, určeno je pouze období, kdy si je možné dluhopisy objednat. Podíl spořicích dluhopisů pro občany na celkovém dluhu tak podle Schillerové od loňského prosince stoupl z 0,3 na 0,7 procenta, v absolutních číslech z 5,2 na 11,8 miliardy korun.

„Podle mě je to správná cesta. To, co je naprosto klíčové je, aby stát nabídl občanům takové podmínky, aby výnos dluhopisu byl alespoň část procenta, nejlépe půl procenta nad inflací. To znamená ten, kdo investuje a půjčuje státu, aby na tom neprodělal. Je to lepší, než půjčovat od velkých bank, které pak dividendy odvádí do zahraničí, takhle peníze zůstanou doma,“ souhlasí s vydáváním státních dluhopisů místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek.

„Myslím, že se nabízí široká možnost, jak rozšířit portfolio,“ dodal Bartošek a zmínil třeba vypsání dluhopisů „na stavbu jádra“. „ Nejlepší je ale nepůjčovat si a šetřit na zlé časy,“ dodal místopředseda KDU-ČSL.

Šéf společnosti Capitalinked Radim Dohnal upozornil, že v případě spořících dluhopisů jde spíše o marketing než o reálný příspěvek k financování dluhu státu. „Když porovnáme kuponovou sazbu protiinflačních dluhopisů pro občany se situací na trhu, kdy šestileté státní dluhopisy ČR se obchodují s výnosem 1,476 procenta, můžeme konstatovat, že stát platí a bude platit zbytečné vysoké úroky,“ uvedl.

Dluhopisy budou nadále vydávány v nominální hodnotě jedna koruna. Do konce roku 2012 zákon umožňoval, aby se z korunových dluhopisů neplatila daň, což řada firem využila. Dluhopis Republiky ale podléhá standardní 15procentní srážkové dani.

Podle informací Českého rozhlasu do Poslanecké sněmovny dorazil návrh na zdanění výnosů z korunových dluhopisů v rámci takzvaného sazbového balíčku ministerstva financí. Návrh od MF podle rozhlasu je obecnější a míří na všechny držitele korunových dluhopisů bez rozdílu. Nově by se měla zaokrouhlovat až celková částka daně ze všech příjmů od jednoho emitenta. Do státní kasy by tak podle propočtu ministerstva měly nově přitéct stamiliony korun ročně.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 20 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
včera v 06:36

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled