Odbory vyzvaly vládu k jednání o růstu platů v roce 2020. Podle Středuly chtějí „významné navýšení“

Odbory veřejného sektoru vyzvaly v úterý vládu, aby s nimi začala co nejdříve jednat o růstu platů pro příští rok. Jaké navýšení budou pro zaměstnance státu a veřejných služeb požadovat, ale zatím odmítly upřesnit.  Podle šéfa Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly budou odbory usilovat o „významné navýšení“.

Ve veřejných službách a správě pracovalo loni podle informačního výdělkového systému ministerstva práce zhruba 640 tisíc lidí a průměrný plat dosáhl 35 437 korun.

Platy ve veřejných službách a správě se zvyšovaly naposledy letos v lednu. Tarify – tedy základ příjmu – se upravily od dvou do sedmi procent podle profesí, učitelům pak o deset procent. Velká část peněz měla putovat do odměn.

„Budeme požadovat růst do tarifů. Zkušenost, kterou jsme si letos bohužel všichni odstáli, je, že kde byl slíben nadtarifní růst, tak je prakticky nerealizován. Nevidíme žádný důvod, aby zaměstnanci státu a další byli jakkoliv kráceni tím, že politik slíbí a zaměstnanec neobdrží,“ uvedl Středula. Dodal jen, že odbory budou usilovat o „významné navýšení“ a požadavek sdělí vládě na prvním jednání.

K rychlému zahájení vyjednávání odborů s kabinetem se kloní i ČSSD. „Nechceme držet zaměstnance v nejistotě,“ uvedl předseda strany Jan Hamáček. Připomněl loňská vyjednávání, kdy se o přidání rozhodlo až v září krátce před tím, než vláda schvalovala rozpočet.

Podle šéfa ČSSD diskutovalo v úterý vedení strany a odborů o postupu přípravy rozpočtu a o představách o růstu výdělků. Ty jsou zatím rozdílné. „Liší se možnosti, jak je dnes nastaven státní rozpočet, respektive jak jsou jednání rozběhlá,“ uvedl Hamáček. Pokud by se podle něj podařilo sociálním demokratům prosadit „návrhy na straně příjmů“, navýšení by se mohlo blížit požadavku odborů. ČSSD navrhuje bankovní a digitální daň.

Odbory loni původně požadovaly pro učitele o 15 procent vyšší sumu na výdělky a pro ostatní pracovníky veřejného sektoru usilovaly o zvýšení tarifů o deset procent, a to od října. Při úterním jednání poukazovaly na dřívější vládní sliby, že by učitelé měli dostat 15 procent navíc, neučitelské profese a zdravotníci deset procent.

Premiér Andrej Babiš (ANO) před nedávnem řekl, že takové zvyšování výdělků jako v minulých letech kvůli zpomalování hospodářského růstu neočekává. Ministerstvo financí před dvěma týdny upřesnilo odhady letošního růstu české ekonomiky na 2,4 procenta, původně předpovídalo zvýšení hrubého domácího produktu (HDP) o 2,9 procenta. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 5 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 18 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled