Facebook bojuje proti šíření dezinformací. Představil balíček nových opatření

Sociální síť Facebook stupňuje boj proti šíření dezinformací. Začíná snižovat dosah příspěvků ze skupin, kde se manipulace opakovaně objevují, při řazení příspěvků v uživatelském výběru také nově zohledňuje celkovou důvěryhodnost a postavení vydavatele mimo sociální síť. Jedná se zejména o sporný obsah, který společnost neodstraní úplně, plánuje na něj ale lépe dohlížet. Na řešení problému spolupracuje i česká eurokomisařka pro spravedlnost Věra Jourová.

Korespondentka deníku The Washington Post Elizabeth Dwoskinová podotýká, že kroky jdou proti základnímu principu algoritmů sítě.

„Facebook celé roky budoval systém algoritmů, který by zajistil maximální přísun kliků a pozornosti. Jen díky této strategii společnost získala téměř tři miliardy uživatelů napříč skupinou svých aplikací včetně Instagramu a Messengeru. Nyní je ale firma ochotná jít zcela proti tomu, jak byl její systém navržen - aby bojovala proti šíření poškozujícího obsahu,“ popsala Dwoskinová.

Nová opatření ve středu představil viceprezident Facebooku dohlížející na bezpečnost a „integritu“ Guy Rosen. Označil je za součást tři roky běžící iniciativy s cílem „odstraňovat, omezovat a informovat“ v souvislosti s problematickým obsahem.

„To znamená odstraňovat obsah, který porušuje naše zásady, omezovat šíření problematického obsahu, který neporušuje naše zásady, a poskytovat lidem dodatečné informace, aby si mohli rozmyslet, na co kliknout, co si přečíst a co sdílet,“ citovala Rosena agentura AFP.

Lživé informace poznamenaly americké prezidentské volby

Dezinformace či jiný senzační obsah spadají do kategorie příspěvků, které sociální síť neodstraňuje. Nyní však hodlá v „hlavních stránkách“ uživatelů omezovat viditelnost skupin, v nichž se opakovaně objevují materiály považované nezávislými kontrolory za nepravdivé.

Podle technologického webu The Verge jde o významnou změnu, protože „to byly často stránky skupin, které byly okolo amerických (prezidentských) voleb roku 2016 využívány k distribuci propagandy a dezinformací“.

Podle Dwoskinové Facebook jeví známky prvních zlepšení. Výzkum univerzity v Michiganu například potvrdil, že při volbách do kongresu v roce 2018 navštívilo stánky, které publikují dezinformace, podstatně méně Američanů, než tomu bylo při prezidentských volbách o dva roky dříve. 

Polohu daného příspěvku na „hlavní stránce“ od středy ovlivňuje také obecnější postavení jeho autora a nejen obliba vydavatele na Facebooku. Internetový gigant se tím snaží omezit dosah organizací, které jsou na Facebooku výrazně populárnější než na internetu jako takovém.

„To může značit, že doméně se v News Feedu daří způsobem, který nereflektuje její autoritu mimo něj, a že produkuje obsah o nízké kvalitě,“ uvádí kalifornská společnost.

Mark Zuckerberg během návštěvy Německa
Zdroj: ALBERT GEA/Reuters

 Nově se také uživatelům v „newsfeedech“ u mediálních organizací objevují „indikátory důvěry“, přes které se lze dostat k informacím o novinářských a etických zásadách dané redakce. Produkt vytvořila skupina zpravodajských společností skrze iniciativu Trust Project.

Dezinformace a další závadný obsah představují aktuálně pro Facebook obrovskou výzvu, přičemž problém zviditelnily hlavně zmiňované prezidentské volby v roce 2016. Šéf společnosti Mark Zuckerberg dokonce na konci března veřejně vyzval vlády a státní instituce, aby se podílely na kontrole obsahu na internetu, tedy i na jeho platformě.

Jourová:  Velká část je v rukou uživatelů

Na řešení problému spolupracuje i česká eurokomisařka pro spravedlnost Věra Jourová, která o ochraně osobních dat a prevenci proti šíření dezinformací vyjednává s americkými úřady a firmami.

„Zřídili jsme něco, čemu říkáme systém včasného varování. Státy by měly na problému spolupracovat s velkými IT firmami, nic se ale nemá mazat. Odstraňovat se budou pouze umělé účty a produkty umělé inteligence,“ vysvětlila Jourová v rozhovoru se zpravodajem ČT ve Spojených státech Davidem Miřejovským. „Lidská produkce dezinformací a lží je něco, s čím se před volbami musí počítat, a my jsme chtěli, aby se toto řešilo na úrovni státu. Taková zpráva se případně označí a doplní fakty.“

Velká část je podle Jourové ale také v rukou samotných uživatelů. „Je potřeba, aby lidé měli chladnější hlavu a podívali se, zda kolem dané zprávy nejsou ověřitelná fakta. Myslím, že hlavně senioři v Čechách jsou této panice podrobeni,“ řekla Jourová.

Nahrávám video
Věra Jourová k novým opatřením Facebooku
Zdroj: ČT24

Spolupráce s AP

The Washington Post ve zprávě o nových opatřeních proti dezinformacím píše, že ačkoli je největší sociální síť světa stále „masivně výdělečná“, potýká se s propadem důvěry u veřejnosti, který nenapraví pouze série nových opatření.

„Otázkou je, zda tyto změny jsou jen okrajovými úpravami, nebo jde o zásadní opravu služby,“ píše pro list Dwoskinová.

Podle Rosena společnost do hledání nových způsobů rychlého boje proti nepravdivým článkům zapojuje i experty zvenčí. V neposlední řadě rozšířila ve Spojených státech spolupráci s agenturou AP, která má asistovat s ověřováním pravdivosti sdělení na Facebooku.

Společnost také plánuje více kroků v oblasti transparentnosti nakládání s osobními daty. Uživatelům chce lépe vysvětlit, jak jejich údaje zpracovává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
05:52Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
12:23Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 6 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
02:26Aktualizovánopřed 17 hhodinami

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
před 23 hhodinami

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
včera v 19:13

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 11:18
Načítání...