Češi jsou své bance věrní. I když třetině z nich vadí vysoké poplatky a čtvrtině nízké úroky

Důvěra Čechů v banky se i letos mírně zvýšila. V důvěryhodnosti se tak bankovnictví dál drží na prvním místě před dalšími poskytovateli služeb. Současně vzrostla i spokojenost klientů s bankami, což dokládá i fakt, že více než dvě třetiny lidí v posledním roce neuvažovaly o změně svého finančního ústavu. Vyplývá to z průzkumu pro Českou bankovní asociaci (ČBA) od agentury SC&C.

V důvěře se bankovnictví zařadilo na první příčku díky zisku 7,4 bodu z deseti možných, následovaly letecké společnosti se sedmi body a dopravní firmy s 6,8 bodu. Banky předčily také veřejné zdravotnictví (6,7 bodu) či státní správu (5,7 bodu). Nejméně Češi důvěřují podle průzkumu nebankovním poskytovatelům služeb.

„Klíčovými činiteli důvěry jsou kvalitní služby a stabilita. Zatímco pro stabilitu je důležité stabilní podnikatelské prostředí a odpovědné hospodaření bank, zlepšování kvality služeb napomáhá zejména konkurenční prostředí, které je v Česku v porovnání s jinými státy opravdu vysoké,“ uvedl hlavní poradce asociace Vladimír Staňura.

„Přesto, že jsou Češi obecně národem konzervativců a skeptiků, 57 procent dotazovaných si dokáže představit, že by banka zajišťovala i jiné služby než samotné finance. Za nejužitečnější další služby považují možnost spravovat místní poplatky, telekomunikace, ale i pojištění,“ doplnila poradkyně ČBA pro fintech a digitalizaci Helena Zavázalová.

Dvaatřicet procent lidí, kteří loni uvažovali o změně, se rozhodlo začít využívat služeb i jiné banky kvůli nižším poplatkům nebo lepším podmínkám. Dvě třetiny dotázaných ale nakonec neudělaly nic. Svou nečinnost tito respondenti odůvodnili zejména nepodstatnými rozdíly v nabídce služeb jednotlivých bank.

Češi by uvítali nižší poplatky a vyšší úročení

Pokud by Češi něco změnili, tak je to výše poplatků (30 procent) a úroků na spořicích účtech (22 procent), případně by uvítali zjednodušení zavedených služeb (10 procent).

Z průzkumu také vyplynulo, že mezi lidmi není příliš velké povědomí o pojištění vkladů. Více než třetina neví, že jsou vklady na běžných účtech pro případ krachu banky ze zákona pojištěny. Vklady fyzických i právnických osob jsou kryty do výše sto tisíc eur (v přepočtu nyní zhruba 2,6 milionu korun). Případnou výplatu náhrad by prováděl tzv. garanční systém finančního trhu.

Ze zákona jsou automaticky pojištěny zůstatky na běžných účtech, termínovaných i vkladových účtech a na vkladních knížkách. Přesto si podle průzkumu Češi mylně myslí, že mají pojištěny také peníze v penzijních fondech, a to v téměř polovině případů. Zhruba třetina Čechů je současně chybně přesvědčena o tom, že mají pojištěny i peníze u své pojišťovny.

Malé povědomí je podle Staňury zarážející, protože banky mají zákonnou povinnost klienty o pojištění vkladů pravidelně ve svých výpisech informovat. Podle průzkumu však 38 procent respondentů tvrdí, že od banky přehled o tom, jak jsou jejich vklady pojištěny, neobdrželo, a 46 procent to neví. „Obávám se, že toto tvrzení či nevědomost souvisí spíše s neochotou lidí číst bankovní výpisy a jiné zprávy obdržené od banky,“ dodal Staňura.