Evropská centrální banka také zhoršila odhad pro rok 2020. V něm tak nyní očekává růst 1,6 procenta (dříve 1,7 %). Předpověď pro rok 2021 zůstala v nezměněné výši (1,5 %).
Agentura Reuters v souvislosti s novými čísly připomíná nebezpečí různých obchodních sporů, snižování průmyslové produkce a exportu. K tomu pak vyzdvihla potíže německého průmyslu přizpůsobit se regulaci emisí pro nové vozy a protesty ve Francii. Německá ekonomika, jako nejsilnější v eurozóně, navíc v posledním loňském čtvrtletí stagnovala a například italská již upadla do recese.
ECB vzala současný ekonomický výhled v potaz a rozhodla, že základní úrokové sazby letos nezvýší. Ke zpřísnění měnové politiky přistoupí nejdříve příští rok. Rada guvernérů ECB také ve čtvrtek rozhodla, že ECB od září spustí nový úvěrový program TLTRO-III, který bude v platnosti alespoň do března 2021 a jehož smyslem je poskytnout bankám v eurozóně více dlouhodobých úvěrů.
Ve středu pak Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) opět zhoršila výhled růstu světové ekonomiky na letošní i příští rok. Ve své zprávě uvedla, že globální růst letos dosáhne 3,3 procenta (v listopadové prognóze očekávala 3,5 %) a v příštím roce 3,4 procenta (3,5).
OECD varovala, že obchodní spory a nejistota ohledně odchodu Británie z Evropské unie poznamená světový obchod a podnikání. „Ke zpomalení přispívá značná politická nejistota, pokračující obchodní napětí a další narušení podnikatelské a spotřebitelské důvěry,“ píše se ve zprávě OECD. V Evropě je pak zásadním rizikem brexit, problémem jsou ale i známky recese v Itálii i obchodní spory Spojených států a Číny.
Pro Německo, které je největší evropskou ekonomikou, OECD snížila předpověď na letošní rok na polovinu, a to na 0,7 procenta z 1,6 procenta předpovídaných v listopadu. V příštím roce očekává oživení na 1,1 procenta. Německá ekonomika je exportně orientovaná, a proto ji ovlivňuje zejména slabší globální poptávka a nárůst obchodních bariér.
Předpověď hospodářského růstu upravila v únoru směrem dolů také Evropská komise. Na letošek předpovídá pro eurozónu růst o 1,3 procenta místo dříve očekávaných 1,9 procenta, pro celou Unii pak 1,5 procenta místo 1,9 procenta v předchozím výhledu.
Státy eurozóny jsou přitom hlavními teritorii pro české exportéry.
Zhoršují se i predikce pro vývoj české ekonomiky. Jsou však pořád výrazně lepší (letos mezi 2,5 až 3 %) než pro eurozónu jako celek. Potvrzují to prognózy předních institucí (ministerstvo financí, Česká národní banka, Česká bankovní asociace či Hospodářská komora ČR).
