Jedna prognóza za druhou potvrzují, že růst eurozóny zpomaluje. ECB proto letos zůstane u nízkých sazeb

Růst eurozóny bude letos menší, než se dosud očekávalo, uvedla ve čtvrtek Evropská centrální banka  (ECB) ve svém nejnovějším odhadu. Zároveň připustila, že toto zpomalování je delší a jeho dopady hlubší oproti předchozím prognózám. Nyní tak odhaduje pro letošek vzestup eurozóny ve výši 1,1 procenta, zatímco v prosinci odhadovala 1,7 %. Inflace pak má dosáhnout 1,2 procenta místo  dříve očekávaných 1,6 %. Chmurnější názor ECB následuje po zhoršených prognózách Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a Evropské komise.

Evropská centrální banka také zhoršila odhad pro rok 2020. V něm tak nyní očekává růst 1,6 procenta (dříve 1,7 %). Předpověď pro rok 2021 zůstala v nezměněné výši (1,5 %). 

Agentura Reuters v souvislosti s novými čísly připomíná nebezpečí různých obchodních sporů, snižování průmyslové produkce a exportu. K tomu pak vyzdvihla potíže německého průmyslu přizpůsobit se regulaci emisí pro nové vozy a protesty ve Francii. Německá ekonomika, jako nejsilnější v eurozóně, navíc v posledním loňském čtvrtletí stagnovala a například italská již upadla do recese.

ECB vzala současný ekonomický výhled v potaz a rozhodla, že základní úrokové sazby letos nezvýší. Ke zpřísnění měnové politiky přistoupí nejdříve příští rok. Rada guvernérů ECB také ve čtvrtek rozhodla, že ECB od září spustí nový úvěrový program TLTRO-III, který bude v platnosti alespoň do března 2021 a jehož smyslem je poskytnout bankám v eurozóně více dlouhodobých úvěrů.

Ve středu pak Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) opět zhoršila výhled růstu světové ekonomiky na letošní i příští rok. Ve své zprávě uvedla, že globální růst letos dosáhne 3,3 procenta (v listopadové prognóze očekávala 3,5 %) a v příštím roce 3,4 procenta (3,5). 

OECD varovala, že obchodní spory a nejistota ohledně odchodu Británie z Evropské unie poznamená světový obchod a podnikání. „Ke zpomalení přispívá značná politická nejistota, pokračující obchodní napětí a další narušení podnikatelské a spotřebitelské důvěry,“ píše se ve zprávě OECD. V Evropě je pak zásadním rizikem brexit, problémem jsou ale i známky recese v Itálii i obchodní spory Spojených států a Číny.

  • Prognózu pro eurozónu OECD snížila na letošní rok o 0,8 procentního bodu na 1,0 procenta.
  • Na rok 2020 pak o 0,4 procentního bodu na 1,2 procenta.
  • Zdroj: ČTK

Pro Německo, které je největší evropskou ekonomikou, OECD snížila předpověď na letošní rok na polovinu, a to na 0,7 procenta z 1,6 procenta předpovídaných v listopadu. V příštím roce očekává oživení na 1,1 procenta. Německá ekonomika je exportně orientovaná, a proto ji ovlivňuje zejména slabší globální poptávka a nárůst obchodních bariér.

Předpověď hospodářského růstu upravila v únoru směrem dolů také Evropská komise. Na letošek předpovídá pro eurozónu růst o 1,3 procenta místo dříve očekávaných 1,9 procenta, pro celou Unii pak 1,5 procenta místo 1,9 procenta v předchozím výhledu.

Státy eurozóny jsou přitom hlavními teritorii pro české exportéry. 

Zhoršují se i predikce pro vývoj české ekonomiky. Jsou však pořád výrazně lepší (letos mezi  2,5 až 3 %) než pro eurozónu jako celek. Potvrzují to prognózy předních institucí (ministerstvo financí, Česká národní banka, Česká bankovní asociace či Hospodářská komora ČR).

  • Ministerstvo financí zhoršilo v nové prognóze z dubna 2019 odhad růstu letošního hrubého domácího produktu na 2,4 procenta. V lednu čekalo růst 2,5 procenta, loni v listopadu pak ještě předpokládalo vzestup 2,9 procenta. 
  • Česká bankovní asociace v únoru zveřejnila, že v letošním roce očekává růst 2,6 procenta. Loni v říjnu předpokládala 2,9 procenta.
  • Česká národní banka pro letošek nyní očekává 2,9 procenta (uvádí to v únorové prognóze, zatímco loni v listopadu počítala s růstem o 3,3 procenta).
  • Hospodářská komora počítá podle únorové prognózy letos s růstem 3 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Škoda Auto zvýšila zisky, Volkswagen si pohoršil

Automobilka Škoda Auto v prvním pololetí zvýšila provozní zisk zhruba o dvanáct procent na téměř 1,29 miliardy eur (31,5 miliardy korun). Zvýšil se i celkový prodej aut. Mateřský koncern Volkswagen však zaznamenal meziroční pokles provozních zisků o třetinu, i když mírně zvýšil prodej aut na 4,36 milionu kusů z 4,34 milionu před rokem. Zároveň i kvůli dopadu amerických dovozních cel zhoršila automobilka celoroční výhled.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Dřevostavby bude možné stavět vyšší

Až osm podlaží místo čtyř budou moct mít dřevostavby od 1. srpna. Začne platit nová norma, která umožní stavět čistě dřevěné domy do osmnácti metrů a do dvaceti dvou a půl metru s nehořlavou, třeba železobetonovou spodní částí. Teď směly dřevostavby být maximálně dvanáctimetrové. Úprava normy by měla zrychlit výstavbu u bytových nebo kancelářských staveb.
včera v 06:40

Evropská protiopatření by Američany určitě bolela, míní Horská

„Je to zhruba jedna pětina celkového exportu zboží do Ameriky. (...) Není to malá částka a je to něco, co by určitě američtí spotřebitelé pocítili a bolelo by je to,“ řekla v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem poradkyně premiéra Petra Fialy (ODS) a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská v souvislosti s předschváleným protiopatřením na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Opatření vejdou v platnost v případě, že se USA a EU nedohodnou, jednání s americkou administrativou ale dosud neskončila.
24. 7. 2025

Deště dál komplikují žně. Regenerativní pole zkouší vyzrát na klima

Časté přeháňky i vytrvalejší deště v posledních dnech komplikují farmářům sklizeň obilí a řepky. Na jižní Moravě je zatím sklizena jen zhruba třetina ploch. Každý další déšť navíc snižuje kvalitu obilí. V celém Česku zemědělci zatím sklidili necelých třináct procent jimi osetých polí, zlomek proti loňsku. Farmáři na Královéhradecku se na klimatickou změnu snaží vyzrát. Regenerativní pole se zaměřují na obnovu a oživení půdy.
24. 7. 2025

Vyrovnejte obchodní deficit, můžeme omezit dovoz, pohrozila v Pekingu šéfka EK

Unijní představitelé během čtvrtečního summitu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem vyzvali k vyváženějším obchodním vztahům. Jestliže Peking situaci nevyváží, tak Evropská unie může snížit svou míru otevřenosti vůči čínskému dovozu, naznačila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. K zachování spolupráce a otevřenosti vyzval také čínský prezident Si Ťin-pching. Evropská delegace jednala i s čínským premiérem Li Čchiangem.
24. 7. 2025Aktualizováno24. 7. 2025

Pražská burza poprvé ve své historii zavřela nad hranicí 2200 bodů

Pražská burza ve čtvrtek poprvé ve své historii zavřela nad hranicí 2200 bodů. Index PX posílil o 0,46 procenta na 2202,81 bodu a zhruba o deset bodů tak vylepšil své dosavadní maximum z 21. května letošního roku. K růstu mu pomohly především akcie Erste Bank, které přidaly více než tři procenta. Vyplývá to z údajů burzovního webu.
24. 7. 2025

KHNP představila firmám podmínky pro zapojení do dostavby Dukovan

Přípravy stavby nových jaderných bloků v Dukovanech pokračují podle plánu, nadále platí i závazek šedesátiprocentního postupného zapojení českých firem do projektu, uvedl na semináři korejské společnosti KHNP v Praze ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Korejci při semináři představili zástupcům téměř stovky tuzemských firem podmínky pro zapojení do výstavby. České firmy zajistí práce na geologickém průzkumu, který v Dukovanech začne v příštím týdnu.
24. 7. 2025Aktualizováno24. 7. 2025

Bez dohody uvalí EU na USA cla ve výši 93 miliard eur, schválily unijní státy

Zástupci členských států EU podpořili protiopatření na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Odvetná cla by mohla být uvalena, jestliže se Unii nepodaří dosáhnout obchodní dohody s USA. Jednání s americkou administrativou dosud neskončila, v případě jejich neúspěchu zavedou Spojené státy od 1. srpna třicetiprocentní cla na zboží z EU. Protiopatření ze strany Unie by pak měla začít platit zčásti od 7. srpna, zčásti o měsíc později.
24. 7. 2025Aktualizováno24. 7. 2025
Načítání...