Aero Vodochody slaví sto let existence, vyrobilo už na 11 tisíc letounů

Největší český letecký výrobce Aero Vodochody slaví 100. výročí svého založení – 25. února 1919 byla firma Aero zaregistrována v obchodním rejstříku. Aero se od počátku zaměřilo na výrobu letadel, leteckých sestav a také na opravy letadel. Společnost vyráběla ale také další produkty, kterými se snažila překlenout nepravidelný zájem armády o letadla – nejslavnějším výrobkem se staly malé osobní automobily Aero. Firma také proslula tím, že majitel Vladimír Kabeš jako první zavedl pětidenní pracovní týden a vyplácel nejvyšší mzdy.

Letecká továrna byla založena v Praze z potřeby nově vzniklého Československa. V lednu 1919 byla podepsána předběžná dohoda zřizující novou společnost. Za datum založení je považováno datum registrace v obchodním rejstříku – 25. února 1919. Společnost „Aero, továrna letadel“ měla několik zakladatelů, jedním z nich byl právník Vladimír Kabeš, který v roce 1921 své společníky vyplatil a stal se jediným vlastníkem.

Firma se nejprve v pražských Holešovicích věnovala opravám letadel, která stát získal po rozpadu monarchie. Již v roce 1919 zde vznikl prototyp vlastního stroje, vojenský cvičný dvouplošník Aero A1 dle licence společnosti Hansa-Brandenburg. O dva roky později Aero představilo první civilní letoun A-10.

Video Studio 6
video

Aero Vodochody slaví sto let

V období první republiky, kdy se Aero usadilo v nové továrně v Praze-Vysočanech, vyrábělo několik úspěšných strojů, například řadu dvouplošníků typu Aero A-11 a A-12. V roce 1929 vyrobilo první ze sportovních a cvičných dvouplošníků A-34 „Blackbird“, v britské licenci pak vznikl dopravní De Havilland DH-50 a ve francouzské bombardér MB-200 (Marcel Bloch).

Aero v té době získalo mnoho československých prvenství, například prototyp prvního čs. bojového letounu. Firma také pronikla do zahraničí, prvním zákazníkem bylo Finsko. 

Společnost v té době vyráběla řadu dalších produktů, kterými se snažila překlenout nepravidelný zájem armády o letadla. Vznikaly zde například kočárky, motocyklové sajdkáry, váhy a kajaky. Nejslavnějším výrobkem se ale staly malé osobní automobily Aero. Firma také proslula tím, že majitel Kabeš jako první zavedl pětidenní pracovní týden a vyplácel nejvyšší mzdy.

Zlomový byl rok 1953, začala výroba proudových letadel

Během druhé světové války firma pracovala pro okupační Německo, vyráběly se zde třeba poloskořepinové konstrukce pro průzkumné a výcvikové letouny. Ihned po válce začala znárodněná firma vyrábět pro čs. vojenské i civilní letectvo, vznikl zde například dvoumotorový celokovový čtyřmístný letoun Aero 45.

Zlomovým byl rok 1953, kdy firma zahájila výrobu proudových letadel. Nejprve šlo o velkosériovou licenční výrobu sovětského MiG-15 a z něj odvozených typů. Později přišla éra slavných proudových cvičných letounů L-29 Delfín a L-39 Albatros.

Delfín poprvé vzlétl v dubnu 1959. Mezi lety 1963 až 1974 jich vzniklo více než 3500. Sloužily především jako cvičné stroje armád Varšavské smlouvy, v mnoha zemích, zejména v Africe a Asii, sloužily také jako lehké bitevníky.

Nástupce Albatros dosáhl ještě většího úspěchu než Delfín. Prototyp stroje vzlétl v listopadu 1968 a během let se stal nejpoužívanějším proudovým letounem na světě. Letounů původní varianty L-39 se mezi lety 1970 až 1999 vyrobilo přes 2900 a putovaly do téměř 40 zemí.

Na základě cvičného L-39 a z něho odvozeného L-59 firma vyvinula pokročilý lehký bojový letoun L-159 ALCA s výkonnějším motorem a moderní avionikou. Ambiciózní program měl být po pádu komunistického režimu záchranou společnosti po ztrátě východních trhů i jedním z pilířů českého zbrojního průmyslu. Letounu se ale ve světě prorazit nepodařilo. Kromě české armády si ho pořídil jen Irák, který jej nasadil proti Islámskému státu.

Po pádu komunistického režimu firma také prošla privatizací. Nejprve vznikla akciová společnost, kterou ovládly převážně státní banky. Vláda v říjnu 1996 rozhodla, že firmu finančně restrukturalizuje a poté prodá. Kupcem se stalo konsorcium společností Boeing, McDonnel Douglas a ČSA, od kterého se mimo jiné očekávalo prosazení L-159 na světových trzích.

O sedm let později se vláda, nespokojená se situací ve firmě, dohodla na ukončení akciové účasti firmy Boeing v Aeru. V říjnu 2006 vláda prodala Aero Vodochody společnosti Oakfield ze skupiny Penta.

V současnosti se firma pod italským managementem už třetím rokem zaměřuje na vlastní výrobu letadel, hlavně nového cvičného L-39NG, jenž absolvoval svůj první let v prosinci 2018, a odklání se od subdodávek a civilní výroby.

Loni společnost přišla o zakázku pro americkou společnost Sikorsky, pro kterou od roku 2011 vyrábí kokpity pro vrtulníky Black Hawk. Letos v únoru napsal server iHNed.cz, že firma kvůli tomu sníží počet interních zaměstnanců o desetinu.

„V současné době probíhá vlastně finální výroba letounu L159 T2 pro českou armádu a je zahájená výroba letounů nových – L-39 NG. Ta by měla postupně nabíhat a předpokládá se, že v příštích letech by to mohlo být až dvacet letounů ročně,“ upřesňuje letecký publicista Jan Čadil.

Výroba letadel je teď tak podle vedoucího programu L-39 NG Vojtěcha Labuda na velmi vysoké a moderní úrovni. „Avionickým konceptem, to znamená přístrojovým vybavením v kokpitu pilota ve třicet devítce, se dostáváme na absolutní světovou špičku v oblasti výcvikových vojenských jednomotorových proudových letadel. A jsem si naprosto jistý, že otevíráme novou éru, a doufám, že opět stoletou, budoucnosti Aera Vodochody,“ dodává. 

Ve firmě pracuje zhruba 1900 lidí. Aero se například také podílí na výrobě křídel pro společnost Airbus a komponentů pro vojenský dopravní letoun KC-390 Embraer.

Aero za 100 let existence celkově vyrobilo na 11 tisíc letounů, z toho 6700 cvičných proudových, což je dle firmy 70 procent celosvětové produkce. Loni v červenci firma na aerosalonu ve Farnborough představila nástupce letounu L-159 s označením F/A-259 Striker.