Rodičovský příspěvek má od příštího roku vzrůst o 80 tisíc. Kdo na něj bude mít nárok, ale není jasné

Nahrávám video
Události: Zvýšení rodičovské
Zdroj: ČT24

Všechny parlamentní strany se shodují, že by měl rodičovský příspěvěk vzrůst od příštího roku o osmdesát tisíc na celkových 300 tisíc korun. Jasno ale není v tom, koho se to má týkat. A rozpory trvají jak mezi hlavními aktérkami chystaného zvýšení, ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou (ČSSD) a ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO), tak mezi hlavními politickými stranami.

Ministryně práce navrhuje, aby nárok na vyšší dávku měly všechny rodiny, jejichž děti budou mít k 1. lednu 2020 méně než čtyři roky. Ministryně financí ale chce připlatit jen těm, kdo budou rodičovskou na přelomu roku aktivně pobírat.

Maláčová argumentuje tím, že jí jde o spravedlivé rozdělení rodičovského příspěvku; za nejspravedlivější kritérium považuje věk. Oproti tomu Schillerová nepodporuje zpětné doplácení těm, kteří už částku vyčerpali. Předpokládá, že rodiče, kterým už rodičovská skončila, šli pracovat.

To však Maláčová vnímá jako problematické. Podle ní by tím byly „potrestány“ ty pracující rodiny s dětmi, které se rozhodly pro slaďování práce a rodiny a vracely se do práce dříve než za čtyři roky.

Úsporná versus štědřejší varianta

Ve sporu ministryň se hraje o 2,6 miliardy korun – právě o tolik se totiž liší dopady jednotlivých variant na státní kasu.

Varianty Maláčové a Schillerové na rozdělení rodičovské
Zdroj: ČT24

 Velká část opozice – pravicové strany i komunisté – podporuje úspornější variantu. „Filozofie této dávky je, že je to náhrada ušlé mzdy nebo platu pro rodiče, který je s dítětem doma,“ uvedla poslankyně a první místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Místopředsedkyně poslaneckého klubu KSČM Hana Aulická Jírovcová uvedla, že „jsme v situaci, kdy by finance měly řešit situace otevřených rodičovských dovolených.“

Ministryně práce naopak našla se svou štědřejší variantou zastání u Pirátů. „Mně osobně je bližší to, aby se všichni cítili spravedlivě. Proto bych byla spíš pro vyplácení všem, kteří mají dítě do čtyř let věku,“ řekla poslankyně a první místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová. 

Koalice si nejasnosti vyříká za dva týdny, parlament na podzim

Opozice však také tlačí vládu k tomu, aby se na konkrétním způsobu zvýšení rodičovského příspěvku dohodla co nejdříve. „Vyzývám k velmi rychlému rozhodnutí a velmi rychlé dohodě. Rozhodnutí o délce pobírání rodičovského příspěvku je jedno z nejvážnějších rozhodnutí, které rodiče ve svém životě dělají,“ argumentoval místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček. 

Vládní strany budou znovu o rodičovské jednat na koaliční radě za dva týdny. Ministerstvo práce a sociálních věcí pak předloží vládě návrh na zvýšení rodičovského příspěvku v březnu. Poslanci by měli návrh definitivně schvalovat během podzimu. 

  • Celková částka, kterou stát každé rodině vyplácí je nyní 220 tisíc korun. Je ale na jednotlivých rodičích, jak dlouho budou s potomkem doma a za jak dlouho tedy tento příspěvek vyčerpají. Nejvíce využívají tříletý termín (58 %). Čtyři roky volí zhruba čtvrtina matek nebo otců (23 %), dva roky pak 17 procent rodin. Nejmenší zájem je o roční rodičovskou (2 %). 
  • Podle toho, pro jak dlouhé období se rozhodnou, se liší i výše rodičovského příspěvku. 
  • Výše rodičovského příspěvku podle délky jeho pobírání
  • 1 rok                            17 213 Kč měsíčně
  • 2 roky                          11 231 Kč měsíčně
  • 3 roky                            7 122 Kč měsíčně
  • 4 roky                            4 657 Kč měsíčně
  • Například v květnu 2018 pobíralo rodičovský příspěvek 282 tisíc lidí. 
  • Kolik by měl (zatím neschváleno) činit rodičovský příspěvek od ledna 2020
  • Péče o 1 dítě:                                        300 000 Kč   (dnes 220 000)
  • Péče o dvojčata a vícerčata            450 000 Kč   (dnes 330 000)
  • Zdroj: MPSV

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 6 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...