Rodičovský příspěvek má od příštího roku vzrůst o 80 tisíc. Kdo na něj bude mít nárok, ale není jasné

Nahrávám video

Všechny parlamentní strany se shodují, že by měl rodičovský příspěvěk vzrůst od příštího roku o osmdesát tisíc na celkových 300 tisíc korun. Jasno ale není v tom, koho se to má týkat. A rozpory trvají jak mezi hlavními aktérkami chystaného zvýšení, ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou (ČSSD) a ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO), tak mezi hlavními politickými stranami.

Ministryně práce navrhuje, aby nárok na vyšší dávku měly všechny rodiny, jejichž děti budou mít k 1. lednu 2020 méně než čtyři roky. Ministryně financí ale chce připlatit jen těm, kdo budou rodičovskou na přelomu roku aktivně pobírat.

Maláčová argumentuje tím, že jí jde o spravedlivé rozdělení rodičovského příspěvku; za nejspravedlivější kritérium považuje věk. Oproti tomu Schillerová nepodporuje zpětné doplácení těm, kteří už částku vyčerpali. Předpokládá, že rodiče, kterým už rodičovská skončila, šli pracovat.

To však Maláčová vnímá jako problematické. Podle ní by tím byly „potrestány“ ty pracující rodiny s dětmi, které se rozhodly pro slaďování práce a rodiny a vracely se do práce dříve než za čtyři roky.

Úsporná versus štědřejší varianta

Ve sporu ministryň se hraje o 2,6 miliardy korun – právě o tolik se totiž liší dopady jednotlivých variant na státní kasu.

Varianty Maláčové a Schillerové na rozdělení rodičovské
Zdroj: ČT24

 Velká část opozice – pravicové strany i komunisté – podporuje úspornější variantu. „Filozofie této dávky je, že je to náhrada ušlé mzdy nebo platu pro rodiče, který je s dítětem doma,“ uvedla poslankyně a první místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Místopředsedkyně poslaneckého klubu KSČM Hana Aulická Jírovcová uvedla, že „jsme v situaci, kdy by finance měly řešit situace otevřených rodičovských dovolených.“

Ministryně práce naopak našla se svou štědřejší variantou zastání u Pirátů. „Mně osobně je bližší to, aby se všichni cítili spravedlivě. Proto bych byla spíš pro vyplácení všem, kteří mají dítě do čtyř let věku,“ řekla poslankyně a první místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová. 

Koalice si nejasnosti vyříká za dva týdny, parlament na podzim

Opozice však také tlačí vládu k tomu, aby se na konkrétním způsobu zvýšení rodičovského příspěvku dohodla co nejdříve. „Vyzývám k velmi rychlému rozhodnutí a velmi rychlé dohodě. Rozhodnutí o délce pobírání rodičovského příspěvku je jedno z nejvážnějších rozhodnutí, které rodiče ve svém životě dělají,“ argumentoval místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček. 

Vládní strany budou znovu o rodičovské jednat na koaliční radě za dva týdny. Ministerstvo práce a sociálních věcí pak předloží vládě návrh na zvýšení rodičovského příspěvku v březnu. Poslanci by měli návrh definitivně schvalovat během podzimu. 

  • Celková částka, kterou stát každé rodině vyplácí je nyní 220 tisíc korun. Je ale na jednotlivých rodičích, jak dlouho budou s potomkem doma a za jak dlouho tedy tento příspěvek vyčerpají. Nejvíce využívají tříletý termín (58 %). Čtyři roky volí zhruba čtvrtina matek nebo otců (23 %), dva roky pak 17 procent rodin. Nejmenší zájem je o roční rodičovskou (2 %). 
  • Podle toho, pro jak dlouhé období se rozhodnou, se liší i výše rodičovského příspěvku. 
  • Výše rodičovského příspěvku podle délky jeho pobírání
  • 1 rok                            17 213 Kč měsíčně
  • 2 roky                          11 231 Kč měsíčně
  • 3 roky                            7 122 Kč měsíčně
  • 4 roky                            4 657 Kč měsíčně
  • Například v květnu 2018 pobíralo rodičovský příspěvek 282 tisíc lidí. 
  • Kolik by měl (zatím neschváleno) činit rodičovský příspěvek od ledna 2020
  • Péče o 1 dítě:                                        300 000 Kč   (dnes 220 000)
  • Péče o dvojčata a vícerčata            450 000 Kč   (dnes 330 000)
  • Zdroj: MPSV

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Koalice se shodla na navýšení obranných výdajů v příštím roce

Vládní koalice se krátce před summitem NATO v Ankaře dohodla na zvýšení výdajů ministerstva obrany v roce 2027 z letošních zhruba 1,7 na dvě procenta HDP, sdělil ČT premiér Andrej Babiš (ANO). Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) počítá s tím, že resortní výdaje v příštím roce vzrostou téměř o 36 miliard. To už na začátku června požadoval ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
před 3 hhodinami

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
včera v 20:12

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
včera v 06:36

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Evropský pohled