Rodičovský příspěvek má od příštího roku vzrůst o 80 tisíc. Kdo na něj bude mít nárok, ale není jasné

5 minut
Události: Zvýšení rodičovské
Zdroj: ČT24

Všechny parlamentní strany se shodují, že by měl rodičovský příspěvěk vzrůst od příštího roku o osmdesát tisíc na celkových 300 tisíc korun. Jasno ale není v tom, koho se to má týkat. A rozpory trvají jak mezi hlavními aktérkami chystaného zvýšení, ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou (ČSSD) a ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO), tak mezi hlavními politickými stranami.

Ministryně práce navrhuje, aby nárok na vyšší dávku měly všechny rodiny, jejichž děti budou mít k 1. lednu 2020 méně než čtyři roky. Ministryně financí ale chce připlatit jen těm, kdo budou rodičovskou na přelomu roku aktivně pobírat.

Maláčová argumentuje tím, že jí jde o spravedlivé rozdělení rodičovského příspěvku; za nejspravedlivější kritérium považuje věk. Oproti tomu Schillerová nepodporuje zpětné doplácení těm, kteří už částku vyčerpali. Předpokládá, že rodiče, kterým už rodičovská skončila, šli pracovat.

To však Maláčová vnímá jako problematické. Podle ní by tím byly „potrestány“ ty pracující rodiny s dětmi, které se rozhodly pro slaďování práce a rodiny a vracely se do práce dříve než za čtyři roky.

Úsporná versus štědřejší varianta

Ve sporu ministryň se hraje o 2,6 miliardy korun – právě o tolik se totiž liší dopady jednotlivých variant na státní kasu.

Varianty Maláčové a Schillerové na rozdělení rodičovské
Zdroj: ČT24

 Velká část opozice – pravicové strany i komunisté – podporuje úspornější variantu. „Filozofie této dávky je, že je to náhrada ušlé mzdy nebo platu pro rodiče, který je s dítětem doma,“ uvedla poslankyně a první místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Místopředsedkyně poslaneckého klubu KSČM Hana Aulická Jírovcová uvedla, že „jsme v situaci, kdy by finance měly řešit situace otevřených rodičovských dovolených.“

Ministryně práce naopak našla se svou štědřejší variantou zastání u Pirátů. „Mně osobně je bližší to, aby se všichni cítili spravedlivě. Proto bych byla spíš pro vyplácení všem, kteří mají dítě do čtyř let věku,“ řekla poslankyně a první místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová. 

Koalice si nejasnosti vyříká za dva týdny, parlament na podzim

Opozice však také tlačí vládu k tomu, aby se na konkrétním způsobu zvýšení rodičovského příspěvku dohodla co nejdříve. „Vyzývám k velmi rychlému rozhodnutí a velmi rychlé dohodě. Rozhodnutí o délce pobírání rodičovského příspěvku je jedno z nejvážnějších rozhodnutí, které rodiče ve svém životě dělají,“ argumentoval místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček. 

Vládní strany budou znovu o rodičovské jednat na koaliční radě za dva týdny. Ministerstvo práce a sociálních věcí pak předloží vládě návrh na zvýšení rodičovského příspěvku v březnu. Poslanci by měli návrh definitivně schvalovat během podzimu. 

  • Celková částka, kterou stát každé rodině vyplácí je nyní 220 tisíc korun. Je ale na jednotlivých rodičích, jak dlouho budou s potomkem doma a za jak dlouho tedy tento příspěvek vyčerpají. Nejvíce využívají tříletý termín (58 %). Čtyři roky volí zhruba čtvrtina matek nebo otců (23 %), dva roky pak 17 procent rodin. Nejmenší zájem je o roční rodičovskou (2 %). 
  • Podle toho, pro jak dlouhé období se rozhodnou, se liší i výše rodičovského příspěvku. 
  • Výše rodičovského příspěvku podle délky jeho pobírání
  • 1 rok                            17 213 Kč měsíčně
  • 2 roky                          11 231 Kč měsíčně
  • 3 roky                            7 122 Kč měsíčně
  • 4 roky                            4 657 Kč měsíčně
  • Například v květnu 2018 pobíralo rodičovský příspěvek 282 tisíc lidí. 
  • Kolik by měl (zatím neschváleno) činit rodičovský příspěvek od ledna 2020
  • Péče o 1 dítě:                                        300 000 Kč   (dnes 220 000)
  • Péče o dvojčata a vícerčata            450 000 Kč   (dnes 330 000)
  • Zdroj: MPSV

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
12:42Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
před 11 hhodinami

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
před 14 hhodinami

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
včeraAktualizovánovčera v 21:36

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
včera v 21:17

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
včeraAktualizovánovčera v 18:15

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
včera v 15:03

Vojtěch chce zefektivnit systém zdravotnictví. I nesystémovým krokem

Na ministerstvo zdravotnictví se po čtyřech letech vrací Adam Vojtěch (za ANO). Staronový ministr se hodlá vypořádat s rostoucími výdaji na zdravotní péči zefektivněním systému, nikoli masivním navyšováním zdrojů. Významnou roli dle Vojtěcha sehrají zdravotní pojišťovny, zaměřit se chce také na podporu prevence, primární péče a digitalizaci. Naopak zvýšení odvodů na zdravotní pojištění by mohlo uškodit české ekonomice, řekl v 90′ ČT24 moderované Romanem Fojtou.
včera v 08:26
Načítání...