Rodičovský příspěvek má od příštího roku vzrůst o 80 tisíc. Kdo na něj bude mít nárok, ale není jasné

Nahrávám video

Všechny parlamentní strany se shodují, že by měl rodičovský příspěvěk vzrůst od příštího roku o osmdesát tisíc na celkových 300 tisíc korun. Jasno ale není v tom, koho se to má týkat. A rozpory trvají jak mezi hlavními aktérkami chystaného zvýšení, ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou (ČSSD) a ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO), tak mezi hlavními politickými stranami.

Ministryně práce navrhuje, aby nárok na vyšší dávku měly všechny rodiny, jejichž děti budou mít k 1. lednu 2020 méně než čtyři roky. Ministryně financí ale chce připlatit jen těm, kdo budou rodičovskou na přelomu roku aktivně pobírat.

Maláčová argumentuje tím, že jí jde o spravedlivé rozdělení rodičovského příspěvku; za nejspravedlivější kritérium považuje věk. Oproti tomu Schillerová nepodporuje zpětné doplácení těm, kteří už částku vyčerpali. Předpokládá, že rodiče, kterým už rodičovská skončila, šli pracovat.

To však Maláčová vnímá jako problematické. Podle ní by tím byly „potrestány“ ty pracující rodiny s dětmi, které se rozhodly pro slaďování práce a rodiny a vracely se do práce dříve než za čtyři roky.

Úsporná versus štědřejší varianta

Ve sporu ministryň se hraje o 2,6 miliardy korun – právě o tolik se totiž liší dopady jednotlivých variant na státní kasu.

Varianty Maláčové a Schillerové na rozdělení rodičovské
Zdroj: ČT24

 Velká část opozice – pravicové strany i komunisté – podporuje úspornější variantu. „Filozofie této dávky je, že je to náhrada ušlé mzdy nebo platu pro rodiče, který je s dítětem doma,“ uvedla poslankyně a první místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Místopředsedkyně poslaneckého klubu KSČM Hana Aulická Jírovcová uvedla, že „jsme v situaci, kdy by finance měly řešit situace otevřených rodičovských dovolených.“

Ministryně práce naopak našla se svou štědřejší variantou zastání u Pirátů. „Mně osobně je bližší to, aby se všichni cítili spravedlivě. Proto bych byla spíš pro vyplácení všem, kteří mají dítě do čtyř let věku,“ řekla poslankyně a první místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová. 

Koalice si nejasnosti vyříká za dva týdny, parlament na podzim

Opozice však také tlačí vládu k tomu, aby se na konkrétním způsobu zvýšení rodičovského příspěvku dohodla co nejdříve. „Vyzývám k velmi rychlému rozhodnutí a velmi rychlé dohodě. Rozhodnutí o délce pobírání rodičovského příspěvku je jedno z nejvážnějších rozhodnutí, které rodiče ve svém životě dělají,“ argumentoval místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček. 

Vládní strany budou znovu o rodičovské jednat na koaliční radě za dva týdny. Ministerstvo práce a sociálních věcí pak předloží vládě návrh na zvýšení rodičovského příspěvku v březnu. Poslanci by měli návrh definitivně schvalovat během podzimu. 

  • Celková částka, kterou stát každé rodině vyplácí je nyní 220 tisíc korun. Je ale na jednotlivých rodičích, jak dlouho budou s potomkem doma a za jak dlouho tedy tento příspěvek vyčerpají. Nejvíce využívají tříletý termín (58 %). Čtyři roky volí zhruba čtvrtina matek nebo otců (23 %), dva roky pak 17 procent rodin. Nejmenší zájem je o roční rodičovskou (2 %). 
  • Podle toho, pro jak dlouhé období se rozhodnou, se liší i výše rodičovského příspěvku. 
  • Výše rodičovského příspěvku podle délky jeho pobírání
  • 1 rok                            17 213 Kč měsíčně
  • 2 roky                          11 231 Kč měsíčně
  • 3 roky                            7 122 Kč měsíčně
  • 4 roky                            4 657 Kč měsíčně
  • Například v květnu 2018 pobíralo rodičovský příspěvek 282 tisíc lidí. 
  • Kolik by měl (zatím neschváleno) činit rodičovský příspěvek od ledna 2020
  • Péče o 1 dítě:                                        300 000 Kč   (dnes 220 000)
  • Péče o dvojčata a vícerčata            450 000 Kč   (dnes 330 000)
  • Zdroj: MPSV

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 15 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.