Rodičovský příspěvek má od příštího roku vzrůst o 80 tisíc. Kdo na něj bude mít nárok, ale není jasné

Nahrávám video
Události: Zvýšení rodičovské
Zdroj: ČT24

Všechny parlamentní strany se shodují, že by měl rodičovský příspěvěk vzrůst od příštího roku o osmdesát tisíc na celkových 300 tisíc korun. Jasno ale není v tom, koho se to má týkat. A rozpory trvají jak mezi hlavními aktérkami chystaného zvýšení, ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou (ČSSD) a ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO), tak mezi hlavními politickými stranami.

Ministryně práce navrhuje, aby nárok na vyšší dávku měly všechny rodiny, jejichž děti budou mít k 1. lednu 2020 méně než čtyři roky. Ministryně financí ale chce připlatit jen těm, kdo budou rodičovskou na přelomu roku aktivně pobírat.

Maláčová argumentuje tím, že jí jde o spravedlivé rozdělení rodičovského příspěvku; za nejspravedlivější kritérium považuje věk. Oproti tomu Schillerová nepodporuje zpětné doplácení těm, kteří už částku vyčerpali. Předpokládá, že rodiče, kterým už rodičovská skončila, šli pracovat.

To však Maláčová vnímá jako problematické. Podle ní by tím byly „potrestány“ ty pracující rodiny s dětmi, které se rozhodly pro slaďování práce a rodiny a vracely se do práce dříve než za čtyři roky.

Úsporná versus štědřejší varianta

Ve sporu ministryň se hraje o 2,6 miliardy korun – právě o tolik se totiž liší dopady jednotlivých variant na státní kasu.

Varianty Maláčové a Schillerové na rozdělení rodičovské
Zdroj: ČT24

 Velká část opozice – pravicové strany i komunisté – podporuje úspornější variantu. „Filozofie této dávky je, že je to náhrada ušlé mzdy nebo platu pro rodiče, který je s dítětem doma,“ uvedla poslankyně a první místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Místopředsedkyně poslaneckého klubu KSČM Hana Aulická Jírovcová uvedla, že „jsme v situaci, kdy by finance měly řešit situace otevřených rodičovských dovolených.“

Ministryně práce naopak našla se svou štědřejší variantou zastání u Pirátů. „Mně osobně je bližší to, aby se všichni cítili spravedlivě. Proto bych byla spíš pro vyplácení všem, kteří mají dítě do čtyř let věku,“ řekla poslankyně a první místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová. 

Koalice si nejasnosti vyříká za dva týdny, parlament na podzim

Opozice však také tlačí vládu k tomu, aby se na konkrétním způsobu zvýšení rodičovského příspěvku dohodla co nejdříve. „Vyzývám k velmi rychlému rozhodnutí a velmi rychlé dohodě. Rozhodnutí o délce pobírání rodičovského příspěvku je jedno z nejvážnějších rozhodnutí, které rodiče ve svém životě dělají,“ argumentoval místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček. 

Vládní strany budou znovu o rodičovské jednat na koaliční radě za dva týdny. Ministerstvo práce a sociálních věcí pak předloží vládě návrh na zvýšení rodičovského příspěvku v březnu. Poslanci by měli návrh definitivně schvalovat během podzimu. 

  • Celková částka, kterou stát každé rodině vyplácí je nyní 220 tisíc korun. Je ale na jednotlivých rodičích, jak dlouho budou s potomkem doma a za jak dlouho tedy tento příspěvek vyčerpají. Nejvíce využívají tříletý termín (58 %). Čtyři roky volí zhruba čtvrtina matek nebo otců (23 %), dva roky pak 17 procent rodin. Nejmenší zájem je o roční rodičovskou (2 %). 
  • Podle toho, pro jak dlouhé období se rozhodnou, se liší i výše rodičovského příspěvku. 
  • Výše rodičovského příspěvku podle délky jeho pobírání
  • 1 rok                            17 213 Kč měsíčně
  • 2 roky                          11 231 Kč měsíčně
  • 3 roky                            7 122 Kč měsíčně
  • 4 roky                            4 657 Kč měsíčně
  • Například v květnu 2018 pobíralo rodičovský příspěvek 282 tisíc lidí. 
  • Kolik by měl (zatím neschváleno) činit rodičovský příspěvek od ledna 2020
  • Péče o 1 dítě:                                        300 000 Kč   (dnes 220 000)
  • Péče o dvojčata a vícerčata            450 000 Kč   (dnes 330 000)
  • Zdroj: MPSV

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 7 mminutami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 19 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 23 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...