Kauza sporného životního pojištění pokračuje. Spolek chce rozšířit žalobu na Českou pojišťovnu kvůli údajným manipulacím

Česká pojišťovna podle spolku Podvedení klienti systémově manipuluje s výplatou odkupného při předčasném ukončení pojistné smlouvy, a navyšuje si tak vlastní příjmy na úkor klientů. Týkat se to má údajně až stovek tisíc smluv o životním pojištění, které byly uzavřeny v letech 2005 až 2013. Spolek proto nyní hodlá rozšířit již existující žalobu na tento finanční ústav. Česká pojišťovna obvinění z manipulace s výplatami odmítá.

Spolek Podvedení klienti už loni podal hromadnou žalobu na Českou pojišťovnu (ČP) kvůli investičnímu pojištění, kdy pojišťovna podle žaloby nedostatečné informovala klienty o nákladech a poplatcích nebo ve smlouvách chyběla pojistná částka. Nyní hodlá existující žalobu dále rozšířit. A to o zákaz, aby u odkupného finanční ústav nadále postupoval tak, že si navyšuje vlastní příjmy na úkor klientů. Odkupné je částka, kterou vyplatí pojišťovna klientovi při předčasném ukončení pojistné smlouvy. 

„Česká pojišťovna svým klientům nejméně od roku 2016 systematicky krátí výplatu plnění. Zjednodušeně řečeno, pokud k datu ukončení smlouvy byla hodnota investičního účtu klienta 100 tisíc korun, Česká pojišťovna se při vyúčtování odkupného tváří, že byla o 15 tisíc nižší, aniž by ovšem klient o této manipulaci dostal od pojišťovny jakoukoli informaci a měl šanci to zjistit,“ uvedl člen výboru spolku Podvedení klienti Jiří Chvojka. Dodal, že uvedené jednání spolek zjistil až z dokumentů, které Česká pojišťovna dodala v rámci sporů s klienty do spisů finančního arbitra.

„Pojistná plnění a další plnění z pojistné smlouvy, zejména odkupné, jsou vždy vyplácena v souladu se zákony, pojistnou smlouvou a pojistnými podmínkami. Každý klient tak dostane vše, na co má na základě podmínek produktu a své smlouvy nárok,“ uvedla mluvčí České pojišťovny Ivana Buriánková.

Buriánková dále uvedla, že o vývoji odkupného byli klienti řádně informováni. „V modelaci pojištění, kterou obdrželi před sjednáním pojistné smlouvy, bylo jasně číselně vyjádřeno, jaká je plánovaná výše kapitálové hodnoty a odkupného, z čehož jasně vyplývala výše předem stanovaných srážek. Kromě toho si klienti mohli kdykoliv požádat o podrobný výpis, z něhož si mohli ověřit výši odkupného a způsob jeho výpočtu,“ uvedla.

Srážky podle ní zohledňují, že z předčasného ukončení pojištění pro pojišťovnu vyplývají personální, provozní náklady a náklady související s nedodržením předpokládaného investičního horizontu, pro který Česká pojišťovna nakupovala příslušná aktiva.

V případě poplatků u pojistných smluv eviduje spolek zhruba 300 rozhodnutí finančního arbitra ve prospěch klientů. Největší podíl připadá na smlouvy České pojišťovny. Dotčeny jsou ale i další finanční ústavy. Rozhodnutí arbitra podle České pojišťovny ale nezakládá plošnou neplatnost smluv. Soudy se k případům zatím stavějí různě a podle mluvčí Buriánkové již existuje několik rozsudků, které platnost smluv potvrzují.

Česká národní banka, na kterou jeden z klientů pojišťoven loni také podal žalobu, již dříve sdělila, že jedná v rámci své činnosti v mezích zákonných pravomocí, do kterých nespadá posuzování platnosti smluvního ujednání mezi pojišťovnami a jednotlivými klienty. Česká asociace pojišťoven již dříve uvedla, že považuje zpětné zpochybňování právoplatně uzavřených smluv za účelové.

„Jestliže ČNB až dosud bagatelizovala problém neplatných pojistných smluv České pojišťovny, zde má čítankový příklad systémového okrádání klientů. Počet smluv ve kmeni České pojišťovny se každoročně snižuje o zhruba sto tisíc, téměř jistě jde o miliardy. Očekáváme tedy razantní akci ČNB,“ uvedl Chvojka.

Advokát Viktor Rossmann, který žalobu jménem spolku Podvedení klienti podal, v úterý uvedl, že Českou pojišťovnu již v předžalobní výzvě spolek požádal, aby se uvedených kroků zdržela. „A jsme připraveni rozšířit žalobu o ochraně práv porušených nekalosoutěžním jednáním, prostřednictvím které jsme již napadli neoprávněně účtované poplatky,“ uvedl Rossmann.

Pojišťovny loni vybraly na pojistném 129,3 miliardy korun, což je meziročně o 4,8 procenta více. Životní pojištění stouplo o 0,6 procenta, neživotní pojištění o 7,2 procenta. Zároveň ale u životního pojištění stále klesá počet aktivních pojistných smluv. Koncem loňského roku jich bylo 5,29 milionu, ve srovnání s rokem 2017 o 89 tisíc méně.

Počet nově uzavíraných smluv běžně placeného životního pojištění se meziročně výrazně nezměnil, když v roce 2018 klienti uzavřeli 523 tisíc nových smluv s pojistným 5,56 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová hájila návrh rozpočtu. Nemáte právo kritizovat, vzkázala opozici

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje.
06:00Aktualizovánopřed 31 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 5 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 18 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 18 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...