Vyšší platy pro Ukrajince než pro Čechy? Hospodářská komora návrh odmítá

Hospodářská komora odmítá navrhované stanovení mezd pro pracovníky z Ukrajiny. Podle návrhu by si měli vydělat buď aspoň medián své profese, nebo 1,2násobek zaručené mzdy. Podle komory tento záměr odporuje principu rovných podmínek a ukrajinské síly zvýhodňuje, uvedl prezident komory Vladimír Dlouhý. Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly má mzdové kritérium naopak zabránit zneužívání ukrajinských pracovníků.

Návrh na rozšíření programu pro přijímání pracovníků z Ukrajiny, podle něhož by mělo Česko ročně získat místo 19 600 nově 40 tisíc ukrajinských sil, obsahuje i stanovení mzdy ve dvou variantách.

Podle první by zaměstnanci v režimu Ukrajina měli dostat aspoň medián pro svou profesi. Podle druhé varianty by to letos mělo být podle profese minimálně od 16 020 až 32 040 korun, tedy 1,2násobek zaručené mzdy. Ukrajinští zaměstnanci by tak měli víc než čeští, uvedla komora. Podle Dlouhého návrh předložila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) a odbory.

„Požadovali jsme zavedení vládou regulovaného režimu na zrychlené zaměstnávání pracovních sil z Ukrajiny, abychom pomohli zaměstnavatelům řešit akutní nedostatek pracovníků. S úmyslem mzdově zvýhodňovat tyto pracovníky před českými zaměstnanci ale nesouhlasíme, na pracovištích by měli mít zaměstnanci rovné podmínky bez ohledu na to, odkud pochází,“ uvedl Dlouhý.

Odbory s mzdovým kritériem naopak souhlasí. Upřednostnily by medián v dané profesi. „Je to reakce na situaci zahraničních zaměstnanců, kteří u nás mají nízké mzdy. Dochází k jejich zneužívání. Pokud zaměstnavatelé potřebují síly, proč cizincům nabízejí tak nízkou cenu práce, která nedosahuje českých výdělků?“ řekl Středula.

Poukázal na inzeráty na volná místa s velmi nízkou mzdou, na která se čeští pracovníci nepřihlásí. Nabídnou se pak cizincům, kteří práci vezmou. Podle Středuly se odboráři s dalšími zaměstnavateli na kritériu shodli, proti je komora.

V roce 2017 podle odborných odhadů mělo v Česku zaměstnání 472 400 cizinců, z nich přes 80 tisíc Ukrajinců. Statistický úřad uvedl, že z početných skupin zahraničních pracovníků lidé z Ukrajiny vydělávají v Česku nejméně. Mají sice různorodé vzdělání, u nás ho ale neuplatňují. Muži pracují hlavně v průmyslu a stavebnictví, ženy v obchodě, zdravotnictví a pohostinství.

Podle komory má stavební a provozní elektrikář zaručený příjem v 5. platové třídě 19 850 korun, ukrajinský pracovník by měl podle návrhu nárok na nejméně 23 820 korun. U mediánu by rozdíl mezi českým a ukrajinským zaměstnancem činil 7634 korun.

Navýšení kvót si vyžádá 100 milionů korun ročně

Česko má rekordně nízkou nezaměstnanost. Firmy si stěžují na to, že nemohou najít pracovníky a některé musí omezovat výrobu. V prosinci úřad práce evidoval 231 534 uchazečů o zaměstnání a 324 410 volných míst. Podle komory firmám reálně chybí už 440 tisíc zaměstnanců.

Komora jedná s vládou o navýšení roční kvóty ukrajinských pracovníků na 40 tisíc. Náklady odhaduje na 100 milionů korun ročně. Podle propočtů komory by se ale příjem státu z odvodů a daní zvýšil nejméně stonásobně, tedy o deset miliard korun ročně. „Podstatnější ale je, že ačkoliv je to kapka v moři, podniky nebudou muset tolik odmítat zakázky,“ podotkl Dlouhý.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
před 12 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
26. 6. 2026

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026
Načítání...