Vyšší platy pro Ukrajince než pro Čechy? Hospodářská komora návrh odmítá

Hospodářská komora odmítá navrhované stanovení mezd pro pracovníky z Ukrajiny. Podle návrhu by si měli vydělat buď aspoň medián své profese, nebo 1,2násobek zaručené mzdy. Podle komory tento záměr odporuje principu rovných podmínek a ukrajinské síly zvýhodňuje, uvedl prezident komory Vladimír Dlouhý. Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly má mzdové kritérium naopak zabránit zneužívání ukrajinských pracovníků.

Návrh na rozšíření programu pro přijímání pracovníků z Ukrajiny, podle něhož by mělo Česko ročně získat místo 19 600 nově 40 tisíc ukrajinských sil, obsahuje i stanovení mzdy ve dvou variantách.

Podle první by zaměstnanci v režimu Ukrajina měli dostat aspoň medián pro svou profesi. Podle druhé varianty by to letos mělo být podle profese minimálně od 16 020 až 32 040 korun, tedy 1,2násobek zaručené mzdy. Ukrajinští zaměstnanci by tak měli víc než čeští, uvedla komora. Podle Dlouhého návrh předložila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) a odbory.

„Požadovali jsme zavedení vládou regulovaného režimu na zrychlené zaměstnávání pracovních sil z Ukrajiny, abychom pomohli zaměstnavatelům řešit akutní nedostatek pracovníků. S úmyslem mzdově zvýhodňovat tyto pracovníky před českými zaměstnanci ale nesouhlasíme, na pracovištích by měli mít zaměstnanci rovné podmínky bez ohledu na to, odkud pochází,“ uvedl Dlouhý.

Odbory s mzdovým kritériem naopak souhlasí. Upřednostnily by medián v dané profesi. „Je to reakce na situaci zahraničních zaměstnanců, kteří u nás mají nízké mzdy. Dochází k jejich zneužívání. Pokud zaměstnavatelé potřebují síly, proč cizincům nabízejí tak nízkou cenu práce, která nedosahuje českých výdělků?“ řekl Středula.

Poukázal na inzeráty na volná místa s velmi nízkou mzdou, na která se čeští pracovníci nepřihlásí. Nabídnou se pak cizincům, kteří práci vezmou. Podle Středuly se odboráři s dalšími zaměstnavateli na kritériu shodli, proti je komora.

V roce 2017 podle odborných odhadů mělo v Česku zaměstnání 472 400 cizinců, z nich přes 80 tisíc Ukrajinců. Statistický úřad uvedl, že z početných skupin zahraničních pracovníků lidé z Ukrajiny vydělávají v Česku nejméně. Mají sice různorodé vzdělání, u nás ho ale neuplatňují. Muži pracují hlavně v průmyslu a stavebnictví, ženy v obchodě, zdravotnictví a pohostinství.

Podle komory má stavební a provozní elektrikář zaručený příjem v 5. platové třídě 19 850 korun, ukrajinský pracovník by měl podle návrhu nárok na nejméně 23 820 korun. U mediánu by rozdíl mezi českým a ukrajinským zaměstnancem činil 7634 korun.

Navýšení kvót si vyžádá 100 milionů korun ročně

Česko má rekordně nízkou nezaměstnanost. Firmy si stěžují na to, že nemohou najít pracovníky a některé musí omezovat výrobu. V prosinci úřad práce evidoval 231 534 uchazečů o zaměstnání a 324 410 volných míst. Podle komory firmám reálně chybí už 440 tisíc zaměstnanců.

Komora jedná s vládou o navýšení roční kvóty ukrajinských pracovníků na 40 tisíc. Náklady odhaduje na 100 milionů korun ročně. Podle propočtů komory by se ale příjem státu z odvodů a daní zvýšil nejméně stonásobně, tedy o deset miliard korun ročně. „Podstatnější ale je, že ačkoliv je to kapka v moři, podniky nebudou muset tolik odmítat zakázky,“ podotkl Dlouhý.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Firmy mohou opět získat úvěr se státní zárukou

Malé a střední firmy mohou po téměř dvouleté pauze znovu získat úvěr se státní zárukou. Peníze lze využít na provozní i investiční výdaje. Ministerstvo průmyslu a obchodu na program Národní záruka vyčlenilo 578 milionů korun, což umožní poskytnout až pět miliard. Resort očekává, že si je rozdělí zhruba tisíc podnikatelů. Žádosti přijímá Národní rozvojová banka. Ta v minulosti poskytla záruky v objemu padesáti miliard korun.
před 11 hhodinami

Schillerová chce stihnout legislativu k EET v příštím roce

Nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) již vytvořila na resortu pracovní skupinu pro zavedení elektronické evidence tržeb (EET). Vyjádřila se tak v pořadu Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Součástí připravovaného zákona má být také daňový balíček, který bude mimo jiné obsahovat osvobození spropitného od daní a pojistného, snížení DPH na nealko nápoje ve stravovacích službách nebo studentské a manželské slevy. Podle ministryně je reálné, aby se nezbytné legislativní změny stihly během roku 2026, zpracovaný legislativní text by chtěla mít do konce února, v říjnu by měl navázat pilotní projekt. Schillerová také znovu připustila, že schodek rozpočtu na příští rok by mohl být vyšší, než s jakým počítal návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS).
před 18 hhodinami

Německá armáda koupí pistole od České zbrojovky

Česká zbrojovka, výrobce ručních palných zbraní, získala zakázku u německé armády, bundeswehr si vybral její pistoli jako svou novou služební zbraň. Uherskobrodská firma informovala, že zakázku získala v mezinárodním tendru a uspěla před několika globálními konkurenty. Cenu ani rozsah zakázky neuvedla.
19. 12. 2025

Inspekce: Prodej alkoholu nezletilým je na vánočních trzích nejčastějším prohřeškem

Desítky kontrol na vánočních trzích naplánovala před koncem roku Česká obchodní inspekce. Zaměřuje se při nich hlavně na prodej alkoholu nezletilým, který je podle inspektorů nejčastějším problémem, ale i na poctivost stánkařů.
18. 12. 2025

Nebude to hned, ale chceme k tomu směřovat, řekl Mach o vyrovnaném rozpočtu

Vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů chce směřovat k vyrovnanému rozpočtu, zdůraznil ve čtvrtečním Interview ČT24 budoucí náměstek na ministerstvu financí Petr Mach (SPD). Cíle lze podle něj navíc dosáhnout bez zvyšování daní.
18. 12. 2025

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
18. 12. 2025Aktualizováno18. 12. 2025

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025
Načítání...