Bitcoin nabízí alternativu už deset let. Předloni vyvolal mánii, která ale rychle vyprchala

Virtuální internetová měna pojmenovaná bitcoin vznikla 3. ledna 2009. Stojí za ní anonymní vývojář používající pseudonym Satoshi Nakamoto. Většinu své existence bitcoin dosahoval hodnoty nanejvýš několika set dolarů, ovšem v roce 2017 se kolem něj vzedmula vlna zájmu, která jeho hodnotu vystřelila skoro ke dvaceti tisícům dolarů. Ovšem podle analytiků v loňském roce splaskla bublina a své desáté narozeniny měna slaví na úrovni čtyř tisíc dolarů (asi 90 tisíc korun).

Video Události
video

10 let bitcoinu

Bitcoin vznikl jako alternativa oficiálních měn v době, kdy se svět potýkal se světovou hospodářskou krizí. Během let se bitcoin prosadil jako přední kybernetická měna. „Měna se dočkala stovek napodobenin, ale uchovala si mezi nimi zřetelně dominantní postavení. K dnešnímu dni existují více než dvě tisícovky kryptoměn. Jejich souhrnná tržní hodnota činí 133,3 miliardy dolarů, přičemž tržní hodnota samotného bitcoinu představuje 51 procent této sumy,“ přiblížil hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

Měnu vytváří síť počítačů se specializovaným softwarem naprogramovaným tak, aby uvolňoval nové virtuální mince. První blok byl vytěžen přesně před deseti lety. Byl to blok „genesis“, čili nultý blok, podotkl Kovanda. „Vytěžil jej Satoshi Nakamoto, jehož, případně jejíž, identita zůstává dodnes zastřena tajemstvím. V uplynulých deseti letech se vyrojila řada spekulací o skutečné Nakamotově totožnosti, ale žádná z nich nebyla dostatečně přesvědčivá,“ uvedl.

Například v roce 2016 se k autorství přiznal australský podnikatel Craig Wright, přesvědčivé důkazy ale neposkytl. Loni za autora bitcoinu označil Sahil Gupta amerického podnikatele a vizionáře Elona Muska. Gupta působil v Muskově firmě SpaceX, Musk jeho tvrzení popřel.

Bitcoiny budou přibývat ještě více než sto let, ale vyplatí se to?

Systém je nastaven tak, že uvolňuje nové mince stabilním tempem, které se nicméně postupně zpomaluje. Počet mincí v oběhu bude konečný, celkem jich má být vytvořeno téměř 21 milionů. Drtivá většina, 99 procent z nich, má být v oběhu v roce 2033, nicméně úplně poslední by se měly dostat do oběhu kolem roku 2140.

Ovšem některé studie a výzkumy ale upozorňují, že těžba digitálních měn je neekologická i energeticky nevýhodná. Například podle studie vědců amerického Oak Ridge Institute je množství energie spotřebované k získání jednoho dolaru z těžby kryptoměn, jako je například bitcoin, více než dvojnásobné v porovnání se získáním stejné hodnoty v těžbě mědi, zlata nebo platiny. Bylo tak zjištěno, že síť těžařů bitcoinu spotřebuje za jediný rok více energie než celé Irsko a že vyprodukuje stejné roční emise uhlíku jako jeden milion transatlantických letů.

Důležitým znakem bitcoinu zároveň je to, že nad ním nestojí žádná centrální autorita. Bitcoin je navržen tak, aby nikdo, ani autor nebo jiní jednotlivci, skupiny či vlády, nemohl měnu ovlivňovat, ničit, padělat, zabavovat účty, kontrolovat peněžní toky nebo způsobovat inflaci. Cena a samotná existence bitcoinu se odvíjí od důvěry a ochoty vlastníků měny s ní obchodovat, hodnotu tedy určuje pouze nabídka a poptávka. 

Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček ale s nezávislostí měny úplně nesouhlasí. „Zkušenosti z trhu nám však ukazují, že po zavádění regulací na bitcoin a další kryptoměny jejich hodnota prudce klesá. Regulátoři jsou tak schopni účinně ovlivňovat trh s kryptoměnami. Ve chvíli, kdy by například centrální banky viděly v kryptoměnách výrazné ohrožení, jsou schopny celý trh srazit na kolena. Je tedy zřejmé, že o nezávislosti kryptoměn na reálném světě nemůže být řeč,“ uvedl.

Vrchol jako bublina

Hodnota bitcoinu se pak turbulentně mění. „Na začátku neměl bitcoin prakticky žádnou hodnotu,“ připomněl Křeček. Teprve v únoru 2010 bitcoin poprvé dosáhl na jedné z nejvýznamnějších bitcoinových burz MtGox.com parity s dolarem. V letech 2015 a 2016 pak začal pomalu sílit a teprve v roce 2017 jeho hodnota raketově vystřelila.

„Na přelomu let 2017 a 2018 dosahoval bitcoin své nejvyšší hodnoty blížící se 20 tisíc dolarů. Následně na celém trhu kryptoměn praskla bublina a hodnota bitcoinu se propadla o přibližně 80 procent. V té době lidé přišli o velké množství peněz a celková tržní kapitalizace kryptoměn se snížila o téměř 700 miliard dolarů,“ nastínil Křeček.

Masivní nárůst v ceně zapříčinil podle Křečka geniální marketing. „O bitcoinu psala všechna světová média a ten se tak dostal do širokého povědomí lidí. Přestože však o bitcoinu téměř každý již slyšel, pro běžné transakce jej lidé příliš nevyužívají. V tom spočívá jeho největší slabina. Lidé mu nepřišli na chuť a stal se kryptoměnou pro omezené množství technologických nadšenců,“ dodal.

Když o bitcoinu v průběhu roku 2017 přednášel na konferencích, všiml si, že většinu lidí nezajímá, jak funguje. Křeček vzpomíná, že účastníci konferencí se pouze chtěli dozvědět, jak mohou bezpracně vydělat co nejvíce peněz. „Tehdy jsem si uvědomil, že celý trh kryptoměn ovládá chamtivost a vzniká na něm velká bublina, na kterou jsem společně s dalšími ekonomy dlouhodobě upozorňoval. Mnozí lidé však na tato varování nebrali zřetel a dnes jsou v hluboké ztrátě,“ poznamenal.

„Přepjatě bujarou až bezbřeze euforickou náladu kolem bitcoinu a dalších vystřídal hluboký pesimismus a potemnělá rezignovanost. Žádný z těchto pocitů nemá opodstatnění v realitě a trh může svoji rovnovážnou, ‚objektivní‘ cenu najít teprve tehdy, až nerealistické dojmy a očekávání čas odplaví,“ doplnil Kovanda. Je tak podle něj předčasné se domnívat, že dny bitcoinu jsou definitivně sečteny.