Brusel prověřuje Lucembursko, ohlídá si výběr daní

Praha - Evropská komise nařídila Lucembursku, aby poskytlo údaje o výběru firemních daní. Brusel chce zjistit, jestli země nenapomáhá vybraným společnostem. Komise tak pokračuje ve svém vyšetřování daňových rozdílů v Unii. Z těch měly v minulých letech prospěch nadnárodní korporace jako Google nebo Apple.

V květnu 2013, kdy se konal evropský summit o boji s daňovými úniky, zastínila jeho výstupy aféra počítačového gigantu Apple. Ten měl pomocí dceřiných firem údajně v Irsku díky díře v zákonech odvést jen dvě procenta ze 74 miliard dolarů svých příjmů. 

Čím větší firma, tím nižší daně?

Pobouření přitom nezpůsobil jen Apple. Ukázalo se, že nízké daně v některých zemích Unie platí i další nadnárodní korporace, jako Google, Amazon nebo Starbucks. A pověst daňového ráje má taky Lucembursko. Právě proto se vyšetřování Evropské komise obrátilo i jeho směrem. 

Miroslav Svoboda, analytik Deloitte

„Lucembursko je používáno jako vstupní brána do EU. Lucemburské společnosti jsou používány jako holdingové společnosti pro různé typy fondů a korporací zejména ze zámoří, kde zisky, které jsou sbírány v Lucembursku, jsou poté posílány do jurisdikcí, kde nepodléhají dani vůbec nebo jde o velmi malé daně.“ 

Nahrávám video
Lucembursko bude muset poskytnout informace o firmách
Zdroj: ČT24

Lucembursko v letech 2011 a 2012 poskytlo podle Bruselu jen všeobecné informace o svých daňových praktikách. Na upřesnění teď Evropská komise dala zemi měsíc. Jinak by mohla celá záležitost skončit u evropského soudního dvora. 

Jelikož Lucembursko umí střežit tajemství jako málokdo, patří už delší dobu k nejoblíbenějším daňovým rájům. To by se mělo brzy změnit - země už přislíbila, že se do roku 2015 připojí k evropské dohodě o výměně informací. 

Stanovisko společnosti Google:

„Google platí daně v souladu se zákony ve všech zemích, kde podniká. Skutečností je, že většina vlád využívá daňové pobídky pro přilákání zahraničních investic, které vytvářejí pracovní místa a hospodářský růst, a společnosti samozřejmě na tyto pobídky slyší. Jestliže se politikům ty zákony nelíbí, mají moc je změnit.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoCeny mléka i másla spadly nejníž za několik let. I díky čínským clům

Máslo i pod dvacet korun za kostku, mléko i pod deset korun za litr. Důvodem snížení cen je výrazně vyšší nabídka na evropském trhu, než je poptávka. A tak výrobci musí snižovat ceny, aby zboží vůbec udali. Při srovnání lednových hodnot byly ceny nejnižší za posledních pět let. Přebytek mléka na trhu způsobila mimo jiné dovozní cla na mléčné výrobky z EU, která zavedla Čína. Výkyvy výkupních cen ale nejsou neobvyklé. „Myslím, že už jsme se dostali na hranici, kde průměrné ceny zůstanou,“ odhaduje majitel Němcovy selské mlékárny Radonice Tomáš Němec. Mléčné výrobky tvoří 15 procent útrat za potraviny.
před 2 hhodinami

Obnovte tranzit ropy, nebo zablokujeme protiruské sankce, hrozí Maďarsko Kyjevu

Maďarsko zablokuje dvacátý balík protiruských sankcí, který připravuje Evropská unie, pokud Ukrajina neobnoví tranzit ruské ropy do země. Ve videopříspěvku to v neděli na facebooku řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Budapešť z toho důvodu bude blokovat i unijní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun). Tranzit suroviny ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska byl přerušen koncem ledna.
13:24Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Na dotace v Nové zelené úsporám půjdou dle Havlíčka čtyři miliardy, možná víc

Na dotační program Nová zelená úsporám letos podle vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) mohou jít čtyři miliardy korun, možná i víc. Vláda počítá s úvěry, záručními instrumenty a bude možné vyřídit i zatím nevypořádané žádosti podle starších pravidel, uvedl v Otázkách Václava Moravce. O nových pravidlech čerpání dotací na energetické modernizace domů bude v pondělí s premiérem Andrejem Babišem (ANO) hovořit po svém jmenování nastupující ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
13:03Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky rozebrali vládní hospodářskou strategii

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o vládou schválené nové hospodářské strategii, podle níž má česká ekonomika v příštích letech růst díky soukromým firmám a podnikatelům. Stát se má zaměřit na vzdělávání, trh práce, inovace, infrastrukturu a podnikatelské prostředí. Téma rozebrali generální ředitel pražské burzy Petr Koblic a Pavel Neset ze Škody Auto Vysoké školy. O přípravě na krizové situace posléze hovořili ředitel odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení GŘ HSZ ČR Dušan Uhlík a předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Pořad se věnoval také investicím obcí do udržitelnosti a platformě OBEC 2030, kterou přiblížil předseda sdružení místních samospráv ČR Petr Halada. Debatou provázely Nina Ortová a Hana Vorlíčková.
před 14 hhodinami

Ministerstvo: Česko letos v obraně nesplní závazek vůči NATO

Ministerstvo obrany přiznává, že Česko letos nebude schopné plnit závazky vůči NATO, a to především pokud jde o vojenské schopnosti, kterými má ke společné alianční obraně přispívat. Vláda plánuje omezit výdaje resortu jak v absolutních číslech, tak v poměru k hrubému domácímu produktu.
včera v 20:54

Firmy čelí vlně nejistoty po zrušení Trumpových cel

Firmy čelí další vlně nejistoty poté, co americký nejvyšší soud v pátek zrušil plošná cla, která dříve zavedl prezident Donald Trump. Mnoho podniků kvůli clům zvýšilo ceny, aby kompenzovalo vyšší náklady. Teď se uvidí, jakou úlevu jim a spotřebitelům rozhodnutí soudu skutečně přinese, píše agentura AP. Pro české firmy jsou nejdůležitější cla na automobily či ocel, která zůstávají v platnosti, míní hlavní ekonom platformy Portu Jan Berka.
včeraAktualizovánovčera v 17:54

Nová globální cla budou patnáct procent, ne deset, oznámil Trump

Prezident USA Donald Trump na sociální síti Truth Social v sobotu odpoledne SEČ oznámil, že okamžitě zvýší své nové clo na dovoz do Spojených států ze všech zemí z avizovaných deseti na 15 procent.
včeraAktualizovánovčera v 17:50

Česko loni dalo ukrajinským uprchlíkům humanitární dávky za 8,8 miliardy, příjemců ubylo

Česko loni vyplatilo na humanitárních dávkách ukrajinským uprchlíkům 8,8 miliardy korun. Za necelé čtyři roky od ruského vpádu na Ukrajinu do konce loňska jim poskytlo příspěvky zhruba za 32,4 miliardy. Uprchlických domácností, které podporu pobírají, ubylo. Roste naopak počet lidí s dočasnou ochranou, kteří pracují. Příjmy státu od uprchlíků byly loni za první tři čtvrtletí jednou tak vysoké jako výdaje na pomoc, přínos pro stát byl 11,7 miliardy.
včera v 11:52
Načítání...