Meziroční růst české ekonomiky ve třetím čtvrtletí letošního roku podle zpřesněných údajů stagnoval na 2,4 procenta. Uvedl to Český statistický úřad (ČSÚ). První odhady úřadu uváděly, že meziroční růst hrubého domácího produktu proti druhému čtvrtletí zpomalil na 2,3 procenta. Statistici také upravili údaje o mezičtvrtletním růstu HDP, který dříve odhadovali na 0,4 procenta. Nyní uvedli, že dosáhl 0,6 procenta.
„Mezičtvrtletní růst na úrovni 0,6 procenta není špatný výsledek, zároveň je ale zřejmé, že období nejsilnějšího růstu ve stávajícím hospodářském cyklu má česká ekonomika již za sebou,“ zhodnotil hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Tuzemská ekonomika nicméně vytrvale roste už od konce roku 2013. K meziročnímu růstu českého hospodářství přispěla podle statistického úřadu hlavně domácí poptávka. Útrata domácností stoupla meziročně o 3,1 procenta. Nejvýrazněji rostla podle statistiků spotřeba předmětů s dlouhodobou trvanlivostí. Rostly i výdaje na spotřebu u vládních institucí – meziročně o 5,3 procenta.
Především kvůli zvýšené aktivitě státu, ale i díky firmám pokračoval ve třetím čtvrtletí vysoký růst investic. „Chceme-li zvýšit konkurenceschopnost naší ekonomiky, musíme udržet současnou úroveň investiční aktivity, která nesmí polevit v případě klesajícího tempa hospodářského růstu,“ upozornil hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
„Důvod, proč ale růst není navzdory zrychlení spotřeby a investic vyšší, tkví ve slabším výkonu zahraničního obchodu,“ dodává hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. Zatímco český vývoz stoupl meziročně o 4,5 procenta, dovoz rostl o 6,2 procenta.
Podle Křečka by také bylo možné zvýšit tempo hospodářského růstu, kdyby tuzemská ekonomika nenarážela na nedostatek pracovních sil. Dlouhodobě přehřátý trh práce a chybějící pracovníci tak podle analytika Raiffeisenbanky Františka Táborského nutí firmy právě k dlouho odkládaným investicím do modernizace kapacit, aby zvýšily produktivitu práce.
„Nejvýrazněji rostla skupina odvětví obchodu, dopravy, skladování, ubytování a stravování. Naopak pokles zaznamenalo odvětví výroby dopravních prostředků. To souvisí s novou regulací pro automobilky ohledně emisí jako dozvuk takzvané dieselgate,“ přiblížil podíl jednotlivých odvětví hlavní ekonom Next Finance Vladimír Pikora.
Další středoevropské ekonomiky rostou víc
Český ekonomický růst pak výrazně zaostává za zbytkem středoevropského regionu, poznamenávají ekonomové. „Polsko, Maďarsko i Slovensko vykázalo mezičtvrtletní růst nad jedním procentem. V meziročním vyjádření se dynamika ve všech zemích drží blízko pěti procent. Česko tak je mnohem výrazněji zasaženo zpomalením v Německu, což se velmi pravděpodobně projevilo v exportních číslech,“ přiblížil hlavní ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.
Domácí ekonomika by však podle něj podobně jako ta evropská měla v posledním čtvrtletí roku zrychlit. Za celý letošní rok očekává růst o 2,8 procenta.
Podobně vidí závěrečný výsledek Jáč. „Bude to znamenat výrazné zpomalení oproti roku 2017, zároveň ale půjde o návrat k dlouhodoběji udržitelnějšímu tempu,“ doplnil. V roce 2019 podle něj tuzemská ekonomika dále nepatrně zpomalí, nicméně rozdíl oproti letošnímu roku by neměl být výrazný. Zpomalení očekává i u dalších středoevropských ekonomik. „I ony již narážejí na bariéru v podobě plného využití produkčních kapacit,“ vysvětlil.
Pikora je ohledně budoucnosti pesimistický. „Zdroje růstu se vyčerpaly. Nejsou lidé. Máme málo robotů. Máme špatnou infrastrukturu. Kamiony neustále čekají na silnicích místo toho, aby jezdily. Podnikům klesá ziskovost. Hospodářský cyklus je nesmlouvavý. To nejlepší máme za sebou. Zatímco centrální banka i vláda počítají s oživením ekonomiky v roce 2019, podle mě to je jen nereálné přání,“ varuje.
