Rozumný stát by výrazně víc otevřel pracovní trh lidem ze zahraničí, když si firmy stěžují, že nemají pracovní sílu. V pořadu Interview ČT24 to uvedl nový prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) a bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza (ČSSD).
Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí zpomalila meziroční růst na 2,4 % z 4,1 procenta v prvním čtvrtletí, zpřesnil v úterý svůj předchozí odhad Český statistický úřad (ČSÚ).
„Je vidět, že pokles tady je, ale pokles je rychlejší, než by musel být, protože tady nemáme dostatek lidí, kteří by pracovali,“ komentoval Prouza tato čísla v Interview ČT24. Dodal, že firmy odmítají zakázky a vydělávají méně, než by mohly, protože nemají dělníky, nemají pracovní sílu.
Řešením by podle nového šéfa SOCR (Prouza se funkce ujal od října – pozn. red.) bylo více otevřít pracovní trh lidem ze zahraničí. Připomněl, že v Česku je přes 300 tisíc volných pracovních míst.
„Smysluplné by bylo říct, pojďme legálně pustit lidi z ciziny, kteří chtějí pracovat. Zpomalme ten ekonomický pokles, a vydělejme na tom,“ dodal. Podle něj by to byla místa na dobu určitou, na rok či dva.
Dodal, že pro stát by bylo výhodnější, pokud by lidé ze zahraničí přišli legálně, odváděli daně, sociální a zdravotní pojištění. Ne tedy přes polské agentury, kdy v Česku pracují na turistická víza.
K rychlému vývoji mezd v soukromém sektoru Prouza v Interview ČT24 řekl, že záleží na tom, kdy pro firmy začne být výhodnější automatizovat a nahrazovat zaměstnance. „Dnes jsme ještě v sitauci, kdy je lidská práce za rozumnou cenu. Pokud ale poroste velmi rychle a neporoste produktivita, (…) začíná být výhodnější sklad totálně zautomatizovat a nemít tam zaměstnance“.
Podstata českého problému totiž podle Prouzy není ani tak v ceně práce, ale právě v produktivitě.
K růstu platů ve veřejné sféře šéf svazu uvedl, že zvýšení o devět či deset procent nemá cenu u úředníka na ministerstvu.
U zdravotních sester, lidí v sociálních službách a ve školství by naopak měl být nárůst ještě vyšší. „Na ty lidi se dlouho kašlalo,“ řekl. Dodal, že policisté šli po krizi (po roce 2008) s platy dolů a bylo by dobré jim to vyrovnat. Podpořil rovněž zvyšování minimální mzdy.
Prouza se v pořadu vyjadřoval i k brexitu. „Já bych si to velmi přál, ale myslím si, že se to nestane,“ odpověděl na otázku, zda je reálné, aby se v Británii opakovalo referendum. (V červnu 2016 rozhodlo referendum ve Spojeném království 51,9 procenty hlasů o ukončení britského členství v EU.)
Ke sporům o irskou hranici (mezi Irskem a Severním Irskem) Prouza řekl, že byla průchozí i v době nejvyšší krize, kdy IRA páchala atentáty.
Pokud se začne zavírat hranice mezi Irskem a Severním Irskem, rozpoutá to uspané vášně
Podle pozdější mírové dohody (Velkopáteční dohoda z roku 1998) má hranice zůstat vždy otevřená. „Byla to vlastně cena za to, že usne debata o sjednocení irského poloostrova,“ řekl bývalý státní tajemník. Pokud se hranice začne zavírat, opět to podle něho rozpoutá uspané vášně, přinese násilí a tlak bavit se znovu o sjednocení Irska.
Důvodem, proč se nedaří brexitová jednání, je podle Prouzy to, že Britové nejsou schopni akceptovat základní jednoduché pravidlo. „Evropský trh stojí na tom, že se volně pohybuje zboží, služby, kapitál a lidé. A Britové začínají říkat zboží fajn, služby už ne, a lidi už vůbec ne,“ řekl.
