Ekonomika USA bude muset oželet dalších 10 miliard dolarů měsíčně

Washington – Americká centrální banka opět mírně omezí svou expanzivní měnovou politiku. Měnový výbor Fedu se podle očekávání rozhodl, že nákupy dluhopisů, které mají stimulovat ekonomický růst, se od února sníží o dalších deset miliard dolarů (201 miliard korun) na 65 miliard dolarů měsíčně. Výbor tak navázal na první omezení těchto nákupů loni v prosinci. Dvoudenní zasedání bylo zároveň posledním, které řídil končící guvernér Ben Bernanke.

Fed v prosinci loňského roku rozhodl, že od ledna sníží nákupy dluhopisů v průměru o deset miliard na 75 miliard dolarů měsíčně (čtěte víc). O stejnou částku zmenšil objem nakupovaných cenných papírů i tentokrát. Další klíčový nástroj měnové politiky ale zůstal beze změny. A Fed slíbil, že krátkodobé úrokové sazby ponechá na téměř nulové úrovni (kde jsou už od prosince 2008) ještě dlouho.

Měnový výbor konstatoval, že ekonomická aktivita ve Spojených státech v posledním čtvrtletí minulého roku zesílila. A to i navzdory nepříliš pozitivním zprávám o prosincovém vývoji amerického trhu práce. Vesměs ale analytici odhadují, že největší světová ekonomika letos výrazně zrychlí.

Jak upozornil server BBC, s rozhodnutím ubrat plyn a omezit nákup dluhopisů souhlasili poprvé od roku 2011 všichni členové výboru. Centrální banka nakupuje dluhopisy ve snaze srazit dolů dlouhodobé úrokové sazby, podpořit tvorbu pracovních míst a investic.

Zasedání Fedu
Zdroj: Chip Somodevilla/ISIFA/Getty Images

Bylo to právě pod Bernankeho vedením, kdy Fed rozjel na začátku světové finanční krize v roce 2008 podpůrné programy s cílem americkou ekonomiku oživit. Spočívaly nejen ve snížení úrokových sazeb, ale hlavně v tzv. kvantitativním uvolňování (tedy pumpování velkého objemu peněz do ekonomiky masivními nákupy dluhopisů).

Největších efektů dosáhla první vlna podpory, která běžela od listopadu 2008 do března 2010 a během níž Fed do ekonomiky nalil 1,4 bilionu dolarů (přečtěte si víc o vývoji americké měnové politiky a jejích dopadech v posledních letech).

Pumpování dolarů do ekonomiky krok za krokem

Tzv. kvantitativní uvolňování proběhlo celkem ve třech fázích:

  1. vlna: listopad 2008 až březen 2010, celkový objem podpory 1,4 bilionu dolarů.
  2. vlna: listopad 2010 až červen 2011, celkový objem 600 miliard dolarů.
  3. vlna: září 2012 až současnost; objem poskytnuté podpory je neznámý, podle některých odhadů by se do konce roku 2013 mohla vyšplhat na 2 biliony dolarů.

Ekonom Ben Bernanke (60) se stal předsedou Rady guvernérů Federálního rezervního systému v roce 2006, když nahradil Alana Greenspana. Platí za jednoho z největších odborníků na Velkou hospodářskou krizi z přelomu dvacátých a třicátých let minulého století. V roce 2009 jej časopis Time vyhlásil osobností roku. Působil na předních amerických univerzitách, například na Harvardu nebo v Princetonu.

Na konci ledna Bernankemu končí druhý čtyřletý mandát, od února jej v čele Rady guvernérů nahradí dosavadní viceguvernérka Janet Yellenová (67). Bude to poprvé v historii, kdy centrální banku USA povede žena. Na tuto pozici ji loni navrhl prezident Barack Obama.

„Je to velmi zkušená ekonomka a svým založením akademička, což je většina amerických centrálních bankéřů. Zároveň má dlouhou zkušenost z praxe, byla šéfkou ekonomických poradců Billa Clintona,“ charakterizovala Yellenovou komentátorka Lenka Zlámalová (přečtěte si víc o nové guvernérce Fedu).

Vůbec první ženou na nejvyšším postu v historii této instituce se stala Janet Yellenová.
Zdroj: ISIFA/SIPA/Nader Khour

Janet Yellenová je známá svým zdůrazňováním sociálních aspektů ekonomiky, zejména aktivním bojem za snížení nezaměstnanosti. Ve Fedu má podobně jako Bernanke pověst takzvané „holubice“, jak se označují centrální bankéři, kteří v době zpomalující ekonomiky kladou důraz na boj s nezaměstnaností i za cenu přechodného zvýšení inflace. Jelikož byla Yellenová spolutvůrkyní uvolněné měnové politiky v Bernankeho éře, očekává se, že bude pokračovat ve šlépějích svého předchůdce.

Zatímco někteří považují Bernankeho strategii za úspěšnou, pro jiné byla jen dalším hřebíčkem do rakve amerických veřejných financí. „Paní Yellenová se upsala levicově liberální škole myšlení, podle níž je nejlepším způsobem řešení problémů nasypat na ně peníze. Tato posedlost stimulací je příčinou toho, že se země dostala do dnešní fiskální kalamity; poslední, co potřebujeme, je šéf Fedu, který zamýšlí ještě víc takové škodlivé stimulace,“ prohlásil loni vlivný republikánský senátor John Cornyn.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Klasickým restauracím přebírají zákazníky fastfoody. A přibývá jich

Restauracím rychlého občerstvení se v tuzemsku daří a podle provozovatelů pokladních systémů přebírají část zákazníků tradičním podnikům. Zavedené řetězce rozšiřují síť svých poboček a přicházejí i nové značky, které jsou zaměřené i na zdravější stravování. Provozovatelé i analytici očekávají další růst fastfoodového sektoru. Lidé podle nich stále častěji vyhledávají rychlost, jednoduchost a moderní prostředí.
před 5 hhodinami

EK by mohla brzy představit zmírnění zákazu spalovacích motorů, píše Reuters

Evropská komise by mohla 16. prosince zveřejnit balíček opatření na podporu automobilového průmyslu, uvedla agentura Reuters s odvoláním na informované zdroje. Jeho součástí by měla být i mírnější verze plánovaného zákazu spalovacích motorů od roku 2035.
před 9 hhodinami

Lyžování v Itálii se tuto zimu kvůli olympiádě citelně prodraží

V tuzemsku roste zájem o lyžování v Alpách. Letos se tam chystá o desetinu Čechů víc než loni, vyplývá z dat cestovních kanceláří a rezervačních platforem. Tuto sezonu si ale lyžaři budou muset připlatit. V době zimní olympiády, která v Itálii začíná 6. února, se v tamních střediscích zvýší ceny až na pětinásobky. Kvůli tomu se zvedá zájem i o menší lyžařské areály – a to i v sousedním Rakousku nebo ve Francii.
před 12 hhodinami

Čeští vědci by si měli více věřit, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

České start-upy i zavedené společnosti vyvíjejí špičkové technologie, se kterými jsou úspěšné v tuzemsku i na mezinárodním poli. Stát se je snaží motivovat přímo prostřednictvím různých dotací, ale i nepřímo skrze daňové odpočty na výzkum a vývoj. Navzdory tomu se česká ekonomika v takzvaném indexu inovativnosti spíše propadá. O příčinách poklesu a možnostech zlepšení v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali výzkumnice z Technické univerzity Liberec Markéta Hujerová, výkonná ředitelka Czechitas Senta Čermáková a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Debatou provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 12 hhodinami

Šest zemí včetně Česka vyzývá EU k zachování hybridních aut po roce 2035

Představitelé Itálie, České republiky, Slovenska, Polska, Maďarska a Bulharska vyzývají Evropskou unii, aby od roku 2035 nezakazovala hybridní automobily. Požadují rovněž zařazení biopaliv mezi paliva s nulovými emisemi. Informovala o tom v pátek agentura ANSA s odvoláním na dopis, který podle ní podepsal mimo jiné český premiér v demisi Petr Fiala (ODS).
5. 12. 2025

ČSÚ: Maloobchodní tržby v Česku v říjnu meziročně stouply o 2,8 procenta

Maloobchodní tržby v Česku v říjnu opět meziročně vzrostly, bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel se zvýšily o 2,8 procenta. V září to bylo po revizi rovněž o 2,8 procenta. Meziměsíčně tržby v říjnu stouply o 0,4 procenta. Data na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
5. 12. 2025

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
5. 12. 2025Aktualizováno5. 12. 2025

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
5. 12. 2025Aktualizováno5. 12. 2025
Načítání...