Stát poslal zemědělcům první peníze za loňská sucha. Ministerstvo zemědělství jim ke čtvrtečnímu dopoledni vyplatilo 495 milionů korun. Už teď ale zemědělci vědí, že letos sucha způsobila ještě větší škody, podle Agrární komory dosahují 10 až 12 miliard. Na kompenzacích by za ně zemědělci rádi získali tři miliardy.
K zemědělcům se nyní dostává finanční náhrada za poškozenou úrodu z loňského roku. Ministerstvo zemědělství vydalo první rozhodnutí koncem srpna a první peníze odešly 4. září. „Předpokládáme, že celková výše kompenzací bude do limitu, o který zemědělci žádají, tedy 1,16 miliardy korun,“ řekl mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Celkové škody za loňskou sezonu se podle Agrární komory vyšplhaly na 8 až 9 miliard korun. Nejvíc se sucho podepsalo na plodinách na jihu Moravy, jihu Čech, na Příbramsku a na střední Moravě. Agrární komora žádala o kompenzaci ve výši čtyř miliard korun, což je zhruba polovina.
„Jelikož škody mohou být kompenzovány, pokud jsou vyšší než 30 procent, a hlavně se nekompenzují v plné výši, byla ministerstvem zemědělství odsouhlasena částka 2,15 miliardy korun,“ sdělil prezident Agrární komory Zdeněk Jandejsek s tím, že žádosti, které splnily vypsané podmínky, nakonec dosáhly přes miliardu korun.
Jandejsek doufá, že během dvou měsíců budou všechny uznané nároky za loňské škody vyplaceny. Ministerstvo zemědělství by to chtělo stihnout dřív. „V současnosti se začínají vydávat rozhodnutí a probíhá výplata peněz jednotlivým žadatelům. Celý proces bychom měli zvládnout v průběhu září,“ uvedl mluvčí Bílý.
Letošní škody na plodinách jsou však ještě vyšší. Agrární komora je odhaduje na 10 až 12 miliard korun, včetně cukrovky, která se teprve začne sklízet. Největší škody jsou na krmných plodinách, obilí, kukuřici a speciálních plodinách jako chmel, cukrovka, mák, luskoviny nebo nezavlažovaná zelenina. Agrární komora bude žádat kompenzace ve výši tří miliard korun.
Podle mluvčího resortu je ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) připraven o kompenzacích za škody způsobené suchem s Agrární komorou jednat. „Uvažujeme o vyplácení náhrad za škody nad 30 procent, posuzovaných na základě jednotné metodiky ve spolupráci s týmem Intersucho tak, aby pomoc byla co nejrychlejší,“ uvedl Bílý.
Místo mimořádných kompenzací by měl vzniknout fond jako systémové řešení
S fungováním systému odškodnění není Agrární komora spokojená. Kompenzace se podle ní hodnotí špatně. „Ten, kdo je lepší hospodář, má živočišnou výrobu a tím i lepší výnosy. Má jen výjimečně propad vyšší než 30 nebo 50 procent, a pak nedostane kompenzace,“ sdělil Jandejsek. Podle něj by měly být jednoznačně vyčísleny snížené srážky, vyšší teploty a kvalita půdy a podle toho by měly být určeny kompenzace.
Ministerstvo zemědělství připravuje fond těžko pojistitelných rizik, který by měl sloužit zemědělcům v případech sucha nebo mrazu. „Fond by měl fungovat jako systémové řešení, které by nahradilo současné mimořádné kompenzace za škody způsobené počasím. Přispívali by do něj rovným dílem jak zemědělci, tak stát, a to cca 600 milionů korun ročně. Zpětná výplata pomoci by byla podmíněna povinným komerčním pojištěním,“ vysvětlil mluvčí Bílý.
Podle něj by zemědělská platba byla v řádu stokoruny na hektar – podle druhu plodiny. „Zemědělci uvažují i o zařazení mléka (5 haléřů na litr), přičemž by fond v tomto směru umožňoval mimořádné kompenzace při propadu ceny pod určitou stanovenou úroveň,“ doplnil Bílý.
Prezident Agrární komory si myslí, že by neměl být zřízen fond, ale akciová společnost. „Přispívali by tam zemědělci, stát a pojišťovny. Používal by se jen v letech vzniku nepojistitelných škod a vyplácel by jen částku vzniklých nepojištěných škod,“ řekl Jandejsek a dodal, že většinu akcií by neměl mít stát, aby prostředky nebyly použity k jinému účelu, pro který byly vyčleněny.
