Na Úřadu vlády se kvůli nedostatku vody poprvé sešla takzvaná koalice boje proti suchu. Zasedli v ní mimo jiné úředníci, vědci a tři ministři. Cílem je koordinovat a urychlovat všechna možná opatření. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) v Interview ČT24 řekl, že zemědělci by od ledna příštího roku mohli například přijít o značnou část dotací, pokud vysadí kukuřici do svažitého terénu.
Zemědělská půda má podle odborníků největší rezervu z hlediska zadržování vody. Centimetr ornice se přitom tvoří až stovky let. Od 1. ledna 2019 proto podle Brabce budou muset být na čtvrtině zemědělské půdy v Česku dodržovány přísné standardy zemědělské praxe, které ochrání půdu před erozí.
Ve svažitém terénu tak například nebude možné sázet kukuřici. Pokud to zemědělec nebude dodržovat, můžou mu být zkráceny dotace. Podle Brabce by mělo jít o citelné částky, které „budou bolet“. „Pokud má sedlák zdravý rozum, nemůže problémy dopustit,“ podotkl. Nevhodně zasazená kukuřice totiž snižuje schopnost pole zadržet vodu, která rychle odtéká a odnáší i ornici.
Pozemkové úpravy státu se zaměří na sucho
Na sucho se zaměří i pozemkové úpravy prováděné státem. Budou se dělat pouze takové, které budou mít protierozní funkci nebo budou zadržovat vodu v krajině. Česká zemědělská univerzita (ČZU) dostala za úkol v tom duchu upravit metodiku. Po jednání národní platformy pro boj proti suchu to oznámil ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD).
Podle rektora ČZU Petra Skleničky akcentovala dosavadní metodika ochranu před povodněmi. „Do dneška nereagovala na sucho,“ uvedl. Nové projekty se proto musí připravovat s dlouhodobou vizí a měly by již reagovat na postupnou klimatickou změnu.
Změnit by se měla i pravidla pro terénní úpravy k zachycování srážkových vod do výšky 1,5 metru. Měly by jít vybudovat pouze na ohlášení. Nyní je nutné mít stavební povolení. Ministerstvo chce, aby se stavební zákon změnil do půl roku. Již dříve resort ohlásil, že by podobně mohly být stavěné i rybníky do velikosti dvou hektarů, s výškou hráze také do 1,5 metru.
„Chceme, aby si lidé na vlastním pozemku mohli malý rybník postavit snadněji než dosud. Malé rybníky podpoří biodiverzitu, vegetaci a celkově zlepší krajinný ráz, který bude odolnější proti suchu,“ uvedl Toman. Ministerstvo pro místní rozvoj je připravené o změně jednat.
Sucho se bude dál zhoršovat
Stát očekává, že se situace ohledně sucha na většině území Česka bude dál zhoršovat. Podle Brabce se proto všechny projekty související se suchem musí zrychlit. Uvedl, že se na nich mělo začít pracovat před patnácti lety, ale ve skutečnosti se začalo před čtyřmi roky.
„Musíme se adaptovat, jinak zahyneme,“ poznamenal s tím, že by se Češi měli naučit lépe využívat i nepitnou vodu: „Splachujeme záchody pitnou vodou. Je to normální, málokdo má dvojí vedení vody. Svým způsobem je to ale barbarství.“ Češi se nicméně vodou šetřit učí; za posledních patnáct let se podle Brabce snížila spotřeba na obyvatele o polovinu. Roli v tom ovšem hraje i to, že cena vody se za posledních třicet let zvedla téměř o stonásobek.
Na některých místech Česka už má nyní sucho konkrétní dopady. Řada obcí například zakázala zalévání zahrad nebo napouštění bazénů. Povodí Odry oznámilo, že pokud i v dalších měsících nebude častěji pršet, začne pravděpodobně v listopadu regulovat dodávky vody pro průmyslové podniky v Moravskoslezském kraji.
„V současnosti jsme na tom na nádržích díky červencové povodni lépe, nikoli ale na tocích. I přes tento částečně lepší stav je nutné zachovat obezřetnost, protože hydrologické sucho může teprve začít, jak o tom svědčí například situace z let 1953 až 1954. Tehdy sucho začalo v srpnu a trvalo až do března,“ upozornil technický ředitel státního podniku Petr Březina.
Za vodu ze studní se zatím platit nebude
Objevily se proto i názory, že by lidé měli platit i za vodu ze studní. Ta je nyní osvobozená od poplatku, pokud je odběr do šesti tisíc kubíků, tedy šesti milionů litrů ročně. „V novele vodního zákona nepředpokládáme, že bychom to měnili. Uvažujeme pouze o tom, že bychom vysoké odběry začali evidovat,“ řekl v Interview ČT24 Brabec.
Řada opatření, která mají pomoci v boji se suchem, funguje už nyní. Lidé mohou například žádat o dotace v projektu Dešťovka. Z národních prostředků se financuje i budování nových zdrojů pitné vody. Obce můžou žádat peníze na výstavbu nebo posílení vodovodní infrastruktury – vodovodů, kanalizací, čistíren odpadních vod nebo vodojemů.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) letos na podzim vypíše národní dotační programy za 3,2 miliardy korun. Podporovat chce zejména projekty, které řeší například záchyt dešťové vody u bytové výstavby nebo budování vsakovacích pásů při modernizaci místních komunikací.
