Dva, kteří mizí v zapomnění. Ze jmen Kolben a Daněk zůstává sotva zkratka ČKD

Reportéři ČT: Osudy průmyslnických dynastií Kolben a Daněk (zdroj: ČT24)

Jména průmyslníků Emila Kolbena a Čeňka Daňka opouští českou paměť stejně jako připomínky jejich odkazu tuzemská města a obce. Především kvůli krádežím zmizely pamětní desky, náhrobní kameny i busty a na slavný industriální kolos ČKD, do jehož názvu se vepsala příjmení obou legend tuzemského strojírenství, byl vypsán konkurz. Po stopě mužů, kteří spolu (navzdory očekávání) firmu nikdy neměli, se vydal David Vondráček z týmu Reportéři ČT.

Základy pro pražský průmyslový komplex Českomoravská–Kolben–Daněk položil Emil Kolben, když nechal svou firmu Kolben a spol. v roce 1921 fúzovat s Českomoravskou strojírenskou, a tento podnik o šest let později vytvořil se strojírenskou firmou Breitfeld-Daněk akciovou společnost ČKD.

Producent slavných parních a vodních elektráren, lokomotiv, tramvají, čerpadel, měřicích přístrojů nebo kompresorů představoval ještě před pětadvaceti lety jeden z největších strojírenských podniků v Evropě; v současnosti ovšem prochází sanací a na jeho místě mají vyrůst administrativní budovy a bytový komplex.

Odkaz dvou spoluzakladatelů tuzemského průmyslu a koncernu, který vyrostl z jejich fabrik, tak budou v metropoli připomínat hlavně stanice metra na trase linky B „Českomoravská“ a „Kolbenova“ – a i ty pouze poskrovně, protože jen malá část respondentů České televize svedla odpovědět na otázku, kdo Kolben s Daňkem vlastně byli. 

Hledá se: Busta, tabule, náhrobky

Prvního zmíněného navíc nemohou Pražané ve stanici, která nese jeho jméno, ani zahlédnout; pozlacená busta na mramorovém podstavci, jež Kolbenův industriální odkaz připomínala, totiž zmizela před pěti lety, když ji na konci července 2013 ukradl neznámý pár. Muže, ženu ani odcizené zpodobnění průkopníka českého elektrotechnického průmyslu se ovšem policistům až dosud nepodařilo vypátrat.

Stejný osud kopírovala také připomínka ve středočeských Strančicích, kde se budoucí podnikatel v roce 1862 narodil do židovské rodiny Joachima a Franzisky Kolbenových. V roce 2010 se sice podařilo na objektu bývalé synagogy odhalit pamětní desku strančických Židů, kteří zmizeli v nacistických koncentračních táborech, rodinu Kolbenových nevyjímaje. Před osmi lety ale kovovou desku ze stěny židovské modlitebny odcizili – a stejný osud potkal i náhrobky se jmény Kolbenových rodičů.

Kameny, které ještě před deseti lety zarůstaly na zdejším židovském hřbitově v kopřivách, rukou nenechavců zmizely. Kolbenův rodný dům, který v obci stále stojí, pak jméno pražského továrníka, jenž v roce 1943 zemřel v Terezíně, nijak nepřipomíná. 

Emil Kolben se narodil 1. listopadu 1862 ve Strančicích u Prahy, vystudoval strojnictví a elektrotechniku na pražské technice. Po studiích cestoval po Evropě a nakonec odjel do USA, kde získal místo asistenta slavného vynálezce Thomase Edisona, a později se stal hlavním inženýrem ve firmě Edison Machine Works v Shenectady. V Americe se sblížil i s další legendou světa vynálezů a techniky Nikolou Teslou.

Po návratu do Evropy byl Kolben několik let šéfkonstruktérem švýcarské firmy Oerlikon, která vyráběla vícefázové generátory. V roce 1896 se vrátil do Prahy, kde založil ve Vysočanech firmu Kolben a spol. Z původně malé dílny se stala světoznámá firma. Kolben totiž některými novinkami předběhl o několik let konkurenci, firma získala značné renomé a během první republiky se transformovala v akciovou společnost ČKD.

Kolben byl ředitelem, později místopředsedou správní rady a založil i další firmy. Kromě toho psal studie o silnoproudé elektrotechnice a svou erudicí a schopnostmi se dokázal přiblížit věhlasu, který ve světě získali obuvník Tomáš Baťa nebo Jindřich Waldes, pověstný výrobou spínacích knoflíků Koh-i-noor. Na jeho „vysočanský zázrak“, jak se strojírnám ČKD přezdívalo, se dokonce přijel podívat i sám Edison.

Osudným se stal slavnému průmyslníkovi jeho židovský původ. V roce 1943 jej nacisté deportovali do terezínského ghetta, kde také zemřel – a protože se Kolbenovi před válkou přihlásili k německému jazyku, dostali v poválečném Československu zrádcovský cejch. Kolbenův vnuk v padesátých letech musel kvůli původu ukončit studia elektrotechniky a uplatnění našel jen jako dělník v ČKD. Po srpnu 1968 emigroval do Německa.

Emil Kolben
Zdroj: ČTK

Znesvěcené ostatky

Peripetie tuzemských dějin se otiskly i do příběhu Čeňka Daňka. Továrník, který slavil úspěch s komponenty pro lokomotivy a především pro cukrovarnictví, má v Česku upomínkovou tabuli jen na rodové hrobce ve středočeském Líšnu – a i sem ji dal umístit jeho prapravnuk Petr Vaněček.

Samu novogotickou hrobku navíc bylo potřeba po čtyřiceti letech komunistického chátrání rekonstruovat a současně s tím uctít i pietní lípou prostor před objektem. Rudoarmějci totiž na sklonku druhé světové války rodové pohřebiště při hledání cenností vyplenili a ostatky Čeňka Daňka vysypali před hrobkou.

Čeněk Daněk přišel na svět 5. dubna 1827 do vlastenecké rodiny sládka Josefa Daňka v Cholticích na Pardubicku a jeho raná léta jsou na rozdíl od těch Kolbenových mnohem méně zmapovaná. Vystudoval pražskou a vídeňskou techniku a zprvu působil jako konstruktér u firmy Breitfeld & Evans.

Svůj podnikatelský úspěch Daněk založil na komponentech pro prudce se rozvíjející cukrovarnický průmysl a od císaře Františka Josefa I. za zásluhy získal rytířský řád i hraběcí titul. Dožil na svých venkovských statcích v Líšnu, do penze odešel už v šestačtyřiceti letech.

Třebaže jsou Kolben s Daňkem tradičně spojováni, dělilo je čtyřicet let, společně nikdy nepodnikali a podle historika Národního technického muzea Miloše Hořejše je možné, že se osobně ani nikdy nesetkali; spojnici tvoří teprve podnikatelská fúze Emila Kolbena, když ale v roce 1927 ČKD vznikla, byl už Daněk sedmatřicet let po smrti.

Dynastické osudy obou rodin si potom přímo protiřečí; zatímco Kolbenovi zemřeli během holocaustu, vnuk východočeského konstruktéra Oskar Danek von Esse za druhé světové války přijal velkoněmecké občanství a kolaboroval s nacisty, s jejichž pomocí zkonfiskoval i zámek Jemniště. Po konci bojů o veškerý rodový majetek přišel.

Čeněk Daněk
Zdroj: Wikimedia Commmons
ČKD
Zdroj: Petr Švancara/ČTK