Datum odchodu Velké Británie z EU se blíží, dohodu ohledně brexitu ale Londýn s Bruselem stále nemají. Mezinárodní měnový fond (MMF) upozornil, že výhled vývoje britské ekonomiky bude výrazně horší, pokud země příští rok opustí Unii bez smlouvy. Premiérka Theresa Mayová v rozhovoru s BBC poznamenala, že si britský parlament bude moci vybrat buď vládní návrh dohody s evropským blokem, nebo provést rozluku neřízeně.
Mezinárodní měnový fond uvedl, že zatímco v případě dohody ostrovní ekonomika příští rok vzroste o 1,5 procenta, bez ujednání vykáže pokles. Ještě většího růstu by podle MMF země dosáhla, pokud by v EU zůstala. To by se hrubý domácí produkt zvýšil o 1,75 procenta.
Britský ministr financí Philip Hammond v reakci na zprávu uvedl, že Londýn musí naslouchat varování MMF o riziku odchodu bez dohody. „Musíme zajistit uzavření trvalého budoucího partnerství s našimi evropskými sousedy a musíme dbát na jasná varování měnového fondu,“ prohlásil Hammond.
On sám je přesvědčen, že se smlouvu podaří na podzim uzavřít, nemožné však není ani to, že se nic nedojedná. Někteří zastánci brexitu Hammonda kritizují, že chce udržovat s Bruselem vztahy, které budou znamenat příliš velký vliv EU na Británii.
„Rána to bude velká už proto, že britská ekonomika se již dva roky potýká s problémy a už teď je oslabená,“ řekl analytik Raiffeisenbank Jakub Červenka k brexitu bez dohody. Sami Britové, i když si brexit zvolili, podle něj nevěří pozitivním dopadům, zároveň si také uvědomují, že celosvětový růst, který teď je, nebude věčný. Obojí tlačí dolu důvěru spotřebitelů a firem, poznamenal s tím, že dopad v oblasti důvěry se bude týkat i EU.
Šéfka MMF Christine Lagardeová také upozornila, že ve srovnání se současným hladkým jednotným trhem všechny pravděpodobné scénáře brexitu budou znamenat pro britskou ekonomiku další náklady, které v menším rozsahu zasáhne i celou EU.
„Ve srovnání s dnešním hladkým jednotným trhem budou všechny pravděpodobné scénáře brexitu znamenat pro britskou ekonomiku další náklady, které v menším rozsahu pocítí i celá Evropská unie. Čím větší budou překážky obchodu v rámci nových vztahů, tím nákladnější to bude. To by mělo být celkem jasné, ale zdá se, že to někdy není,“ prohlásila Lagardeová.
Parlament buď přijme plán Mayové, nebo bude brexit bez dohody
Británie má opustit EU příští rok v březnu, Londýn a Brusel však ještě neuzavřely dohodu, která má zajistit přechodné období. Premiérka Theresa Mayová doufá, že se podaří učinit pokrok tento týden, kdy se setká s představiteli EU na neformálním summitu v Salcburku.
„Věřím, že získáme dobrou dohodu, že se nám ji podaří z jednání s EU přivézt. A tu pak předložíme parlamentu. Myslím, že jinak nebudeme mít žádnou dohodu, protože za A si nemyslím, že by přijali nějaký jiný návrh a za B – z EU odcházíme 29. března 2019,“ řekla v pondělí Mayová.
V rozhovoru s BBC Mayová rovněž uvedla, že pokud britský parlament odmítne ratifikovat vládní plán dohody pro odchod z Unie, alternativou je neřízená rozluka. A dodala, že nyní je na tahu EU, která by neměla setrvávat na svých neudržitelných pozicích, ale přijít se vstřícnějšími návrhy.
Ve své Konzervativní straně čelí premiérka Mayová odporu části politiků usilujících o takzvaný tvrdý brexit, tedy naprosté odstřižení od unijních struktur. Například někdejší ministr zahraničí Boris Johnson opět kritizoval vládní záměr s tím, že země se poprvé od roku 1066, tedy od ovládnutí Anglie Normany, dobrovolně podrobí zahraniční vládě.
Hlavní unijní vyjednávač Michel Barnier v pondělí do Londýna vzkázal, že dohoda upravující vztahy po brexitu je možná, pokud bude respektovat jednotný unijní trh. Barnier po pondělním setkání se španělským premiérem Pedrem Sánchezem narážel zejména na britsko-španělské vyjednávání o Gibraltaru, třicetitisícové britské enklávě, kde pracují tisíce Španělů. Nejasná je také kontroverzní otázka hranice mezi Severním Irskem, které je součástí Spojeného království, a Irskou republikou.
V pondělí rovněž oznámila největší britská automobilka Jaguar Land Rover omezení provozu. V jedné ze svých továren zavede jen třídenní pracovní týden. A to kvůli brexitu i situaci na trhu s dieselovými motory.
Britská ekonomika je pátá největší na světě. Od referenda v roce 2016, ve kterém se Britové vyslovili pro odchod z EU, růst britské ekonomiky zpomalil a dál zaostává za většinou bohatých zemí. Údaje zveřejněné v minulém týdnu ale ukázaly, že ekonomika do konce července zažila nejvyšší růst za téměř rok. Přispělo k tomu i fotbalové mistrovství a horké počasí, uvedla agentura Reuters.
