Velký hlad firem po stavebních zakázkách je pryč. Opravy silnic nebo mostů váznou

Nahrávám video

Na některých místech Česka váznou práce na velkých dopravních stavbách a podle odborníků za to může i situace na trhu. Společnosti se totiž nemusejí tolik snažit, aby zakázky dostaly, ceny navíc stoupají, a dřív podepsané smlouvy tudíž nejsou pro stavební firmy tak lukrativní jako ty novější.

Před měsícem panoval na opravě mostu ve středočeské Kamenici klid, který měl do očekávatelného stavebního ruchu hodně daleko. Teď už je zde živější tempo, jenže na prodlevu si stěžují místní a na Facebooku zveřejňují korespondenci s obcí a firmou. Popisují i to, že techniku firma v jednu dobu přesunula na jiné staveniště.

Zhotovitel stavby BES Benešov, který spadá pod Metrostav, měl změnu v plánu zdůvodnit právě uvolněním kapacit techniky. Oprava mostu se tak protahuje řádově o čtrnáct dní. Podle mluvčího Metrostavu Vojtěcha Kostihy však stavební práce probíhají v souladu se schváleným harmonogramem.

Podobné jevy jako obyvatelé Kamenice pozorují i správci důležitých komunikací. Jeden spor vznikl s konsorciem firem, které opravuje úsek dálnice D1 mezi Humpolcem a Větrným Jeníkovem. Několik měsíců se nestavělo a až v červenci oznámil šéf Ředitelství silnic a dálnic Jan Kroupa, že došlo k dohodě.

Kroupa tehdy řekl, že do čtrnácti dní předloží taková technická řešení, aby práce pokračovaly v celém úseku. Podle zjištění České televize ale v pracovní den dopoledne většina techniky na inkriminovaném úseku stála a dělníků napočítal televizní štáb jen asi deset; rozdílné to nebylo ani o hodinu později.

O zakázku se nemusí nikdo přihlásit

Odborníci poukazují na to, že si firmy výhry v tendru méně váží. „Stává se dokonce, že se některá řízení musí zrušit, protože se o zakázku nikdo nepřihlásí, což bylo třeba před dvěma lety v podstatě nepředstavitelné,“ uvedl redaktor webu zDopravy.cz Jan Sůra.

„Někdy před čtyřmi roky byla situace v ekonomice taková, že firmy měly velký hlad po jakýchkoli zakázkách. To už je dneska pryč,“ přiblížil mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl.

Další problematický příklad představuje chybějící kus čtyřproudé komunikace z Třince do Frýdku-Místku. Došlo zde k administrativním průtahům a vítězná firma za původní cenu už později dělat odmítla. Stejně se zachovala druhá v pořadí.

  • Nejvíc peněz šlo na stavbu dálnic a silnic v roce 2015, kdy se dočerpávaly evropské fondy. Schválený rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury počítal s téměř 47 miliardami. Letos to má být 38 miliard, podobně jako třeba v letech 2014 a 2016.
  • Například loni se otevřelo, a to včetně modernizovaných částí D1, osm úseků dálnic. Na trase Praha–Brno to byly hned tři v délce přes 20 kilometrů. Silničáři ukončili také práce na dvou úsecích D3. Hotový byl rovněž téměř pětikilometrový úsek D4 a čtyři a půl kilometru D11. Na trase D46 z Vyškova do Olomouce pak loni na podzim skončila přestavba, při které dělníci doplnili odbočovací a prodloužili připojovací pruh u Prostějova.
  • I mimo hlavní tahy se pracuje na více než sedmi stech místech. V průměru se v každém z krajů dělníci věnují více než 60 kilometrům silnic.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 4 hhodinami

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
před 6 hhodinami

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Chceme racionalitu, ne obstrukce, řekl k nařízení o obalech Červený

Česko chce vyjednat změny v implementaci evropského nařízení o obalech (PPWR) tak, aby byla „zachována racionalita“, nechce dělat obstrukce. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) to uvedl po jednání s eurokomisařkou Jessikou Roswallovou. Nařízení by mělo vstoupit v účinnost 12. srpna. Zástupci českého průmyslu i obchodu jej považují za nepromyšlené a požadují dvouletý odklad. Červený upozorňuje, že zavádění je drahé. Ministr také uvedl, že chce podpořit třídění kovů, hlavně hliníku, a to i zálohováním. Kritický je naopak k plánu svého předchůdce stanovit zálohy pro plastové lahve.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Správa železnic plánuje do roku 2033 elektrifikovat dalších 590 kilometrů tratí

Generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth v pátek představil plány na modernizaci tratí. Do roku 2033 by podle něj mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů českých tratí. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoVálka USA s Íránem má výrazný dopad na srílanský čajový průmysl

Zamrzlá válka mezi USA a Izraelem na jedné straně a Íránem na druhé má dopad na ekonomická odvětví a komunity tisíce kilometrů daleko. Postihla například srílanský čajový průmysl, který zaměstnává téměř 2,5 milionu lidí. Trhy Blízkého východu tvoří víc než polovinu exportu cejlonského čaje. Odbyt se s válkou v Íránu výrazně proměnil. „Začalo to 28. února. Na následující aukci se ceny čaje propadly o dvacet procent. A dvacet procent čaje se na aukci vůbec neprodalo,“ uvedl předseda Asociace obchodníků s cejlonským čajem Lusantha de Silva. Dovoz cejlonského čaje do Íránu ze dne na den skončil. Teherán přitom do války odebíral téměř polovinu srílanské produkce, ročně za 680 milionů dolarů. Majitelé plantáží tak stojí před zásadními změnami.
před 20 hhodinami

VideoHospodářství táhne spotřeba domácností a nově i investice firem, řekl ekonom Marek

K rychlejšímu budoucímu růstu hospodářství jsou potřeba bilionové investice, a to zejména do lidského kapitálu, tedy do vysokých škol, vědy a výzkumu, řekl v Interview ČT24 hlavní ekonom Deloitte David Marek. Dalšími oblastmi jsou pak dostavba dopravní infrastruktury a příprava odolnější energetiky, uvedl v rozhovoru, který vedl Daniel Takáč. Pokud jde o současnost, ekonomický růst stál do loňského roku na spotřebě domácností, ale v posledních čtvrtletích se jeho dalším pilířem staly i investice firem. S rychlejším rozvojem spotřeby domácností lze podle ekonoma počítat nadále, protože bude pokračovat relativně rychlý růst mezd (nyní přes šest procent meziročně), i vzhledem k jejich dřívějšímu silnému reálnému propadu. Nyní jsou podle Marka na úrovni roku 2021. Spotřebu domácností bude podporovat též snižování vysoké míry úspor, jež vznikla při několika minulých krizích. Za největší brzdu pro české hospodářství považuje potíže Německa, až pak dění na Blízkém východě.
21. 5. 2026

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
21. 5. 2026
Načítání...