Rompuy: Dohoda o podpoře bank je největší skok vpřed od zavedení eura

Brusel - Summit Evropské unie v noci na dnešek politicky podpořil dohodu o mechanismu na podporu krachujících bank v eurozóně. Takzvaný Single Resolution Mechanism (SRM), který je klíčovou součástí bankovní unie, ve čtvrtek po dlouhých jednáních schválili ministři financí EU. Podporu této dohodě vyjádřil po skončení čtvrtečního jednání summitu dnes v noci předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Podle prezidenta EU Hermana Van Rompuye je dohoda největším skokem vpřed od zavedení eura.

„Jsme rádi, že všechny prvky bankovní unie zapadají do sebe,“ řekl Van Rompuy po jednání a připomněl zároveň, že podle původních slibů bylo dohody o SRM skutečně dosaženo do konce letošního roku. Unijní prezident současně vyzval Evropský parlament, aby dohodu o SRM co nejrychleji schválil a poté ji potvrdili i lídři osmadvacítky. Podle Van Rompuye by dohoda měla být schválena do voleb do EP do května.

Vedle SRM je dalším pilířem bankovní unie dohled nad asi 130 největšími evropskými bankami, které představují 85 procent unijního bankovního sektoru. Dohledu se od příštího roku ujme Evropská centrální banka. Třetím pilířem bankovní unie jsou společná pravidla pro pojištění bankovních vkladů.

Bankovní unie má předejít hlubokým otřesům v bankovním sektoru, k jakým došlo po finanční krizi v roce 2008, a omezit státní náklady na záchranu bank. Jedním z hlavních bodů dohody je vytvoření společného fondu během deseti let ve výši 55 miliard eur (asi 1,5 bilionu korun), který by měl zkrachovalé banky pomoci sanovat.

„Je jasné, že iniciativa utvoření podobného fondu musela vzejít ze strany vlád, neboť dosavadní stav vyhovoval spíše soukromým bankám a nově vzniklý fond pro ně bude nákladem, jelikož banky budou přispívat až 1 % z depozit,“ řekl k problematice bankovní unie Marek Šperlich, ředitel pro strategii BBI.

Ne každý dohodu kvituje s povděkem 

Nynější předseda EP Martin Schulz nicméně poměrně ostře kritizoval dosaženou dohodu, která je podle něj příliš složitá a zaostává za očekáváním europoslanců. Výhrady dala najevo podle diplomatů i Evropská komise.

Podle českého premiéra Jiřího Rusnoka Německo k dohodě o mechanismu přidá své jednostranné politické prohlášení, kterým zdůrazní svůj předpoklad, že prvních deset let bude mechanismus kryt z národních zdrojů a nedojde tedy ke změnám legislativy týkající se Evropského stabilizačního mechanismu (ESM).

Silnou kritiku ze strany Evropského parlamentu Rusnok vnímá, nutné je prý hledat rovnováhu mezi podle něj možná až příliš velkými očekáváními europarlamentu a „realitou možné dohody“, kterou ukazuje závěr jednání ministrů financí. Mnozí účastníci jednání podle českého premiéra apelovali na europarlament, aby si uvědomil, že dosažený kompromis je maximum možného. „Pokud to někdo bude přetahovat přes míru, tak se může stát, že nedosáhneme ani tohoto,“ poznamenal.

„Evropská unie se opravdu posouvá k bankovní unii. Kritikům nicméně vadí, že systém je příliš byrokratický a pomalý. Lídři by mohli v rámci summitu nakousnout problematiku měnové a hospodářskou unii a nevyhnou se ani tématu přistěhovalství,“ potvrdil zpravodaj ČT Bohumil Vostal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Pět zemí EU požaduje zavedení mimořádné daně pro energetické firmy, píše Reuters

Pět zemí Evropské unie požaduje zavedení mimořádné daně ze zisků energetických společností. Reagují tak na rostoucí ceny pohonných hmot kvůli válce v Íránu, napsala v sobotu agentura Reuters s odvoláním na dopis ministrů financí těchto zemí adresovaný Evropské komisi (EK), do kterého měla možnost nahlédnout.
před 1 hhodinou

Rostoucí ceny plynu, elektřiny či dopravy pociťují firmy i spotřebitelé

Zdražování plynu a zčásti i elektřiny už podle provedeného šetření pociťuje většina společností sdružených ve Svazu průmyslu a dopravy. Ekonomové předpokládají, že válka na Blízkém východě zbrzdí celé tuzemské hospodářství. Pokles HDP odhadují na několik desetin procentního bodu. Rozhodujícím faktorem nicméně bude délka konfliktu. První dodavatelé energií už také přistoupili ke zvýšení cen pro domácnosti.
před 11 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
včera v 13:58

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
včera v 12:22

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
včera v 06:59

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
včera v 06:00

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
včera v 05:01

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...