Americká ekonomika roste nejrychleji za čtyři roky, HDP stoupl o 4,1 procenta

Růst ekonomiky USA ve druhém čtvrtletí zrychlil na 4,1 procenta z 2,2 procenta v prvním kvartálu. Dosáhl tak nejprudšího tempa za téměř čtyři roky. Uvedlo to ve svém rychlém odhadu americké ministerstvo obchodu. Zdůraznilo, že jde o prvotní, nekompletní údaje, které podléhají další revizi. Druhý odhad bude zveřejněn 29. srpna. Americký prezident Donald Trump v reakci na zveřejněná data uvedl, že příznivý vývoj ekonomiky potvrzuje správnost jeho politiky.

Růst byl tažen vzestupem vývozu a spotřebitelských výdajů, uvedl ekonomický list The Wall Street Journal ve svém tweetu.  

Američtí spotřebitelé ve druhém čtvrtletí zvýšili výdaje, zatímco zemědělci urychlovali dodávky sójových bobů do Číny před červencovým zavedením nových cel. Ekonomika těžila rovněž z růstu vládních výdajů, napsala agentura Reuters.

Washington začal 6. července uplatňovat cla ve výši 25 procent na import čínského zboží v hodnotě 34 miliard dolarů (více než 748 miliard Kč) ročně. Peking na to reagoval protiopatřením ve stejném rozsahu. Terčem čínských cel se staly mimo jiné sójové boby a další zemědělské produkty z USA.

„Vypadá to, že hrozba obchodní války ve druhém čtvrtletí paradoxně podpořila ekonomickou aktivitu,“ uvedla ekonomka Michelle Girardová ze společnosti NatWest Market. Analytici se nicméně obávají, že ve druhé polovině roku by Trumpova obchodní politika mohla mít na americkou ekonomiku negativní dopad.

Ekonomická televize CNBC uvedla, že ekonomický růst odpovídá odhadům analytiků a byl podpořen výdaji spotřebitelů a investicemi firem. „Je to nejrychlejší tempo růstu od třetího čtvrtletí 2014 a třetí nejvyšší tempo od Velké recese,“ uvedla televize. Dodala navíc, že ministerstvo revidovalo vzestup za první čtvrtletí z původních dvou procent na 2,2 procenta.

Americký úřad National Bureau of Economic Research (NBER), který oficiálně sleduje americké recese, řadí Velkou recesi do období mezi prosincem 2007 až červnem 2009. Začala původně jako hypoteční krize, která přerostla ve finanční a hospodářskou. Po Spojených státech tvrdě zasáhla většinu vyspělého světa. 

Největší ekonomika světa je tak na cestě k dosažení tříprocentního ročního růstu, který si stanovila za cíl administrativa prezidenta Donalda Trumpa. Ten páteční údaje přivítal a předpověděl, že americká ekonomika bude nadále dosahovat dobrých výsledků.

Trump v reakci na zveřejněná data rovněž uvedl, že příznivý vývoj ekonomiky potvrzuje správnost jeho politiky. Poukázal na svou daňovou reformu, omezování regulace a kroky v oblasti mezinárodního obchodu. Také prohlásil, že celý svět hledí na ekonomiku USA se závistí.

Jaký bude další vývoj

Americkou ekonomiku by podle analytiků měly i ve zbytku letošního roku podporovat silné spotřebitelské výdaje, které se na ekonomické aktivitě v USA podílejí více než dvěma třetinami. Ve druhém čtvrtletí růst spotřebitelských výdajů zrychlil na čtyři procenta z 0,5 procenta v prvním kvartálu. Podporují ho nižší daně a příznivé podmínky na trhu práce.

Ekonom Mark Zandi ze společnosti Moody's Analytics předpověděl, že růst americké ekonomiky v celém letošním roce dosáhne tří procent. V příštím roce očekává relativně mírné zvolnění tempa růstu na 2,6 procenta, v roce 2020 by ale růst měl podle něj zpomalit až na 0,9 procenta. „Růst, který teď vidíme, není udržitelný,“ prohlásil Zandi.

Dojde k překonání historického rekordu?

Podle květnového průzkumu listu The Wall Street Journal předpokládá většina ekonomů, že příští hospodářská recese ve Spojených státech začne v roce 2020. USA v současnosti prožívají hospodářskou expanzi, která odstartovala v polovině roku 2009 a již nyní je druhá nejdelší v historii této země.

Za recesi se považuje pokles hrubého domácího produktu po dvě nebo více čtvrtletí následující za sebou.

Současná hospodářská expanze v květnu dosáhla 107. měsíce. Překonala tak 106 měsíců trvající růst z šedesátých let minulého století. Mezi ekonomy panuje čím dál větší jistota, že nynější expanze bude pokračovat až do druhé poloviny příštího roku, a stanoví tak nový rekord, napsal WSJ.

Zatím nejdelší hospodářskou expanzi Spojené státy podle údajů NBER sahajících do roku 1854 zažily v závěru minulého tisíciletí. Ekonomika tehdy za podpory rozmachu v oblasti informačních technologií rostla plných deset let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda schválila opětovné zavedení elektronické evidence tržeb

Elektronická evidence tržeb (EET) se zřejmě od ledna 2027 vrátí. Návrh na její znovuzavedení schválila vláda, řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh, který nyní projedná parlament, by měl podle kabinetu přinést do veřejných rozpočtů 14,4 miliardy korun ročně. Součástí návrhu jsou i daňové změny, mimo jiné obnovení některých slev zrušených předchozí vládou a úprava daně z přidané hodnoty (DPH).
05:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

PRE od května zdražila fixované ceníky energií, reagovala na růst tržních cen

Pražská energetika (PRE) od května zvýšila ceny svých fixovaných produktů elektřiny i plynu. Reaguje tím na růst cen energií na světových trzích. Zdražení se týká nových smluv se závazkem, u nichž si zákazníci připlatí v průměru několik stovek korun za rok. Pro klienty se smlouvou na dobu neurčitou nebo s dohodou o fixaci cen, kterou uzavřeli už dříve, se nic nemění. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých týdnech zdražovali i někteří další dodavatelé.
13:11Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoAnalýza výběru daně z lihu je hotová. Ministerstvo řeší, co dál

Úřady dokončily analýzu výběru spotřební daně z lihu. Má ukázat, jak dál s touto taxou. Její růst nastavil konsolidační balíček předchozí vlády – stát nakonec ale víc peněz nevybral. Ministerstvo financí teď chce zjistit, jestli je příčinou nižší spotřeba, nebo přesun části prodejů do šedé ekonomiky. Minulá vláda si přitom od kroku slibovala sumu přesahující deset miliard korun.
před 8 hhodinami

VideoV Německu roste zájem o elektroauta. Stojí za ním drahá paliva i státní dotace

Rostoucí ceny benzínu a nafty zvyšují v Německu poptávku po nových i ojetých elektroautech. Prodejci hlásí výraznější zájem od konce února, u ojetých vozů podle nich v některých případech vzrostl až o desítky procent. Kromě drahých paliv k trendu přispívá také širší nabídka levnějších modelů, státní dotace pro domácnosti s nižšími příjmy nebo zájem o domácí nabíjení v kombinaci se solárními panely. Spolková vláda ale zároveň usiluje o zmírnění unijních pravidel pro postupné vytlačování aut se spalovacími motory z evropského trhu.
před 8 hhodinami

Opozice bude blokovat změny rozpočtových pravidel. Vládě by umožnily vyšší schodky

Opoziční strany chtějí v týdnu ve sněmovně zablokovat schválení zákona, kterým vláda navrhuje výrazně uvolnit pravidla rozpočtové odpovědnosti. Kabinet chce mimo výdajové rámce vyčlenit například náklady na dopravní infrastrukturu, přehrady, nové jaderné bloky nebo část výdajů na obranu. Podle opozice si tím vláda připravuje prostor pro vysoké schodky a větší zadlužování státu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že současná pravidla jsou příliš přísná a neodpovídají plánovaným investicím.
před 19 hhodinami

Juchelka se nebrání růstu minimální mzdy, dle Středuly s tou současnou nelze vyžít

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) v Nedělní debatě ČT uvedl, že se nebrání postupnému růstu minimální mzdy až na 50 procent mzdy průměrné. Podle předsedy odborové centrály Josefa Středuly se s její současnou výší po zdanění a odvodech „nedá vyžít“. V debatě moderované Janou Peroutkovou se hosté věnovali také možným dopadům konfliktu na Blízkém východě. Šéf lidovců a jihomoravský hejtman Jan Grolich zdůraznil, že Česko potřebuje být součástí bezpečnější a soběstačnější Evropy, prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS) pak vyzval k přehodnocení priorit, které si EU stanovila před dvaceti lety.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Bez peněz se obrana zajistit nedá, upozornili Nečas s Rusnokem

„Doba se změnila v tom, že ohrožení bezpečnosti Evropy je úplně někde jinde, než bylo před pěti, deseti lety,“ míní bývalý premiér, exministr financí a někdejší guvernér ČNB Jiří Rusnok. „Bez těch peněz se to udělat prostě nedá,“ dodává. „Ty výdaje musí růst,“ souhlasí expremiér Petr Nečas (ODS) a doplňuje, že Česko je podle něj středně bohatým státem EU. „Nejsme ti chudáci, kteří nemají dost peněz pro naše lidi,“ prohlásil. V Nedělní debatě ČT moderované Janou Peroutkovou komentovali oba expremiéři také střety současné vlády s prezidentem ohledně summitu NATO, spor ohledně cesty předsedy Senátu na Tchaj-wan či kabinetem chystanou změnu rozpočtových pravidel.
před 23 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o zaměstnávání absolventů

O plánech firem na omezování náboru absolventů z důvodu ekonomické nejistoty a snižování nákladů, ale také o zavádění umělé inteligence v Událostech, komentářích debatovali výkonný ředitel Grafton Recruitment a Gi Group Martin Malo a ambasador asociace HR Brainstorming a ředitel QuickJOBS Dalibor Herbrich. Svůj pohled na zaměstnávání mladých lidí připojila také viceprezidentka pro lidské zdroje z Vodafone Czech Republic Dana Fajmonová. O zájmu studentů o brigády posléze hovořil obchodní a provozní ředitel Index Nosluš Jindřich Hodek. Pořad se věnoval také tuzemskému textilnictví a nedostatku zaměstnanců v tomto odvětví. Danou problematiku rozebral ředitel školy Průmyslovka Liberec Jaroslav Semerád, své zkušenosti sdíleli spolumajitel společnosti CityZen Pavel Hrstka a René Němeček odpovědný ve stejné firmě za vývoj a technologii. Debatou provázeli Jakub Musil a Kristina Nováková.
včera v 14:14
Načítání...