Taxify v Česku expanduje do čtyř dalších měst. Vedle aut zkouší i motorky a elektrické koloběžky

Alternativní přepravní společnost Taxify rozšiřuje od pátku své působení do dalších čtyř krajských měst – Ostravy, Olomouce, Plzně a Českých Budějovic. Na rozdíl od známějšího Uberu se Taxify daří lépe vyjednávat o svém podnikání s evropskými vládami, shrnuli svoje podnikání pro ČT zakladatelé firmy Markus a Martin Villigové s tím, že by se tuzemská pravidla mohly inspirovat Estonskem.

Dopravce Taxify, který funguje na podobném principu jako Uber, hodlá po třech letech působení v tuzemsku vstoupit do Ostravy, Olomouce, Českých Budějovic a Plzně.

Estonská společnost chce pro svůj další rozvoj využít především svých zisků z Prahy, kde se podle podniku hospodaření firmy pohybuje od loňského prosince v černých číslech. Přesná čísla společnost neprozradila. Dalším zdrojem pro expanzi budou také peníze od investorů. V květnu skupina investorů v čele s německou automobilkou Daimler vložila do firmy 175 milionů dolarů (zhruba 3,9 miliardy korun).

Služba chce podle šéfa firmy pro Česko a Slovensko Romana Sysla vedle územní expanze rozšiřovat i svou nabídku dopravy. „Postupně spouštíme dle potřeb jednotlivých měst kromě dopravy klasickými auty i motorky, tuk tuky, elektro-koloběžky a další způsoby přepravy. Rádi bychom některé tyto novinky představili v dohledné době i v České republice,“ řekl Sysel.

4 minuty
Zakladatelé Taxify: Zkušenost z Estonska vašeho premiéra zaujala
Zdroj: ČT24

S vládou kooperujeme. Česko by mohlo využít estonské zkušenosti, míní zakladatelé

Taxify v tuzemsku expanduje, přestože stále není novela zákona o silniční dopravě, která by jasně upravovala podmínky pro nové dopravce.

Estonský Taxify ale na rozdíl od Uberu tolik nevyvolává emoce. „Vidíme, že je mnohem lepší s vládou spolupracovat, než jít proti ní. A to hlavně v Česku a střední a východní Evropě, kde s vládou kooperujeme tak, aby se nastavila pravidla, která by byla dobrá pro řidiče i cestující,“ řekl ČT zakladatel firmy Markus Villig.

O svém podnikání jednalo v březnu vedení Taxify i s českým premiérem. „Vysvětloval jsem mu estonský model, které bylo jednou z prvních zemí v Evropě, kde zavedli nová legislativní pravidla pro taxislužby, které jsou nyní otevřená pro konkurenci. Pro Česko by bylo dobré se z těchto estonských zkušeností poučit,“ doporučil tuzemské vládě druhý spoluzakladatel Martin Villig. Premiér si podle něj psal poznámky a vypadal, že ho diskuse o Estonsku zaujala. 

Podle Villiga by nová legislativa měla počítat s přechodnou dobou dlouhou půl až tři čtvrtě roku, aby si řidiči nových dopravců stihli vyřídit licence. „V současnosti máte v České republice pravidla pro taxikáře, která se stanovila deset dvacet let zpátky, kdy aktuální systém dopravy ještě neexistoval. Evropské vlády musí pochopit, že současná pravidla jsou zastaralá,“ doporučuje spoluzakladatel Taxify.

Pražští taxikáři alternativní dopravní služby kritizují, podle nich nedodržují zákony, když jezdí bez licence a taxametrů. Taxikáři na protest proti působení obou firem v hlavním městě několikrát blokovali dopravu.

Estonská firma, jejíž tržní hodnota se pohybuje kolem jedné miliardy dolarů (zhruba 22 miliard korun), byla založena před pěti lety. V Česku začala fungovat od srpna 2015. V Praze podle údajů společnosti využívá aplikaci několik stovek aktivních řidičů. 

Konkurenční službu Uber v Praze využívá podle informací firmy 300 tisíc lidí a aktivních řidičů má Uber kolem dvou tisíc. Další aplikaci Liftago používá podle údajů z letošního dubna více než patnáct set profesionálních řidičů taxi a přes čtvrt milionu cestujících v Praze, Brně, Ostravě, Zlíně, Liberci a Bratislavě. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...