Do obliby Čechů se čím dál víc vrací deskové hry. Zhruba třetina jich po některé sáhne minimálně jednou do měsíce. Výběr mají velký. Ročně vyjde na tuzemském trhu kolem pěti set deskových her. Designér Vladimír Chvátil, který stojí za hrou roku 2016 Krycí jména, v pořadu 90' ČT24 uvedl, že se snaží hledat něco, co stojí za to udělat právě proto, že to na trhu není.
Prvním krokem vedoucím ke zrodu deskové hry je nápad. Ten se však může rozvíjet dlouho, spojovat se s dalšími, míní Chvátil, než si dokáže hru konkrétněji představit. Další věc je vývoj konkrétních pravidel.
„Tím, že jsem vzděláním programátor, tak si fázi figurek, žetonů, kartiček a herních plánů prvně udělám na počítači, kde si tahám po obrazovce kartičky a figurky jenom ve virtuální podobě a hru si hraju sám se sebou, dokud s ní nejsem aspoň trochu spokojený,“ přiblížil svou práci Chvátil. Nechce totiž dalším lidem materiál předvádět, dokud nebude bavit přinejmenším jeho samotného.
- V Česku se každý rok vyhlašuje Hra roku. Cílem je propagovat kvalitní hry, které jsou dostupné pro širokou veřejnost. Nejlepší kousky vybírá Akademie her, tedy skupina odborníků na deskové hry.
- V roce 2017 se nejlepší hrou stala hra 7 divů světa - Duel. Hráči v ní budují starověkou civilizaci.
- V roce 2016 Akademie her ocenila Krycí jména.
- V roce 2015 dominovala hra Splendor, v níž se hráč stává obchodníkem z doby renesance.
„V téhle fázi to může zůstat poměrně dlouho a může to v ní také skončit, když usoudím, že to tak dobré není. Jsem svůj první a největší cenzor,“ doplnil. Na svém blízkém okolí si pak zkouší atraktivitu hry. „Nejlepší známkou toho, že to funguje, je, když si chtějí zahrát znovu,“ přiblížil.
V poslední době dosáhl velkého úspěchu s Krycími jmény, které byly oceněny titulem Hra roku 2016. Vizuálně je hra inspirována prostředím tajných služeb. V podstatě proti sobě soutěží dva týmy, které na základě jednoslovných nápověd svého kapitána musí na co nejméně pokusů odhalit správné karty na stole, své agenty, označené pouze krycími jmény.
Úspěšné zahraniční kusy nemusí v Česku zabrat
K cestě na trh hrám pomáhají vydavatelé. „Často chodí lidé s opravdu zajímavými nápady které i fungují, ale byly by výrobně neskutečně nákladné, aby se mohly prodávat za rozumnou cenu, za kterou by si ji lidé byli ochotni koupit,“ uvedl produktový specialista Albi pro hry David Rozsíval.
„Na druhou stranu jsou vývojáři, kteří jsou schopni produkovat velké množství nápadů, chodí po veletrzích s kufříkem plným vzorkům a jsou schopni ukázat dvacet třicet her, které vymysleli, a většinou nakonec s některou mají úspěch,“ dodal.
Ne vždy se lze spolehnout na to, že se převezme úspěšná hra ze zahraničí, která se přeloží. „Měli jsme hry, které sbíraly v zahraničí ceny, ale z nějakého důvodu v Česku nefungovaly. Může to být tématem, které neosloví. Také může být zavádějící, že v zahraničí daleko lépe fungují licence. Třeba Star Wars není licence, která by u nás kdovíjak fungovala,“ podotkl.
Aby byly mainstreamové deskové hry považovány za úspěch, musí se jich prodat vyšší jednotky tisíc, přiblížil Rozsíval.
Designér Chvátil míní, že se při vývoji svých her spíš trendům vymyká. „Když všichni dělají jednu věc, přece to také nebudu dělat. Snažím se hledat něco, co stojí za to udělat, protože to není na trhu,“ popsal svůj přístup.
