Evropská komise zhoršila odhad růstu české ekonomiky na letošní i příští rok. Podle její letní prognózy by se měl hrubý domácí produkt (HDP) letos zvýšit o tři procenta. V jarním výhledu Komise růst odhadovala na 3,4 procenta. Česko v tom ale není samo, Komise zhoršila také výhled růstu hospodářství eurozóny i celé Evropské unie v tomto roce.
Až tak dobře nebude. Evropská komise zhoršila výhled růstu ekonomiky Česka i EU
Komise upozornila, že v loňském roce česká ekonomika vzrostla o 4,3 procenta, což bylo druhé nejprudší tempo za posledních deset let. V prvním čtvrtletí letošního roku ale tempo růstu podle Komise zpomalilo kvůli slabé zahraniční poptávce.
Za celý rok by se hospodářství mělo oproti původní prognóze zvednout jenom o tři procenta. Odhad zároveň snížila Komise i pro následující rok – zatímco dříve hovořila o růstu o 3,1 procenta, teď je to 2,9 procenta.
- Česká národní banka – o 3,9 %
- Ministerstvo financí - o 3,6 %
- Mezinárodní měnový fond – o 3,7 %
- Česká bankovní asociace – 3,6 %
Domácí spotřebu by ale měl nadále podporovat růst mezd a silná spotřebitelská důvěra. Investice by měly těžit z oživení ve stavebním sektoru i z většího využívání finančních prostředků z Evropské unie, uvádí Komise ve své zprávě.
Zároveň ale upozornila na problémy s nedostatkem pracovních sil a poukázala také na rizika spojená s rychlým růstem cen nemovitostí a s prohlubujícím se zadlužením domácností. Brzdou hospodářského růstu by také měl být zahraniční obchod, zejména v letošním roce.
Analytik Červenka: Dosáhli jsme svého vrcholu. Hlavní brzdou je utažený trh práce (zdroj: ČT24)
„Evropská komise se domnívá, že nečekaně slabší zahraniční poptávka a nedostatek volné pracovní síly naši ekonomiku letos zadusí. Naše prognóza ale zůstává nezměněna: růst HDP v tomto roce dosáhne 3,5 procenta. Ačkoliv má Komise pravdu, že oba výše zmíněné faktory letos brzdí tempo hospodářského růstu, v našem modelu je to částečně vykompenzováno relativně slabým kurzem koruny. Zároveň také věříme pozitivním dopadům vyšší investiční aktivity,“ okomentoval analytik Raiffeisenbank Jakub Červenka.
Podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Lukáše Kovandy si však obchodní válka začíná vybírat svoji daň. „Klíčové riziko, jemuž česká ekonomika čelí a jež způsobuje zhoršení tržní prognózy, představuje zintenzivňující se světová obchodní válka. Ta má značný potenciál citelně snížit výkonnost tuzemské ekonomiky, která je na zahraničním obchodu vysoce závislá – závislejší než drtivá většina jiných zemí,“ poznamenal.
Pomalejší růst vyhlíží Komise i v celé Unii
Obchodní napětí ale ovlivní i vývoj v Evropě. Mírnější růst totiž Evropská komise očekává i v případě eurozóny a Evropské unie. Rostoucí obchodní napětí s USA poškozuje důvěru a vybírá si daň v podobě pomalejší ekonomické expanze, upozornil místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis.
Letošní růst má v eurozóně i v EU činit 2,1 procenta. V jarním výhledu ještě očekávala v obou případech růst o 2,3 procenta. Příští rok tempo růstu hrubého domácího produktu zvolní na dvě procenta, a to jak v eurozóně, tak v EU.
Komise ve druhé polovině letošního roku očekává, že se zlepší podmínky na trhu práce, dluh domácností klesne, důvěra spotřebitelů zůstane vysoká a měnová politika bude i nadále oporou pro ekonomiku.
Rizikem pro ekonomický růst je pak ale ještě zdražování energií. Ohrozit růst by ale mohla také politická nejistota v některých členských zemích Unie. Základy ekonomiky však podle prognózy zůstávají solidní.