TOP 09 chce na druhý pokus sněmovnou protlačit finanční ústavu

Praha - Poslanci TOP 09 předložili návrh zákona o rozpočtové odpovědnosti. Takzvaná finanční ústava a na ni navazující zákony stanovují dluhový limit, který nesmí Česká republika překročit. Když se mu země přiblíží, automaticky musí začít přijímat úsporná opatření. Například omezit provozní výdaje nebo snížit platy poslancům a senátorům. ČSSD ale o těchto zákonech prozatím jednat nechce, sociální demokraté by raději podepsali evropskou úmluvu, kterou dříve Česko spolu s Velkou Británií odmítlo.

Totožný návrh předložila už bývalá koaliční vláda Petra Nečase. Poslanci ale finanční ústavu před volbami už nestihli schválit, dostala se pouze do druhého čtení. Teď Miroslav Kalousek znovu předložil tři zákony, které jasně stanovují, jak by se měl stát v krizových situacích zachovat. „Jsou tam odstupňované jednotlivé limity, dluhové brzdy. Prováděcí zákon pak jasně říká, co vláda a jakým způsobem musí dělat, v případě, že se dosáhne dluhových limitů,“ oznámil Kalousek.   

Finanční ústava stanovuje jednotlivá dluhová pásma, počítá také se vznikem Národní rozpočtové rady, což by měla být nezávislá instituce, která by dohlížela na hospodaření státu.

Dluhová pásma

  • do 40 % HDP -  žádná specifická opatření, fungují operativní fiskální pravidla
  • 40-45 % HDP - vláda musí poslancům odůvodnit zvýšení dluhu a navrhnout opatření, ta konzultuje s Národní rozpočtovou radou
  • 45-48 % HDP - podle zvláštního zákona vláda sníží výdaje v rozpočtu na daný rok, v návrzích na rozpočet na následující rok nesmí výdaje překročit výši z předchozího roku, sníží se platy ministrům, poslancům i senátorům
  • 48-50 % HDP - vláda předloží návrh na vyrovnaný či přebytkový státní rozpočet, totéž platí pro obce, veřejné instituce se nesmějí dále zadlužovat
  • nad 50 % HDP - vláda musí požádat poslance o vyslovení důvěry

Co přesně navrhuje TOP 09? Na podrobný návrh finanční ústavy se podívejte ZDE.

Nastavení jednotlivých dluhových pásem ale ještě není definitivní, Kalousek připustil, že o hranicích je TOP 09 ještě připravená diskutovat. Zákon nicméně počítá s přísnějšími limity, než požaduje Evropská unie (ta má dluhový limit ve výši 60 procent). „ČR musí mít nižší poměr celkového veřejného dluhu k HDP, než stanovují unijní pravidla, protože jako malá a otevřená ekonomika je citlivější na vnější šoky a vyšší zadlužení se tak citlivěji promítá do výnosů vládních dluhopisů a potažmo i do růstu ekonomiky,“ tvrdí TOP 09.

ČSSD chce podpis evropského fiskálního paktu

„Úzkostlivě jsme se snažili zapracovat do zákona všechny připomínky, které zejména sociální demokracie v minulém období měla,“ dodal Kalousek. Sociálním demokratům například vadilo, že vláda nepředložila doprovodný zákon, který by stanovil podrobnosti fungování finanční ústavy. TOP 09 bude teď ve sněmovně hledat pro finanční ústavu podporu napříč politickým spektrem.

Jenže ČSSD zatím nechce o zákonu jednat. „Pro sociální demokracii má smysl mluvit o fiskální ústavě pouze v rámci podepsání takzvaného fiskálního paktu, což je smlouva na evropské úrovni, ke které se nepřipojily pouze Spojené království a Česká republika,“ řekl v rozhovoru pro ČT24 Jan Mládek. (Více čtěte ZDE)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Průmyslová výroba v listopadu meziročně rostla nejrychleji za tři roky, stavebnictví zpomalilo

Průmyslová výroba loni v listopadu meziročně rostla o 5,7 procenta, což byl nejvýraznější nárůst za více než tři roky. K růstu přispěly především automobilový a kovozpracující průmysl. Stavební výroba v listopadu zpomalila meziroční růst na 6,1 procenta z říjnových 7,1 procenta. Vyplývá to z údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem (ČSÚ).
11:12Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Warner Bros stále odmítá Paramount, upřednostňuje převzetí Netflixem

Správní rada americké mediální skupiny Warner Bros. Discovery (WBD) jednomyslně odmítla upravenou nabídku na převzetí od firmy Paramount Skydance za 108,4 miliardy dolarů (2,25 bilionu korun). Je podle ní horší než dohoda, kterou už má uzavřenou se společností Netflix. Warner Bros zároveň vyzval své akcionáře, aby nenabízeli Paramountu své akcie, uvedla agentura Bloomberg.
včera v 14:29

Hosté Událostí, komentářů řešili schodek státního rozpočtu

Schodek státního rozpočtu činil loni 290,7 miliardy, uvedla v úterý ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle bývalého šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS) je reálný deficit při zohlednění evropských fondů necelých 250 miliard. „Není legitimní začít měnit způsob prezentace a začít zpochybňovat to číslo, že to je ‚číslo paní Schillerové‘ – to je oficiální údaj,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) s tím, že i v minulosti se bilance státního rozpočtu uváděla tak jako nyní. Za hlavní problém rozpočtu považuje špatně naplánované příjmy a výdaje. Podle poslankyně Kovářové je dobrá zpráva, že schodek očištěný od příjmů a výdajů fondů EU by byl o 40 miliard nižší. „Celkově vláda čtyři roky hospodařila tak, že schodky dodržela, tentokrát se to nepodařilo,“ připustila.
včera v 09:09

Nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů, uvedla Schillerová k rozpočtu

Loňský deficit státního rozpočtu měl být podle schváleného plánu 241 miliard korun. Stát však loni utratil o 290,7 miliard korun více, než kolik vybral. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) za to mohou špatně naplánované příjmy a výdaje. Bývalý šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponoval, že za to mohou evropské peníze, které dorazí později. Oproti normálu byl schodek vyšší v prosinci, což šéfka resortu financí přisuzuje investicím či výdajům kvůli plnění milníků Národního plánu obnovy. „Musí se schválit takzvaný státní závěrečný účet, než budeme schvalovat rozpočet v Poslanecké sněmovně, tam se musí navrhnout, z čeho se to bude platit, a já nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
včera v 07:00

Rozpočet loni skončil v deficitu 290,7 miliardy korun. Stanjura nesouhlasí

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.
6. 1. 2026Aktualizováno6. 1. 2026

Venezuelská ropa je specifická, USA jsou ale připraveny

Obnova ropného průmyslu „vypleněného“ socialistickým režimem Venezuely by podle expertů trvala roky a vyžádala si náklady v řádu desítek miliard dolarů. Americké rafinerie jsou na zpracování specifické venezuelské suroviny připravené. Venezuela má největší zásoby takzvaného černého zlata na planetě. Analytici ale neočekávají po vojenském zásahu USA výrazné změny na trhu.
5. 1. 2026

Chceme dělat pravdivý rozpočet, řekl Nacher. Skopeček varoval před inflací

Chceme dělat pravdivý rozpočet, prohlásil v Duelu ČT24 místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Zkritizoval bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), zmínil například „špatné využití windfall tax“. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) se obává, že rétorika ANO povede k nárůstu schodku veřejných financí, a varoval před inflací. Ministryně financí Alena Schillerová v neděli prohlásila, že plánovaný schodek loňského rozpočtu se překročí. Tématem diskuse byl také kritizovaný novoroční projev předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD). Moderovala Jana Peroutková.
4. 1. 2026

Pozice USA na trhu s ropou může díky Venezuele posílit, míní experti

Možnost rozhodovat o venezuelské ropě by posílila pozici Spojených států na světovém trhu, míní experti oslovení ČT24. Podle nich byly právě zásoby ropy zřejmě jedním z hlavních důvodů, proč Spojené státy vedly proti Venezuele vojenský zásah. Americký prezident Donald Trump už uvedl, že po zásahu USA ve Venezuele by v této zemi mohly znovu těžit americké společnosti.
4. 1. 2026
Načítání...