TOP 09 chce na druhý pokus sněmovnou protlačit finanční ústavu

Praha - Poslanci TOP 09 předložili návrh zákona o rozpočtové odpovědnosti. Takzvaná finanční ústava a na ni navazující zákony stanovují dluhový limit, který nesmí Česká republika překročit. Když se mu země přiblíží, automaticky musí začít přijímat úsporná opatření. Například omezit provozní výdaje nebo snížit platy poslancům a senátorům. ČSSD ale o těchto zákonech prozatím jednat nechce, sociální demokraté by raději podepsali evropskou úmluvu, kterou dříve Česko spolu s Velkou Británií odmítlo.

Totožný návrh předložila už bývalá koaliční vláda Petra Nečase. Poslanci ale finanční ústavu před volbami už nestihli schválit, dostala se pouze do druhého čtení. Teď Miroslav Kalousek znovu předložil tři zákony, které jasně stanovují, jak by se měl stát v krizových situacích zachovat. „Jsou tam odstupňované jednotlivé limity, dluhové brzdy. Prováděcí zákon pak jasně říká, co vláda a jakým způsobem musí dělat, v případě, že se dosáhne dluhových limitů,“ oznámil Kalousek.   

Finanční ústava stanovuje jednotlivá dluhová pásma, počítá také se vznikem Národní rozpočtové rady, což by měla být nezávislá instituce, která by dohlížela na hospodaření státu.

Dluhová pásma

  • do 40 % HDP -  žádná specifická opatření, fungují operativní fiskální pravidla
  • 40-45 % HDP - vláda musí poslancům odůvodnit zvýšení dluhu a navrhnout opatření, ta konzultuje s Národní rozpočtovou radou
  • 45-48 % HDP - podle zvláštního zákona vláda sníží výdaje v rozpočtu na daný rok, v návrzích na rozpočet na následující rok nesmí výdaje překročit výši z předchozího roku, sníží se platy ministrům, poslancům i senátorům
  • 48-50 % HDP - vláda předloží návrh na vyrovnaný či přebytkový státní rozpočet, totéž platí pro obce, veřejné instituce se nesmějí dále zadlužovat
  • nad 50 % HDP - vláda musí požádat poslance o vyslovení důvěry

Co přesně navrhuje TOP 09? Na podrobný návrh finanční ústavy se podívejte ZDE.

Nastavení jednotlivých dluhových pásem ale ještě není definitivní, Kalousek připustil, že o hranicích je TOP 09 ještě připravená diskutovat. Zákon nicméně počítá s přísnějšími limity, než požaduje Evropská unie (ta má dluhový limit ve výši 60 procent). „ČR musí mít nižší poměr celkového veřejného dluhu k HDP, než stanovují unijní pravidla, protože jako malá a otevřená ekonomika je citlivější na vnější šoky a vyšší zadlužení se tak citlivěji promítá do výnosů vládních dluhopisů a potažmo i do růstu ekonomiky,“ tvrdí TOP 09.

ČSSD chce podpis evropského fiskálního paktu

„Úzkostlivě jsme se snažili zapracovat do zákona všechny připomínky, které zejména sociální demokracie v minulém období měla,“ dodal Kalousek. Sociálním demokratům například vadilo, že vláda nepředložila doprovodný zákon, který by stanovil podrobnosti fungování finanční ústavy. TOP 09 bude teď ve sněmovně hledat pro finanční ústavu podporu napříč politickým spektrem.

Jenže ČSSD zatím nechce o zákonu jednat. „Pro sociální demokracii má smysl mluvit o fiskální ústavě pouze v rámci podepsání takzvaného fiskálního paktu, což je smlouva na evropské úrovni, ke které se nepřipojily pouze Spojené království a Česká republika,“ řekl v rozhovoru pro ČT24 Jan Mládek. (Více čtěte ZDE)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 14 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
včeraAktualizovánovčera v 03:03

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
20. 3. 2026

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
20. 3. 2026

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...