Rusnok: Intervence zvýší konkurenceschopnost a pomůžou rozpočtu

Praha - Devizové intervence vyvolávají reakce i několik dní po jejich oznámení. Na dnešní tiskové konferenci vlády se k tématu vyjádřil premiér v demisi Jiří Rusnok, který kroky České národní banky (ČNB) podpořil a vidí v nich pomoc i státnímu rozpočtu. Negativní dopady zásahů se podle Rusnoka přeceňují. „Mám plnou důvěru v kroky, které bankovní rada činí. Chápu také bouřlivou reakci laické i odborné veřejnosti,“ řekl na tiskové konferenci. Guvernér ČNB Miroslav Singer dnes Mladé frontě DNES potvrdil, že oslabenou korunu vůči euru udrží minimálně rok a půl.

Devizové intervence ČNB domácí ekonomice pomohou a zvýší její konkurenceschopnost. Intervence podle něj pomohou i státnímu rozpočtu, protože ekonomický růst bude vyšší a některé výnosy daní se odvíjejí od růstu cen. Rusnok je podle dřívějšího prohlášení prezidenta Miloše Zemana jeho kandidátem na nového člena bankovní rady.

„Důvody, které ČNB k intervenci vedly, chápu. Mám plnou důvěru v kroky, které bankovní rada činí. Chápu také bouřlivou reakci laické i odborné veřejnosti. Je to ale krok, který ve střednědobém horizontu ekonomice prospěje. Došlo de facto ke zvýšení české konkurenceschopnosti,“ prohlásil na tiskové konferenci premiér v demisi Rusnok. Nezbývá než čekat, jak bude „střednědobý horizont“ opravdu dlouhý.

Vývoj státního rozpočtu intervence podle Rusnoka neohrožují. Měly by mu spíše pomoct, protože výnos daně z přidané hodnoty a dalších daní se odvíjí od růstu cen. Oslabení koruny se nicméně dotkne například čerpání peněz z EU fondů.

Rozhodnutí ČNB opatrně podpořil i ministr financí v demisi Jan Fischer. „Věřím, že rozhodnutí přispěje k oživení a ekonomickému růstu. Je to plně v odpovědnosti České národní banky. Dopady bude potřeba analyzovat a uvidíme, jak se projeví,“ prohlásil Fischer.

Politici jsou v podpoře Národní banky nejednotní

Nejdřív rozhodnutí kritizoval prezident Miloš Zeman, Václav Klaus a přidalo se i ministerstvo pro místní rozvoj. Tomu hrozí, že kvůli slabší koruně vyčerpá míň peněz z evropských dotací. „Proplácíme v korunách, ale alokace jsou v eurech,“ vysvětlil František Lukl, ministr pro místní rozvoj v demisi.

Zeman a Klaus - oba jsou proti krokům ČNB

Nebezpečí deflace, kterým ospravedlňuje banka své kroky, odmítl prezident Zeman i exprezident Václav Klaus. „Žádná deflace nehrozí. Inflační hladina se pohybuje v intervalu mezi jedním a dvěma procenty,“ uvedl Zeman. Podle hlavy státu se česká ekonomika pomalu oživuje a inflace při takovém vývoji zpravidla roste. Také podle Klause je zbytečné strašit deflací, která tuzemské ekonomice nehrozí, a zvyšovat ekonomickou nejistotu.

„Ekonomice hrozí jedině pokračování už pět let chybějícího ekonomického růstu,“ řekl Václav Klaus.

Rozhodnutí centrální banky vyvolalo vlnu rozhořčení i mezi zákazníky, podnikateli a ekonomy. Zdražit by totiž od nového roku mělo dovážené zboží, elektronika i některé potraviny. Ještě letos si lidi zřejmě připlatí i u čerpacích stanic.

ČNB zahájila devizové intervence minulý čtvrtek s cílem oslabit korunu a uvolnit ještě více měnové podmínky. Centrální banka chce držet kurz koruny poblíž hranice 27 korun za euro. Hlavní přínos devizových intervencí vidí ČNB v udržení a tvorbě nových pracovních míst a zabránění ztrátám u hrubého domácího produktu, které by byly mnohem větší v případě deflace.

V jakém případě by ČNB otočila kormidlo?

Česká národní banka by zřejmě přehodnotila plán držet kurz u 27 koruny za euro v rámci devizových intervencí jen v případě, že by usoudila, že inflace poroste v budoucnu výrazně více, než očekává, nebo že bude nadále hrozit deflace. Takovou situaci si lze podle ekonomů představit například opakováním krize podobné té z roku 2008.

  • „Zásadní pro ČNB při rozhodování, co dál s kurzem koruny, bude inflace. Pokud by se však nastartoval rychlý růst ekonomiky a inflace se rychle otočila směrem nahoru a překročila horní hranici cílového pásma, tedy tři procenta, potom by ČNB nejspíše přemýšlela o exitu ze své mimořádné měnové politiky,“ říká hlavní ekonom Patria Finance David Marek.
  • „Těch scénářů může být velká řada. Pokud by došlo na otřesy podobné roku 2008, pak by ČNB nemusela dělat nic a koruna by sama od sebe mohla oslabit na 28 až 29 korun za euro,“ říká hlavní ekonom Raiffeisenbank Michal Brožka.
  • „Aby ČNB přehodnotila svůj postoj, patrně by muselo dojít ke změně vnějších podmínek: Například by musela v eurozóně výrazně vzrůst inflace. Nebo by muselo dojít k velké finanční krizi jako na konci roku 2008,“ uvedla ředitelka Next Finance Markéta Šichtařová.
  • „Vládní politika, ať už se týká daní či čehokoliv jiného, by neměla znamenat nutnost změny kursového režimu ČNB,“ potvrdil i analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Slabší koruna se skrz zemědělství dotkne všech

Podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby se zdražení dotkne všech obyvatel České republiky. V důsledku oslabení koruny podraží základní vstup zemědělců - nafta do jejich strojů, stejně tak i průmyslová hnojiva a krmivo. Nárůst cen vstupů podle Veleby oslabí ekonomiku celého zemědělského odvětví. Ze zahraničí k nám putuje například:

  • více než polovina tuzemské spotřeby vepřového masa
  • takřka 50 procent sýrů
  • zhruba pětina drůbežího masa a brambor

Budou lidé více utrácet? Asi těžko…

„Mám obavu, že výrazné oslabení české koruny s chutí lidí utrácet moc nezahýbá. Pokud lidé nebudou věřit a nestane se to, že jim vzrostou mzdy víc, než vzroste inflace, české domácnosti nebudou více spotřebovávat a tím pádem nebude ani inflace, o kterou ČNB usiluje,“ říká k intervencím Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank.

5 minut
Komentář Heleny Horské
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Růst tržeb obchodníků meziročně zpomalil

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel v lednu zpomalily meziroční růst na 2,8 procenta po prosincovém revidovaném růstu o 6,4 procenta, oznámil ve čtvrtek Český statistický úřad (ČSÚ). V lednu k růstu tržeb podle statistiků nejvíce přispěl internetový prodej a prodej pohonných hmot. V porovnání s loňským prosincem se tržby v maloobchodě o půl procenta snížily.
10:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pohonné hmoty zlevnily o desítky haléřů

Pohonné hmoty třetí týden v řadě zlevnily, tempo poklesu cen zrychlilo. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se u čerpacích stanic prodává v průměru za 35,42 koruny, před týdnem byl o 80 haléřů dražší. Nafta zlevnila o 65 haléřů, za litr řidiči dají průměrně 34,88 koruny, vyplývá z údajů společnosti CCS. Benzin byl naposledy levnější loni v říjnu, nafta na začátku letošního roku.
07:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za poklesem prodejů Tesly může být kromě politiky i obrat firmy k robotům

Zatímco po zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA akcie automobilky Tesla vystřelily vzhůru, v posledních měsících výrazně klesají. Také prodeje se snižují. Analytici to připisují mimo jiné nejistotě na trzích s ohledem na Trumpovo zavádění cel či odporu vůči majiteli Tesly Elonu Muskovi, který z pozice šéfa úřadu DOGE podniká na prezidentův příkaz rozsáhlé škrty ve federálním sektoru a vyjadřuje také podporu krajně pravicovým hnutím. Upozorňují ale i na další faktory, třeba na možnou změnu orientace samotné Tesly od aut směrem k robotice a většímu využívání umělé inteligence.
před 2 hhodinami

Podpis smluv na jaderné bloky v Dukovanech se asi zpozdí, řekl Beneš

Podpis finálních smluv o výstavbě nových jaderných bloků v Dukovanech mezi společnostmi ČEZ a KHNP se oproti původním plánům zřejmě zpozdí, řekl generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Důvodem je dle něj čekání na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, kromě toho zbývá také vyřešit zapojení českého průmyslu do projektu. Dohody měly být původně uzavřeny do konce března.
11:42Aktualizovánopřed 4 hhodinami

EU a Kanada zavedou odvetná cla na americké zboží, Trump reaguje

Evropská unie zavede v reakci na americká cla od příštího měsíce protiopatření vůči americkému zboží v hodnotě 26 miliard eur (650 miliard korun). K podobnému opatření přistoupila i Kanada, která od čtvrtka zavede odvetná cla na dovoz z USA v hodnotě 29,8 miliardy kanadských dolarů (zhruba 475 miliard korun). Ve Spojených státech začalo ve středu platit pětadvacetiprocentní clo na veškerý dovoz oceli a hliníku. O jeho navýšení rozhodl dříve americký prezident Donald Trump. Nově uvedl, že chystá odvetná opatření v reakci na evropské oznámení.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Celní válka může mít dopad na české firmy

Pro celý svět začala ve Spojených státech platit pětadvacetiprocentní cla na dovoz hliníku a oceli, o kterých rozhodl americký prezident Donald Trump. Evropská unie v reakci během dubna zavede zase cla na americké zboží a Trump už pohrozil, že protiopatření nenechá bez odpovědi. Situace může mít dopad i na české firmy. Tuzemský vývoz do Spojených států má hodnotu přes pět miliard dolarů.
včera v 20:53

Na Znojemsku končí provoz cukrovaru, o práci přijde 150 lidí

Dozorčí rada firmy Moravskoslezské cukrovary ve středu rozhodla o zavření závodu v Hrušovanech nad Jevišovkou na Znojemsku, o práci přijde 150 lidí. Výrobu zachová jen v Opavě. Mateřská rakouská společnost Agrana současně zavře i závod v Leopoldsdorfu východně od Vídně, kde skončí 120 zaměstnanců. I v Rakousku zůstane jen jeden závod, a to v Tullnu.
včeraAktualizovánovčera v 16:10

EU je jen nákupčí, míní Pilný. Musíme prohloubit vnitřní trh, říká Pilip

Dopady amerických cel na evropskou a českou ekonomiku diskutovali bývalí ministři financí Ivan Pilný a Ivan Pilip v Událostech, komentářích. Oba se shodli na potřebě posílení konkurenceschopnosti Evropské unie. Zatímco Pilip vyzval k posílení vnitřního trhu, Pilný kritizoval míru byrokracie a podpořil investice do inovací.
včera v 08:16
Načítání...