EU se obává, že ocel určená pro USA zamíří na její trh. Opatření by mohla zavést od července

Evropská unie by podle komisařky pro obchod Cecilie Malmströmové mohla zavést předběžná opatření na ochranu svého ocelárenského a hliníkárenského průmyslu. USA totiž v březnu ohlásily dovozní cla právě na ocel a hliník a Evropa se teď obává levného dovozu ocele určené původně pro americký trh. Předběžná opatření by mohla začít platit už v červenci. EU navíc chystá odvetná cla na americké zboží, protože sankce USA se od června vztahují také na Unii.

„Můžeme přijmout předběžná opatření již v červenci. To je to, o čem se chystáme jednat. Chceme vidět předběžné výsledky vyšetřování,“ uvedla Malmströmová. Dodala, že již existují neoficiální důkazy, které ukazují, že ocel určená pro americký trh bude kvůli americkým dovozním clům přesměrována do Evropy.

Podle pravidel Světové obchodní organizace (WTO) může EU zavést dočasná ochranná cla až na 200 dní, pokud předběžně zjistí, že očekávaný růst dovozu by mohl vážně poškodit její odvětví ocele a hliníku.

Evropská komise, která dohlíží na obchodní politiku 28 členských zemí EU, začala koncem března zkoumat, zda kvůli americkým clům nemá podniknout opatření, která by zabránila hlavně asijským producentům zaplavit Evropu jejich ocelí.

Spojené státy totiž začaly od 23. března uplatňovat cla 25 procent na dovoz ocele a deset procent na dovoz hliníku z většiny zemí. Od minulého týdne se cla vztahují také na dovoz z EU.

Odvetná opatření v přípravě

Protože americká cla na evropskou ocel a hliník považuje EU za nespravedlivá, chystá se v souladu s pravidly WTO představit koncem června vlastní odvetná cla vůči americkému zboží. Vše podle Malmströmové bude v souladu s postupy WTO.

Malmströmová také vyjádřila lítost nad tím, že se nepodařilo EU a USA dosáhnout dohody ohledně dovozních cel na hliník a ocel. Spojené státy nyní zvažují podobná cla na auta, což by podle ní mohlo vést ještě k větším odvetným opatřením než v případě ocele. „Pokud se to stane, bude to mimořádně nešťastné. Bude to mít vážné následky, nejen v Evropě, ale po celém světě.“

Unie není jediná, kdo chce na americká cla reagovat. Mexické ministerstvo hospodářství uvedlo, že v reakci na postup Washingtonu zavede vlastní cla na dovoz různého zboží z USA, včetně potravin a ocelářských produktů. Kanada uvedla, že zavede odvetná opatření zacílená na americkou ocel a hliník, ale také whisky, pomerančový džus a další potravinářské výrobky. Ministryně zahraničí Chrystia Freelandová oznámila, že cla zasáhnou zboží v hodnotě 16,6 miliardy kanadských dolarů (283 miliard korun), přičemž u některých produktů by se jednalo o 25procentní poplatek, u jiných deset procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 22 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...