Zákazníci směnáren zřejmě budou mít právo do dvou hodin od výměny peněz odstoupit od transakce. Částka je přitom kvůli možným spekulacím omezena na 1000 eur. Novelu zákona o směnárenské činnosti ve středu schválila vláda. Asociace směnáren s návrhem nesouhlasí.
Norma by měla ochránit zejména turisty před těmi směnárnami, které nabízejí nestandardní, pro klienty nevýhodné kurzy. Opatření ministerstvu navrhla loni Česká národní banka, která na činnost směnáren dohlíží.
Stejnou změnu navrhli nedávno v poslaneckém návrhu zástupci Starostů a nezávislých. Vláda návrh ovšem nepodpořila. Jeho předkladatelé už dříve uvedli, že v případě, že vládní novela doputuje do dolní komory a bude lepší, svou předlohu stáhnou.
Norma také stanovuje, že klienti musí být o svém novém právu o odstoupení od smlouvy informováni jak na kurzovním lístku, tak na dokladu o provedení směny. Zároveň omezuje právo požadovat poplatek za provedení směnárenského obchodu. Bude moci být zohledněn pouze ve výši směnného kurzu.
„Klientům tak bude stačit porovnat kurzy a nebudou muset dopočítávat výši úplaty,“ uvedla ministryně v demisi Alena Schillerová (nestr. za ANO).
Limit 1000 eur má zabránit spekulacím na vývoj kurzu a zneužití práva odstoupit od smlouvy. Odstoupit tak bude podle MF možné zhruba u 90 až 95 procent směnárenských obchodů.
Novela zákona dále zpřísňuje pravidla pro inzerci výhodnější nabídky kurzů, evidenční povinnosti směnáren a vymezuje hranici mezi provozováním směnárenské činnosti a poskytováním platebních služeb.
Asociace směnáren je proti
„Návrh hodnotíme jako nesystémový a ne zcela vhodný. Není nám znám žádný srovnatelný finanční produkt, který je takto podobně právně ošetřen. Stávající legislativa nám přijde dostačující,“ uvedl Václav Vlasák z Asociace směnáren.
Podle něho jde o novinku, která nemá ve světě obdoby. „Poplatky za směnu či vyšší marži v kurzech najdete ve směnárnách v centrech Madridu, Říma, Paříže či v dalších turistických lokalitách a je těžko pochopitelné, proč zde panuje názor, že v Česku je potřeba zavádět opatření, která v jiných zemích neexistují. Naopak se domníváme, že by zákonné úpravy měly být srovnatelné v celé EU, aby se zákazník nesetkával s rozdílným přístupem v různých členských zemích,“ dodal Vlasák.
