Stát loni vybral na daních 979,7 miliardy korun, což ve srovnání s rokem 2016 představuje nárůst téměř o 69 miliard. Do státního rozpočtu zamířilo z vybrané sumy 689,4 miliardy korun. Část peněz převedl stát v souladu s rozpočtovým určením daní krajům a obcím, dvě procenta z daní obdržel Státní fond dopravní infrastruktury. Uvádí to návrh státního závěrečného účtu, který vláda předložila sněmovně.
Stát loni vybral na daních o 69 miliard víc. U DPH vidí vláda přínos EET
Zatímco státní rozpočet loni z daní získal téměř sedm set miliard, obce dostaly 206,3 miliardy korun a kraje 64,4 miliardy. Fond dopravy získal z daní 19,6 miliardy korun. Šlo o část spotřebních daní z pohonných hmot, ze silniční daně a z poplatků za dálnice.
Nejvýznamnější položkou v daňových příjmech byla daň z přidané hodnoty. Úřady na ní vybraly přes 381 miliard, do státního rozpočtu z ní zamířilo 266 miliard korun. Od loňského roku se zvýšil podíl obcí na vybrané DPH, a to z předchozích 20,83 procenta na 21,4 procenta. Od letošního roku pak obce dostávají 23,58 procenta, letos by tak mohly dostat navíc asi 8,5 miliardy korun.
Podle vlády lze vyšší výběr DPH přičíst nově zavedeným opatřením, hlavně elektronické evidenci tržeb, jejíž první fáze začala 1. prosince 2016 a druhá 1. března 2017. Ministerstvo financí odhaduje, že státnímu rozpočtu přinesla loni EET navíc 4,1 miliardy korun. Kontrolní hlášení k DPH pak přineslo navíc asi 4,2 miliardy korun. Naopak snížení sazeb DPH na stravovací služby a na tisk připravilo státní rozpočet o 800 milionů korun.
Výběr daně u firem ovlivnilo kontrolní hlášení, u fyzických osob zase malá nezaměstnanost
I na výběru daní z příjmů firem se podle ministerstva pozitivně projevilo kontrolní hlášení, které platí od 1. ledna 2016. Státní rozpočet z této daně loni získal 115 miliard korun. Mezi další vlivy vyššího výběru patřil podle ministerstva rychlejší růst ekonomiky a také boj s daňovými úniky.
Od fyzických osob vybraly finanční úřady 193 miliard korun, z toho 64 miliard získaly obce a kraje, takže státnímu rozpočtu zůstalo zhruba 129 miliard korun. Od zaměstnanců získal státní rozpočet téměř 112 miliard korun, meziroční nárůst představoval 13,1 miliardy korun. Na vyšším výběru se projevila vyšší zaměstnanost, zvyšování minimální mzdy, naopak nepříznivý vliv mělo zvyšování daňových slev na druhé a další dítě.
Od živnostníků a dalších lidí, kteří podávají daňové přiznání třeba kvůli příjmům z nájmů, získal státní rozpočet 6,1 miliardy korun. I zde se podle vlády projevil vliv například kontrolního hlášení u plátců DPH, růst ekonomiky nebo omezení výdajových paušálů.