Češi loni zrecyklovali skoro 1700 tun baterií. Každý vrátil průměrně šest a půl tužkové baterie. Každý rok se množství zvyšuje, jen těsně však Česko plní normu Evropské unie, podle níž teď musí členské státy vytřídit takový počet baterií, který odpovídá minimálně 45 procentům baterek uvedených daný rok na trh. To se dá ale těžko zvládnout, protože se jich každoročně prodá víc a používají se až 12 let. EU přitom počítá s životností maximálně tři roky.
Při třídění baterií Česko jen těsně plní limit. EU podceňuje jejich životnost
V recyklaci baterií se Česko dlouhodobě zlepšuje. V loňském roce Češi vytřídili rekordních 1681 tun použitých baterií. Jelikož na trh zamířilo 3667 tun nových baterií, zrecyklovalo se 45,8 procenta. Evropskou normu tak dodrželo Česko jen těsně, podobně jako v roce 2016, kdy podíl recyklace činil 45,3 procenta.
Baterie k recyklaci
„Je opravdu těžké limit plnit. Stávající metoda výpočtu účinnosti sběru počítá s životním cyklem tři roky. Jenže reálná doba použití mezi okamžikem uvedení na trh a odevzdáním k recyklaci je 4 až 12 let. Baterky se nám k recyklaci nevrací tak rychle, jak by bylo žádoucí,“ popsala Jana Čechová z neziskové organizace Ecobat, která celorepublikově řídí recyklaci baterií. Normu nezvládá splnit polovina členských zemí EU.
Kromě delší životnosti baterií je podle ní těžké také zlepšit přístup lidí. „Problém je, jak motivovat lidi, aby něco tak malého, jako jsou baterie, našli ve svém šuplíku a odnesli na sběrné místo. Občany nelze motivovat ekonomicky, ani zálohováním baterií, takže zbývá dlouhá a obtížná cesta zvyšování jejich ekologického uvědomění,“ řekla Čechová.
Některé firmy nabízejí sběrné místo přímo na pracovišti
Ecobat tak sází na osvětu. Recyklace je ekologicky důležitá, každoročně totiž roste spotřeba baterií. Od roku 2011 se zvýšila o pětinu. „Na osvětě pracujeme průběžně a hledáme nové cesty motivace lidí. Loni jsme s projektem Recyklojízda s naším týmem na elektrokolech projeli republiku a po cestě propagovali třídění a recyklaci baterií. Letos v červnu cestu opakujeme. Navíc s Krajem Vysočina startujeme nový projekt Baterkománie, kdy občany zkoušíme motivovat příspěvkem na charitativní projekty,“ sdělila Jana Čechová. Právě Vysočina byla spolu s Jihomoravským krajem minulý rok v třídění nejaktivnější.
Recyklace baterií podle regionů
Recyklaci začínají v rámci osvěty podporovat také firmy. Více zaměstnavatelů zakládá sběrná místa přímo na pracovišti. „Podstatný není jednorázový sběr, ale dlouhodobá spolupráce – Letiště Praha, Jaderné elektrárny Dukovany a Temelín, pražský dopravní podnik. Nově se zapojily například Středočeské vodárny,“ uvedla Čechová. Ecobat zájemcům pošle sběrné nádoby a domluví podmínky svozu.
Dál lidé třídí v obchodech, čtvrtinu baterií sesbírají města a obce pomocí červených kontejnerů, sběrných dvorů nebo sběrných míst přímo na úřadě. Každou desátou baterii odevzdá škola zapojená do programu Recyklohraní aneb Ukliďme svět. Celkem existuje po republice přes dvacet a půl tisíce sběrných míst.
- Jen pouze necelá pětina baterií, které se na českém trhu prodají, jsou nabíjecí baterie, zbytek tvoří baterie na jedno použití.
Plnění normy, která od roku 2016 požaduje aspoň 45procentní podíl vytříděných baterií, může zkomplikovat i nástup lithiových baterií. „Lithiové baterie se objevují v stále větším počtu elektrospotřebičů. Opravdový boom přijde s nástupem e-mobility. Vzhledem k tomu, že lithium je velice reaktivní a hořlavý kov, musí sběr a recyklace takových baterií probíhat za zvýšených bezpečnostních opatření, což tuto aktivitu značně prodražuje,“ upozornila Čechová. Dobíjecí lithiové baterie vydrží průměrně přes šest let, používají se v powerbankách, noteboocích i mobilech.
Ministerstvo životního prostředí předpokládá, že když bylo Česko schopné splnit normu doteď, zvládne to i do budoucna. O hrozbě lithiových baterií ví a chystá opatření. „O problémech se současným trendem zvyšujícího se podílu lithiových baterií na trhu se nyní diskutuje na evropské úrovni v rámci probíhající revize směrnice o bateriích a akumulátorech. Evropské změny se pak promítnou do připravované nové české odpadové legislativy, do níž zahrneme i evropský odpadový balíček,“ sdělila mluvčí ministerstva Dominika Pospíšilová.
Všechny sesbírané baterie končí na třídící lince v Kladně, kde se rozdělí podle typu a chemického složení a rozvezou do specializovaných firem, např. do Kovohutí Příbram, ale hlavně do zahraničí – Polska a Německa. Látky získané z baterek se dají použít na výrobu chirurgické oceli, pozinkovaných popelnic nebo i kosmetiky.