Slevy už tolik netáhnou, Češi jdou po kvalitě

Nahrávám video
Události ČT: Prodej akčního zboží klesá druhý rok v řadě
Zdroj: ČT24

Češi mění s rychlým ekonomickým růstem země zvyklosti v nakupování. V posledních dvou letech začali omezovat nákupy ve slevách. Uvedli to zástupci společnosti GfK a Svazu obchodu a cestovního ruchu. I tak ale podíl nakupování v akcích u domácností stále činí téměř polovinu.

Po dlouhodobém růstu se podíl výdajů za potraviny a drogerii ve slevových akcích snížil loni na 46 procent, když o rok dřív dosahoval 46,9 procenta. Klesá také počet lidí, kteří upřednostňují nejlevnější zboží.

„Zlepšující se ekonomická situace a rostoucí důvěra spotřebitelů ovlivňují i jejich nákupní rozhodnutí. Stále větší význam má kvalita potravin, jejich čerstvost a příjemný a pohodlný nákup. Koncem loňského roku si už 20 procent zákazníků vybíralo prodejnu potravin podle kvality výrobků – dvakrát víc než o pět let dříve,“ uvedl Zdeněk Skála z GfK.

Výdaje domácností za rychloobrátkové zboží vzrostly v meziročním srovnání o pět procent. „Na tento vývoj má částečný vliv i inflace. Největší část nákupního koše představují výdaje za čerstvé a chlazené zboží. Podíl této kategorie posiluje kvůli vyšší průměrné ceně,“ dodal Ladislav Csengeri z GfK.

Rostou výdaje v supermarketech a diskontech

Nejvyšší část výdajů domácnosti utrácejí v hypermarketech, loni to bylo 32,1 procenta. Dlouhodobě rostou výdaje v diskontních prodejnách a supermarketech, a to na úkor malých prodejen. V diskontech nakupuje 20,1 procenta lidí, supermarkety preferuje 16,8 procenta a malé prodejny 17,3 procenta.

Poslední dva roky mírně klesá v Česku i průměrná frekvence nákupů. Loni jejich počet činil 337, což je o dva provedené nákupy méně v porovnání s rokem 2016. Naopak stouply výdaje na jeden nákup na 241 korun oproti předloňským 228 korunám.

Výdaje domácností zejména za potraviny, nápoje nebo drogerii se tak meziročně navýšily o pět procent. Rozdíl je ale hlavně mezi městy a venkovem. Z některých malých obcí totiž i kvůli ztrátovosti prodejny vymizely. „Úbytek je způsoben především neefektivitou prodejen. Chybí podnikatelská infrastruktura,“ říká prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu Marta Nováková. Zrušené obchody některé obce nahrazují pojízdnými prodejnami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová hájila návrh rozpočtu. Nemáte právo kritizovat, vzkázala opozici

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje.
06:00Aktualizovánopřed 27 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 5 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 18 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 18 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...