Události ČT: Prodej akčního zboží klesá druhý rok v řadě
Po dlouhodobém růstu se podíl výdajů za potraviny a drogerii ve slevových akcích snížil loni na 46 procent, když o rok dřív dosahoval 46,9 procenta. Klesá také počet lidí, kteří upřednostňují nejlevnější zboží.
„Zlepšující se ekonomická situace a rostoucí důvěra spotřebitelů ovlivňují i jejich nákupní rozhodnutí. Stále větší význam má kvalita potravin, jejich čerstvost a příjemný a pohodlný nákup. Koncem loňského roku si už 20 procent zákazníků vybíralo prodejnu potravin podle kvality výrobků – dvakrát víc než o pět let dříve,“ uvedl Zdeněk Skála z GfK.
Výdaje domácností za rychloobrátkové zboží vzrostly v meziročním srovnání o pět procent. „Na tento vývoj má částečný vliv i inflace. Největší část nákupního koše představují výdaje za čerstvé a chlazené zboží. Podíl této kategorie posiluje kvůli vyšší průměrné ceně,“ dodal Ladislav Csengeri z GfK.
Rostou výdaje v supermarketech a diskontech
Nejvyšší část výdajů domácnosti utrácejí v hypermarketech, loni to bylo 32,1 procenta. Dlouhodobě rostou výdaje v diskontních prodejnách a supermarketech, a to na úkor malých prodejen. V diskontech nakupuje 20,1 procenta lidí, supermarkety preferuje 16,8 procenta a malé prodejny 17,3 procenta.
Poslední dva roky mírně klesá v Česku i průměrná frekvence nákupů. Loni jejich počet činil 337, což je o dva provedené nákupy méně v porovnání s rokem 2016. Naopak stouply výdaje na jeden nákup na 241 korun oproti předloňským 228 korunám.
Výdaje domácností zejména za potraviny, nápoje nebo drogerii se tak meziročně navýšily o pět procent. Rozdíl je ale hlavně mezi městy a venkovem. Z některých malých obcí totiž i kvůli ztrátovosti prodejny vymizely. „Úbytek je způsoben především neefektivitou prodejen. Chybí podnikatelská infrastruktura,“ říká prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu Marta Nováková. Zrušené obchody některé obce nahrazují pojízdnými prodejnami.
