Odbory ve Škodě přitvrzují vyjednávání. Vypověděly dohodu o směně navíc v Mladé Boleslavi

3 minuty
Hra o vyšší mzdy ve Škodě Auto
Zdroj: ČT24

Kolektivní jednání v automobilce Škoda Auto v Mladé Boleslavi vstoupila do ostřejší fáze. Odbory Škody Auto vypověděly dohodu o flexikontech, tedy směně navíc z pátku na sobotu v Mladé Boleslavi. Přistoupily zároveň na možnost dalšího kola kolektivního vyjednávání ve čtvrtek. V případě krachu ale vypoví odbory také dohody o vícesměnných systémech pracovní doby.

Minulý týden odboráři nepřijali nabídku vedení na růst tarifních mezd o deset procent a vyplacení mimořádné prémie 5000 korun ve mzdě za duben, kterou podle nich firma označila za konečnou nabídku. Podle odborářů ale byla nedostatečná.

Pokud nastane stávka, budou odboráři požadovat růst tarifních mezd o 14 procent, píšou na webu po úterním vyjednávání, kdy firma podle odborů vyjádřila ochotu zaokrouhlit variabilní bonus na 60 tisíc korun. Původně činil bonus lehce přes 57 tisíc korun. Tuto nabídku nepřijali.

Vícesměnný systém zavedla dohoda v lakovně v Mladé Boleslavi a v Kvasinách

V prosinci se automobilka s odbory dohodla na prodloužení dohod o práci ve vícesměnných systémech. Klasický systém práce ve Škodě činí 15 směn za týden, továrna v Kvasinách na Rychnovsku má do konce letošního roku fungovat v osmnáctisměnném systému, lakovna v Mladé Boleslavi v sedmnáctisměnném systému.

Zaměstnanci se tak mezi sebou dělí také o pracovní soboty. V případě vícesměnných systémů se však týdenní pracovní doba zaměstnance nemění, jen se rozděluje do více dnů, lidé za ně navíc dostávají speciální příplatky.

Součástí první části kolektivního vyjednávání byla také dohoda o flexikontech, což je páteční noční směna v Mladé Boleslavi nad rámec klasického směnného systému. Tu nyní odbory vypověděly, a pokud krachnou jednání, budou nejpozději do konce dubna vypovězeny i dohody týkající se lakovny v Mladé Boleslavi a Kvasin.

Průměrná hrubá dělnická mzda ve Škoda Auto činila loni 40 557 korun, tedy zhruba o deset procent víc než v roce 2016. Škoda Auto, jeden z největších zaměstnavatelů v Česku, je součástí německého koncernu Volkswagen. Ve třech výrobních závodech v Česku zaměstnává zhruba 30 tisíc lidí. Vyrábí také v Číně, Rusku, na Slovensku, v Alžírsku a v Indii, většinou prostřednictvím koncernových partnerství, a na Ukrajině a v Kazachstánu ve spolupráci s místními partnery. Automobilka loni dodala rekordních 1 200 500 aut.

„Odboráři nechtějí dělat o víkendech a chtějí také vyšší nárůsty, které by odpovídaly nárůstu v okolních zemích. Chtějí jednoznačně využít situace, kdy Škodovka nestíhá vyrábět nové automobily,“ podotkl k situaci šéfredaktor Automakers Erich Handl. Podle něho by chtěli také zopakovat loňský úspěch svých slovenských kolegů.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...