Panamská kauza „proslavila“ kancelář Mossack Fonseca. Kvůli skandálu teď končí

Ke konci března ukončí činnost panamská advokátní kancelář Mossack Fonseca, která stála v centru kauzy takzvaných Panamských dokumentů (Panama Papers). Podle nich kancelář pomáhala v obcházení daní řadě politiků a celebrit. Zastavení činnosti firma zdůvodnila škodami, které jí celosvětový skandál způsobil, informovala agentura DPA.

Mossack Fonseca uvedla, že se v kauze stala obětí kybernetického útoku a že jí vznikly „nenapravitelné škody“. Za ty podle ní může poničení pověsti, odříznutí od finančních zdrojů a neregulérní jednání některých panamských úřadů.

Přes 40 let existující firma dodala, že od vypuknutí skandálu v dubnu 2016 již uzavřela řadu kanceláří po celém světě. Snížila také počet zaměstnanců z 600 na méně než padesát.

Kancelář založili a jako hlavní společníci v ní působili německý právník Jürgen Mossack a jeho panamský partner Ramón Fonseca. Počátkem loňského roku byli oba obviněni z praní peněz v souvislosti s největším korupčním skandálem posledních desetiletí v Brazílii.

Politické důsledky kauzy

Z dokumentů Mossack Fonseca zveřejněných světovými médii vyplynulo, že firma pomáhala svým klientům co nejefektivněji se vyhnout placení daní či legalizovat zisky z nezákonné činnosti. Dokumenty se týkají 214 tisíc subjektů z 200 zemí světa, celkem se jednalo o 2,6 terabytu dat neboli více než 11,5 milionu listin.

Po těchto odhaleních rezignovali někteří politici, například islandský premiér Sigmundur Gunnlaugsson či španělský ministr průmyslu José Manuel Soria. Podle Českého centra pro investigativní žurnalistiku ukázaly uniklé dokumenty také na 283 Čechů.

Služeb Mossack Fonseca využívali také lidé z blízkosti ruského prezidenta Vladimira Putina, ukrajinského prezidenta Petra Porošenka nebo argentinské hlavy státu Mauricia Macriho. V kauze figurovali i fotbalista Barcelony Lionel Messi či španělský režisér Pedro Almodóvar.

Negativní publicita kolem kauzy a hrozba, že se ocitne na mezinárodní černé listině jako nespolupracující daňový ráj, přiměly Panamu k podepsání mezinárodní daňové dohody. Tu měla země začít uplatňovat od letoška.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 19 mminutami

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
včeraAktualizovánovčera v 13:06

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
včera v 06:29

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
včeraAktualizovánovčera v 03:24

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
18. 1. 2026

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
18. 1. 2026

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026
Načítání...