Měl bych na daních platit mnohem víc, říká Bill Gates. Kritizuje Trumpovy úlevy pro firmy

Zakladatel Microsoftu a miliardář Bill Gates si myslí, že by měl na daních platit víc a že by významně větší částku měla vláda požadovat i od dalších zámožných lidí. Řekl to v rozhovoru s Fareedem Zakariou na CNN. Kriticky se staví k nedávno schválenému daňovému balíčku, který podle něj pomůže hlavně nejbohatším.

„Na daních jsem zaplatil víc než kdokoli jiný, přes deset miliard, ale vláda by měla požadovat po lidech v mojí situaci, aby na daních platili výrazně víc,“ prohlásil Bill Gates, jehož jmění přesahuje 91 miliard dolarů.

V žebříčku nejbohatších lidí světa si podle Bloombergu držel Gates první místo až do loňského roku, kdy ho předběhl zakladatel internetového obchodu Amazon Jeff Bezos. Hodnota Bezosova majetku na konci loňského roku činila 99,6 miliardy dolarů.

Gates je známý svým charitativním přístupem. Jenom loni v červnu dal pět procent svého majetku na charitu, když se vzdal 64 milionů akcií Microsoftu v hodnotě 3,6 miliardy dolarů. Od roku 1994 tak věnoval spolu s manželkou Melindou na charitativní účely už okolo 35 miliard dolarů.

S daňovou reformou získávají nejbohatší, míní

Kriticky Gates v rozhovoru se Zakariou mluvil o nedávné daňové reformě v USA, která přináší nejrozsáhlejší změny za třicet let. Legislativa například snižuje daňovou sazbu pro podniky z 35 procent na 21 procent.

Největší přínos podle Gatese pocítí nejbohatší lidé, i když republikáni tvrdí, že daňové změny pomohou americké střední třídě.

„Lidé, kteří jsou bohatší, získávají daleko větší výhody než střední třída nebo ti, kteří jsou chudí, což je v rozporu s obecným trendem, který bychom chtěli vidět,“ poznamenal Gates. Myslí tím posílení záchranné sociální sítě, zatímco se zvedají daně bohatším.

Už koncem loňského roku více než čtyři sta amerických milionářů a miliardářů zaslalo americkému Kongresu dopis, ve kterém zákonodárce žádali, aby nejbohatším daně nesnižovali. Podle nich to je chyba, když je dluh země vysoký a nerovnost je na nejvyšší úrovni od dvacátých let minulého století. Obávali se, že reforma nerovnost jenom dál prohloubí. Naopak žádali zvýšení daní pro bohaté, jako jsou oni. Mezi signatáři dopisu byl i filantrop Steven Rockefeller, miliardář George Soros nebo bývalý šéf American Airlines Robert Crandall.

Bílý dům a republikáni ale obhajovali snížení daní lidem s úplně nejvyššími příjmy nebo korporacím tím, že tyto ušetřené peníze by se nejspíš použily jako investice do ekonomiky, například na rozjezd nových společností.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 21 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
včera v 20:03

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...