Měl bych na daních platit mnohem víc, říká Bill Gates. Kritizuje Trumpovy úlevy pro firmy

Zakladatel Microsoftu a miliardář Bill Gates si myslí, že by měl na daních platit víc a že by významně větší částku měla vláda požadovat i od dalších zámožných lidí. Řekl to v rozhovoru s Fareedem Zakariou na CNN. Kriticky se staví k nedávno schválenému daňovému balíčku, který podle něj pomůže hlavně nejbohatším.

„Na daních jsem zaplatil víc než kdokoli jiný, přes deset miliard, ale vláda by měla požadovat po lidech v mojí situaci, aby na daních platili výrazně víc,“ prohlásil Bill Gates, jehož jmění přesahuje 91 miliard dolarů.

V žebříčku nejbohatších lidí světa si podle Bloombergu držel Gates první místo až do loňského roku, kdy ho předběhl zakladatel internetového obchodu Amazon Jeff Bezos. Hodnota Bezosova majetku na konci loňského roku činila 99,6 miliardy dolarů.

Gates je známý svým charitativním přístupem. Jenom loni v červnu dal pět procent svého majetku na charitu, když se vzdal 64 milionů akcií Microsoftu v hodnotě 3,6 miliardy dolarů. Od roku 1994 tak věnoval spolu s manželkou Melindou na charitativní účely už okolo 35 miliard dolarů.

S daňovou reformou získávají nejbohatší, míní

Kriticky Gates v rozhovoru se Zakariou mluvil o nedávné daňové reformě v USA, která přináší nejrozsáhlejší změny za třicet let. Legislativa například snižuje daňovou sazbu pro podniky z 35 procent na 21 procent.

Největší přínos podle Gatese pocítí nejbohatší lidé, i když republikáni tvrdí, že daňové změny pomohou americké střední třídě.

„Lidé, kteří jsou bohatší, získávají daleko větší výhody než střední třída nebo ti, kteří jsou chudí, což je v rozporu s obecným trendem, který bychom chtěli vidět,“ poznamenal Gates. Myslí tím posílení záchranné sociální sítě, zatímco se zvedají daně bohatším.

Už koncem loňského roku více než čtyři sta amerických milionářů a miliardářů zaslalo americkému Kongresu dopis, ve kterém zákonodárce žádali, aby nejbohatším daně nesnižovali. Podle nich to je chyba, když je dluh země vysoký a nerovnost je na nejvyšší úrovni od dvacátých let minulého století. Obávali se, že reforma nerovnost jenom dál prohloubí. Naopak žádali zvýšení daní pro bohaté, jako jsou oni. Mezi signatáři dopisu byl i filantrop Steven Rockefeller, miliardář George Soros nebo bývalý šéf American Airlines Robert Crandall.

Bílý dům a republikáni ale obhajovali snížení daní lidem s úplně nejvyššími příjmy nebo korporacím tím, že tyto ušetřené peníze by se nejspíš použily jako investice do ekonomiky, například na rozjezd nových společností.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

MMF zhoršil výhled české ekonomiky, letošní růst odhaduje na 1,8 procenta

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled české ekonomiky na letošní i příští rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se letos podle nové prognózy zvýší o 1,8 procenta, napřesrok by pak měl jeho růst mírně zrychlit na 1,9 procenta. V jarní prognóze přitom MMF předpokládal, že tempo hospodářského růstu bude v obou letech činit 2,2 procenta. Loni dosáhl růst české ekonomiky 2,6 procenta. U světové ekonomiky pak MMF výhled zlepšil na 3,1 procenta.
04:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Poslanci by měli zahájit jednání o zavedení mimořádné daně na rafinerie

Poslanci by během úterní schůze měli projednat v úvodním kole zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu 5,5 miliardy až 9 miliard korun.
před 3 hhodinami

Lucemburský soud zablokoval podíly ČEZ v tamních firmách, přiznala společnost

Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. Firma ČEZ to oznámila na svém webu. Na informaci upozornil server Ekonomický deník. Informaci již v únoru přinesl pořad Reportéři ČT, ČEZ ji nyní potvrdil.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Trumpova dohoda o ruské naftě podle Havlíčka ceny nesníží

Dohoda amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským diktátorem Vladimirem Putinem o dodávkách ruské nafty na americký a světový trh nebude mít podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) vliv na ceny. Havlíček se v pořadu Partie na CNN Prima News shodl s předsedou ODS Martinem Kupkou a místopředsedou STAN Lukášem Vlčkem na tom, že do budoucna je nutné pracovat na soběstačnosti Evropy tak, aby nebyla závislá na jednom zdroji fosilních paliv.
11. 10. 2026‌‌

Irsko chce snížit rozpočet EU na 1,62 bilionu eur, dotknout se to má i bezpečnosti

Irské předsednictví navrhuje snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (asi 39,5 bilionu korun). Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur (asi 42,9 bilionu korun), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh Komise. Největší snížení se týká kapitoly určené na konkurenceschopnost, prosperitu a bezpečnost. Podle irského ministra pro evropské záležitosti Thomase Byrna jde o vyvážený návrh.
10. 10. 2026Aktualizováno10. 10. 2026‌‌

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
9. 10. 2026Aktualizováno9. 10. 2026‌‌

Méně čínských aut v EU může přinést nová dohoda Bruselu a Pekingu

Čína a Evropská unie dospěly k dohodě, která by mohla vést k poklesu vývozu čínských hybridních automobilů do EU o více než polovinu. Uvedl to v pátek evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič na tiskové konferenci po rozhovorech s čínským ministrem obchodu Wangem Wen-tchaem v Pekingu. Čínské ministerstvo obchodu již předtím oznámilo, že obě strany dosáhly „porozumění“ ohledně obchodu s hybridními vozy.
9. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.