Po propadu akcií v USA zažily velké ztráty i asijské trhy

3 minuty
Pokles newyorské burzy se přelil také do Asie
Zdroj: ČT24

Asijské akciové trhy a australská burza navázaly na pondělní prudký propad akcií ve Spojených státech a rovněž výrazně oslabily. Akcie v Šanghaji, Hongkongu, Tokiu a Austrálii zažily nejvyšší ztráty za několik let. Mírný propad hlásí i pražská burza – index PX šel dolů o necelá dvě procenta a pokles vykazují všechny tituly.

Výprodej trhů podpořily obavy, že nárůst inflačních tlaků přiměje velké centrální banky - v čele s americkou, do jejíhož čela v pondělí nastoupil nový šéf Jerome Powell - zvyšovat úroky rychleji, než se čekalo. Růst úroků obvykle způsobuje pokles akcií. 

Index tokijské burzy Nikkei klesl o 4,73 procenta na 21 610,24 bodu. Procentní pokles indexu byl nejvyšší za 15 měsíců a bodový pak od června 2016. Index uzavřel na nejnižší hodnotě od loňského října.

Index hongkongských akcií Hang Seng oslabil o 5,1 procenta, což byl nejvyšší propad od srpna 2015. Vývoj v Hongkongu je zvláště citlivý na vývoj v USA, protože hongkongská měna je pevně vázaná na dolar. Hlavní index šanghajské burzy se snížil o 3,4 procenta, nejvíc od února 2016. Pokles australských akcií byl nejvyšší za dva a půl roku.

Za „náhlý šok“ označil propad po euforickém začátku roku, kdy se indexy na Wall Street a index Nikkei vyšplhaly na svá 26letá maxima, analytik Tošihiko Macuno ze společnosti Nikko Securities, dotazovaný agenturou AFP. Ke „skutečné krvavé lázni“ pak přirovnal situaci na burze v Sydney analytik Ben Le Brun. Agentuře DPA řekl, že neposílila jediná akcie.

Dow Jonesův index během pondělního obchodování ve Spojených státech odepsal 1600 bodů, a má tak za sebou zatím největší celodenní propad. Širší index S&P 500 klesl o 4,1 procenta a obchodování uzavřel na 2648,94 bodu. Index technologického trhu Nasdaq se snížil o 3,78 procenta na 6967,53 bodu.

Vzhledem k růstu akciových trhů od začátku roku se burzy dostaly po pondělním poklesu na úroveň, na které byly zhruba před dvěma měsíci.

Podle analytika Jiřího Zendulky z portálu W4T.cz stojí za pondělním poklesem akcií dluhopisy a jejich výnosy. „V USA začaly koncem minulého týdne růst výnosy na státních dluhopisech, na těch desetiletých se dostaly nejvýše za čtyři roky. A když rostou výnosy dluhopisů, přestávají být akcie atraktivní,“ uvedl Zendulka. 

Úterní dění na burzách v Evropě a Asii je pak reakcí na včerejší propad indexu Dow Jones a dalších. „Je to důsledek globalizace. Pokud některý z významnějších akciových trhů takzvaně zakašle, tak se roztočí spirála. Je otázka, kdy dojde k obratu a nádechu. Určitě to uvidíme v následujících dnech,“ očekává Zendulka.

8 minut
Analytik: Za poklesem akciového trhu jsou výnosy dluhopisů
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Hosté Událostí, komentářů řešili schodek státního rozpočtu

Schodek státního rozpočtu činil loni 290,7 miliardy, uvedla v úterý ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle bývalého šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS) je reálný deficit při zohlednění evropských fondů necelých 250 miliard. „Není legitimní začít měnit způsob prezentace a začít zpochybňovat to číslo, že to je ‚číslo paní Schillerové‘ – to je oficiální údaj,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) s tím, že i v minulosti se bilance státního rozpočtu uváděla tak jako nyní. Za hlavní problém rozpočtu považuje špatně naplánované příjmy a výdaje. Podle poslankyně Kovářové je dobrá zpráva, že schodek očištěný od příjmů a výdajů fondů EU by byl o 40 miliard nižší. „Celkově vláda čtyři roky hospodařila tak, že schodky dodržela, tentokrát se to nepodařilo,“ připustila.
před 59 mminutami

Nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů, uvedla Schillerová k rozpočtu

Loňský deficit státního rozpočtu měl být podle schváleného plánu 241 miliard korun. Stát však loni utratil o 290,7 miliard korun více, než kolik vybral. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) za to mohou špatně naplánované příjmy a výdaje. Bývalý šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponoval, že za to mohou evropské peníze, které dorazí později. Oproti normálu byl schodek vyšší v prosinci, což šéfka resortu financí přisuzuje investicím či výdajům kvůli plnění milníků Národního plánu obnovy. „Musí se schválit takzvaný státní závěrečný účet, než budeme schvalovat rozpočet v Poslanecké sněmovně, tam se musí navrhnout, z čeho se to bude platit, a já nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
před 3 hhodinami

Rozpočet loni skončil v deficitu 290,7 miliardy korun. Stanjura nesouhlasí

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Venezuelská ropa je specifická, USA jsou ale připraveny

Obnova ropného průmyslu „vypleněného“ socialistickým režimem Venezuely by podle expertů trvala roky a vyžádala si náklady v řádu desítek miliard dolarů. Americké rafinerie jsou na zpracování specifické venezuelské suroviny připravené. Venezuela má největší zásoby takzvaného černého zlata na planetě. Analytici ale neočekávají po vojenském zásahu USA výrazné změny na trhu.
5. 1. 2026

Chceme dělat pravdivý rozpočet, řekl Nacher. Skopeček varoval před inflací

Chceme dělat pravdivý rozpočet, prohlásil v Duelu ČT24 místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Zkritizoval bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), zmínil například „špatné využití windfall tax“. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) se obává, že rétorika ANO povede k nárůstu schodku veřejných financí, a varoval před inflací. Ministryně financí Alena Schillerová v neděli prohlásila, že plánovaný schodek loňského rozpočtu se překročí. Tématem diskuse byl také kritizovaný novoroční projev předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD). Moderovala Jana Peroutková.
4. 1. 2026

Pozice USA na trhu s ropou může díky Venezuele posílit, míní experti

Možnost rozhodovat o venezuelské ropě by posílila pozici Spojených států na světovém trhu, míní experti oslovení ČT24. Podle nich byly právě zásoby ropy zřejmě jedním z hlavních důvodů, proč Spojené státy vedly proti Venezuele vojenský zásah. Americký prezident Donald Trump už uvedl, že po zásahu USA ve Venezuele by v této zemi mohly znovu těžit americké společnosti.
4. 1. 2026

Madurův pád může přinést Venezuele prosperitu, záleží ale na vývoji, míní experti

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky komentovali možné dopady amerického zásahu ve Venezuele na tamní, potažmo světovou ekonomiku. Ekonom Jaromír Baxa zdůraznil, že bez zahraniční pomoci a omezení sankcí může Venezuela jen těžko pozvednout svou oslabenou ekonomiku. Politolog Matyáš Strnad poukázal na potíže s majetkovými zákony země, které odrazují potenciální investory. Václav Loula z české asociace petrolejářského průmyslu a obchodu nastínil, že v případě hladkého převzetí moci by mohly světové ceny ropy klesnout, ale v důsledku nestability mohou naopak stoupnout zhruba o pět procent. Podle všech třech je zásadní, jaký bude politický vývoj v zemi. Moderovala Vanda Kofroňová.
4. 1. 2026

V Česku přibývá bezobslužných prodejen. Nabízí potraviny i železářství

V Česku loni přibyly desítky samoobslužných prodejen, kde si zákazníci nakoupí 24 hodin denně sedm dní v týdnu. Potvrzují to technologičtí dodavatelé těchto obchodů, například Contio, P.V.A. systems nebo Knowinstore. Nejčastěji jde podle nich o obchody s potravinami. Nově ale vznikla například samoobslužná prodejna s kávou, muzeum nebo železářství. Další typy samoobslužných provozoven budou podle dodavatelů přibývat i letos.
3. 1. 2026
Načítání...