Známá kryptoměna bitcoin zažívá v posledním týdnu jízdu jako na houpačce. Nejdříve se vydala strmě vzhůru, aby nabrala o 40 procent více hodnoty, pak zase o desítky procent klesla. Od začátku prosince se tak hodnota bitcoinu zvýšila téměř o sedmdesát procent, píše agentura Bloomberg. Na trhu tak roste obava, zda není tato kryptoměna bublinou, která se chystá prasknout, zmiňuje agentura Reuters.
Pokud vezmeme jen tento týden, tak ten byl pro tuto měnu opravdu hektický. Cena bitcoinu na burzách, které se specializují na obchod v této měně, ve směnárnách nebo třeba na obchodní platformě CFD nejprve letěla strmě vzhůru. Ve čtvrtek se například na americké burze GDAX kurz bitcoinu ani ne za hodinu zvýšil z necelých 16 tisíc dolarů na 19 500, zatímco na lucemburském Bitstampu stále obchodoval za 15 900 USD. V pátek tam kolem 3:00 SEČ zpevnil dokonce na 16 666.
Jenže pak přišla zase jízda dolů a do 13. hodiny spadl kurz o více než 19 procent na 13 482 USD. O dvacet minut později ztrátu částečně vyrovnal na 14 400 USD, stále byl ale v denním poklesu o 13 procent. V podobných vzestupech a pádech, i když už ne tak velkých, pak pokračoval i v sobotu.
- Bitcoin je nejznámější z asi dvou stovek kybernetických měn. V současnosti má na trhu s těmito měnami téměř poloviční podíl, ještě nedávno měl ale kolem 90 procent. Téměř 20 procent trhu má ethereum, šest procent ripple, následují litecoin, dash a další. Vloni v srpnu rozdělením softwarového kódu bitcoinu vznikla nová podobná měna nazvaná bitcoin cash. Podle výzkumné zprávy Cambridgeské univerzity nyní kryptoměny používá 2,9 až 5,8 milionu lidí po celém světě.
„V natolik horečném obchodování jsou korekce takového rázu přiměřené,“ uvedl šéf konzultantské firmy deVere Group Nigel Green ve sdělení svým klientům a dodal, že výkyvy se dají očekávat i v příštích týdnech.
Od počátku října se cena bitcoinu více než ztrojnásobila a za dosavadní část letošního roku stoupla asi 15násobně. Právě to vyvolává obavy z dramatických konců, někteří kritici vidí podobnost s bublinou dot-com, kdy malí i profesionální investoři hrnuli peníze do všeho, co bylo spojené s používáním internetu.
Podle jiných názorů je růst ceny spojen s tím, jak bitcoin překračuje hranice do finančního mainstreamu. Kryptoměna letos přilákala miliony nových investorů, jen za tento týden kvůli němu sáhlo do peněženky na půl milionů nováčků. Od loňského roku se počet uživatelů bitcoinu zdvojnásobil na 20 milionů.
Je pravděpodobné, píše Reuters, že růst hodnoty této kryptoměny souvisí se spouštěním termínových obchodů na předních burzách. Na chicagské Cboe Global Markets budou zahájeny v neděli, následovat bude CME Group a Nasdaq.
„To je symptomatické pro bitcoin, že nejdříve jím solidní velké finanční instituce pohrdali, nyní projevují zájem, kdy vznikají první finanční produkty navázané na bitcoin, jsou plně kryté a jištěné, což hraje jistě roli nyní v tom, jak cena stoupá,“ potvrzuje webu ČT24 František Fuka, IT a filmový publicista. Své první bitcoiny začal dostávat od lidí jako příspěvek za svůj blog. Pak už si je pořizoval i sám a dnes za ně občas něco nakoupí nebo s nimi obchoduje.
Souhlasí s tím, že poslední vývoj posunuje tuto kryptoměnu směrem k větší legalizaci a serióznosti. Nicméně zároveň konstatuje, že je pravda, že v případě bitcoinu zůstává spousta šedých míst a nevyřešených otázek. „Protože bitcoin je ze svého principu globální, a to že si v USA uzákoní, že se musí zaregistrovat jeho majitelé, může být jedno někomu v Číně. Ale vlastně to může být jedno i někomu v Americe. Prostě když se nechci registrovat a chci si nadále kupovat třeba nelegální drogy za bitcoiny, tak mě nemůže nikdo k registraci donutit a nikdo ani nezjistí, že to jsem konkrétně já,“ vysvětluje.
- Jedním z nejjednodušších postupů je osobní nákup. Ten se dá domluvit například pomocí služby local bit coins. Na stránkách návštěvník vidí, jak daleko je potenciální prodávající, a může si s ním dohodnout schůzku nebo transakci přes internetové bankovnictví.
- Jiná možnost zakoupení digitální měny je prostřednictvím automatu. Zařízení, která se podobají bankomatům, jsou i v Česku. Jejich nevýhodou je ale omezená maximální částka – v průměru na dvacet tisíc korun za jednu transakci a v naprosté většině se platí také pevný poplatek 2–5 procent z aktuální ceny na burze.
- Bitcoin lze získat i přes on-line směnárníka. I tady ale platí, že si on-line směnárny účtují poplatek za převod.
- Velmi dynamicky se vyvíjí nákupy virtuální měny na burze. Výhodou je, podobně jako u klasických burz, možnost reagovat na aktuální kurz a v případě potřeby pak okamžitě virtuální měnu prodat nebo dokoupit.
- K prodeji slouží i specializované weby, které sdružují jak obchodníky s bitcoiny, tak jednotlivce. Na webech si navíc vyměňují důležité informace a předávají zkušenosti.
- Kryptoměnu lze získat a snadno používat i prostřednictvím mobilních aplikací, kterých existují už desítky. Při stahování aplikace do mobilu si lidé předplácejí bitcoin ve formě jakéhosi kreditu. V obchodě pak stačí naskenovat QR kód a aplikace sama zaplatí.
- Ve Spojených státech je pak už dokonce možné bitcoiny nakoupit i v maloobchodním řetězci Walmart.
Na otázku, zda může být bitcoin opravdu bublinou, tak jak někteří obchodníci a analytici poukazují, odpovídá, co je to vlastně bublina? Vezmeme-li si za příklad třeba tu tulipánovou ze 17. století, v době zlatého věku v Holandsku, kdy se cena jedné cibulky výjimečně barevného tulipánu vyšplhala na hodnotu rodinného domu, pak není podle Fuky vlastně bitcoin bublinou.
„Tulipán má od začátku hodnotu, třeba deset haléřů, ale bitcoin když ho vymysleli, neměl žádnou hodnotu, nestál původně třeba dolar a nyní stoupnul. On měl nulu. A pozvolna leze nahoru, a i kdyby spadl jen na jednu korunu, pořád bude mít vyšší hodnotu než nulu,“ vysvětluje.
Fuka: Spíše si představím to, že by se zakázal internet, než že by bitcoin klesl na nulu
Podle Fuky se nyní šplhá na svou skutečnou tržní hodnotu, jen zatím ještě nedosáhl vrcholu. „Bude ho omezený počet a má-li se stát globálním platidlem, musí jeho kurz stoupnout více než nyní,“ míní. Teoreticky je podle něho sice možné, že najednou všem lidem dojde, že bitcoin nemá žádnou hodnotu a spadne zpět na nulu, ale považuje to za krajně nepravděpodobné. „Protože i když někde na světě zůstane dvacet lidí, pro které bude mít hodnotu, tak na nulu nespadne. Leda, že by se stalo opravdu něco extrémního,“ doplňuje.
Tím míní například to, že by se třeba začalo za vlastnictví bitcoinu popravovat, nebo že přestane fungovat internet. „Mám velkou představivost, že kvůli tomu, že se bitcoin začne vymykat kontrole a ohrožovat americký dolar, tak zakážou celý internet, respektive omezí ho, že se bude dát jen surfovat po stránkách. To si dokážu představit více, než že hodnota bitcoinu klesne na nulu,“ vysvětluje Fuka.
Podle Jana Skalického, který vývoj kolem bitcoinu sleduje již roky, však je hodnota čehokoliv vyjádřená právě jeho cenou. „Hodnotu vyjadřuje zájem lidí s bitcoinem nebo jeho pomocí obchodovat a pokud tento zájem roste rychleji než nabídka bitcoinů, projevuje se to jeho rostoucí cenou,“ konstatuje.
- Bitcoiny vznikají tak, že počítače svým výpočetním výkonem řeší komplikované matematické rovnice – za úspěšné vyřešení obdrží majitel počítače odměnu v podobě určitého množství bitcoinů. Tomuto procesu se říká těžba a lidem, kteří získávají bitcoiny, se pak říká těžaři či mineři.
- Po vytěžení je konkrétní suma převedena na konkrétní adresu majitele bitcoinů v podobě číselného kódu. Každá „mince“ je tedy unikátní a nezaměnitelná. Těžit může buď jednotlivec, což je ale dnes dost nákladné a už se od toho upouští, nebo skupina těžařů.
- Program pro těžbu je nastavený tak, aby uvolňoval nové mince stabilním tempem, které se ale postupně zpomaluje. Počet mincí v oběhu bude konečný, celkem jich má být vytvořeno pouze 21 milionů. V roce 2033 jich má být v oběhu 99 procent a poslední se mají dostat do oběhu někdy kolem roku 2140.
- Aktuálně je v oběhu již zhruba téměř 17 milionů mincí.
Bitcoinu se může podle Skalického stát i to, že ho v budoucnu překoná nějaká jiná kryptoměna založená na ještě dokonalejším technologickém řešení. „Třeba takovém, které přinese jeho uživatelům lepší anonymitu, rychlejší transakce, menší energetickou náročnost. Jistým konsensuálním procesem se však může vylepšovat i samotný bitcoin, ačkoliv tento rok nám ukázal, že dohoda zainteresovaných subjektů na změnách pravidel jeho fungování není úplně jednoduchá,“ dodává.
Bitcoin vznikl v roce 2009 jako alternativa oficiálních měn a během let se prosadil jako přední světová kybernetická měna. Vytváří ji síť počítačů se specializovaným softwarem naprogramovaným tak, aby uvolňoval nové virtuální mince stabilním a postupně se zpomalujícím tempem. Je navržen tak, aby ho nikdo nemohl ovlivňovat, ani vlády a centrální banky.
Bitcoin už v Česku některé obchody přijímají, zájem roste
- Systém bitcoinu byl vytvořen v roce 2009. Tvůrce bitcoinu nebyl dlouho znám, anonymní vývojář používal pseudonym Satoši (psáno i Satoshi) Nakamoto. Existovala celá řada teorií, kdo Satoši Nakamoto je. Loni se k autorství přiznal australský podnikatel Craig Wright, ale řada expertů tomu nevěří. Mezi podezřelými je i Elon Musk, byť ten to letos v listopadu popřel.
V holešovické prodejně Alzy si za bitcoiny můžou zájemci pořídit třeba elektromobil. V českých korunách vyjde na více než 600 tisíc, majitelé kryptoměny za něj dají necelé dva bitcoiny. Nejčastěji tady ale lidé za bitcoiny nakupují procesory nebo třeba grafické karty, potvrzuje mluvčí firmy Patricie Šedivá.
Hodnota nejvyšší objednávky tady přesáhla půl milionu korun a celkový objem peněz se pohybuje od letošního května, kdy je platba v bitcoinech možná, v řádu desítek milionů korun.
Velký zájem o bitcoiny však nyní přináší jejich uživatelům nepříjemnou skutečnost: kvůli určitému přetížení sítě trvají platby delší dobu a platí se za ně také větší transakční poplatek. „Aby se vaše bitcoinová transakce provedla dostatečně rychle a spolehlivě, tak za to musíte zaplatit peníze, které mohou být relativně vysoké,“ říká Fuka.
„Konkrétně, kdybych v tuhle chvíli chtěl koupit něco za dvacet tisíc korun a to v bitcoinech, tak se mi nabízí dvě možnosti. Buď k těm dvaceti tisíci korunám přidat poplatek dejme tomu 200 korun, abych měl zaručeno, že se transakce povede. Nebo přidat jen 20 korun a pak bude ta transakce trvat třeba dva dny,“ uvádí.
Poslední možnost je ale také nechat udělat převod zadarmo. „Ale pak je pravděpodobné, že budu čekat tři dny a že se nic nestane, bitcoiny se nepřevedou a po třech dnech se mi vrátí zpět do mé peněženky. A můžu to pak zkusit znova,“ vysvětluje.
ČNB i MF zatím bitcoin pouze „vnímají“
Česká národní banka vnímá bitcoin podle svého mluvčího Marka Zemana jako komoditu, a ne platidlo. „Není to měna, není to platidlo, je to v podstatě podobné, jako když někdo investuje do obrazu nebo sází na koně, podstupuje stejné riziko. A my tady jasně a opakovaně říkáme, že tady nemáme jakkoli v úmyslu tuto komoditu jakkoli regulovat či dohlížet,“ vysvětluje.
Podle budoucí ministryně financí Aleny Schillerové (nestr.) ministerstvo tuto specifickou měnu vnímá. „Nakonec, když se podíváte do metodiky finanční správy k evidenci tržeb, tak ta už se k tomu staví a uznává ji jako jakousi formu platby vedle dalších forem, které existují. To znamená, že musíme vnímat, že ten fenomén tady je, musíme se k tomu nějak postavit a pokud by byla nějaká potřeba, kterou já teď nevnímám, tak samozřejmě o tom diskutovat,“ dodává Schillerová.
