Praha - Jednání tripartity se dnes věnovalo zvýšení minimální mzdy. Odbory by k nynějším 8 tisícům přidaly 600 korun, zaměstnavatelé 400. Ministryně práce Ludmila Müllerová (TOP 09) navrhuje 500 korun. Její návrh podpořil i prezident Miloš Zeman, který se jednání tripartity zúčastnil. „Minimální mzda nebyla valorizovaná od roku 2006, už se nám to zdá nedůstojné,“ uvedl šéf ČMKOS Jaroslav Zavadil. Proti jakémukoliv zvyšování minimální mzdy se naopak postavil odstupující premiér Petr Nečas. „Tato vláda minimální mzdu nezvýší. Návrh na růst o 500 Kč neprojedná,“ řekl.
Kabinet v demisi podle Nečase nemá dělat zásadní rozhodnutí. „Navyšování minimální mzdy stávající vláda v demisi dělat nebude. Pokud bude někdo zvyšovat minimální mzdu, tak ta vláda, kterou jmenuje prezident Miloš Zeman,“ uvedl Nečas.
Petr Nečas:
„Když za mnou paní ministryně Müllerová před půl rokem přišla, že chce zvýšit minimální mzdu na 8 500, řekl jsem jí, že jen přes mou politickou mrtvolu. Děkuji jí za její erudici.“
Zdravotně postižených by se ale podle MPSV zvyšování minimální mzdy týkat nemělo. Měla by to být jakási ochrana před nezaměstnaností. V opačném případě by jim totiž zaměstnavatelé snižovali úvazky. „Já na tuto argumentaci nemohu přistoupit. Domnívám se, že to je diskriminace. I my jsme ale ochotni přistoupit na to, aby to nařízení bylo pouze na dobu určitou, tedy do konce tohoto roku,“ konstatoval Jaroslav Zavadil, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS).
Kabinet dnes zastupovali Nečas, Müllerová, ministři průmyslu Martin Kuba a spravedlnosti Pavel Blažek (oba ODS) a ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský (LIDEM). Nečasova vláda je po aféře kolem šéfky jeho kabinetu Jany Nagyové v demisi. Zaměstnavatelé trvali na schůzce tripartity i přes tuto krizi.
Efektivita prostředků na výzkum je „poměrně diskutabilní“
Zeman se zapojil se i do debaty o vysokoškolské novele. Zopakoval, že profesory by podle něj měl v budoucnu jmenovat ministr školství. Tripartita jednala i o podpoře vědy a výzkumu a o čerpání peněz z evropských fondů. Nečas řekl, že se v posledních letech rozpočet na výzkum a inovace zvyšoval, efektivita prostředků je ale „poměrně diskutabilní“. Podotkl, že v Česku vzniká šest vědeckých center, ročně budou stát zhruba šest miliard, tedy téměř čtvrtinu financí na výzkum. Projekty je prý nutné dotáhnout do konce.
„Vybudovat vědeckotechnické památníky, na které nebudeme mít ani lidský kapitál, by byl neefektivní krok,“ podotkl Nečas. Zaměstnavatelé žádají novou strategii pro vědu a výzkum. Zajímá je mimo jiné budoucnost financování šesti center po roce 2020, kdy by mohl tok peněz z EU ustat. „Máme opravdu obavy, že jsme vybudovali šest středisek za obrovské miliardy z evropských peněz, bude ale chybět 4000 vědeckých pracovníků, kteří nejsou,“ dodal Hanák.
