Šlechtová pro ČT: Česko by po brexitu mohlo přijít na eurofondech o 120 miliard korun

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (nestr. za ANO) uvedla, že podle jejího odhadu by po brexitu mohlo Česko přijít na eurofondech o 120 miliard korun. Řekla to v rozhovoru pro ČT v Bruselu, kde se jedná o budoucnosti evropských fondů po roce 2020.

Ministryně uvedla, že její ministerstvo posuzuje všechny možné varianty, se kterými Velká Británie přišla. Od tvrdší do měkký brexit. „V tuto chvíli nejsem schopná sdělit částku, bude to samozřejmě v řádech miliard pro Českou republiku,“ uvedla ministryně. 

Podle jejího odhadu může jít asi o pětinu rozpočtu ze zhruba 600 miliard korun, tedy o 120 miliard. 

Ministryně se v rozhovoru pustila i do odpůrců eurofondů. Připomněla například silnice, hotely, domovy, důchodců, hospice, které díky eurofondům vznikly či byly opraveny. „Já osobně se domnívám, že Česká republika evropské fondy potřebuje,“ uvedla a zdůraznila,že evropské fondy tvoří 50 procent státního rozpočtu republiky.

„Kdybychom je neměli, tak vůbec nevím, jakým způsobem bychom cokoliv opravovali nebo cokoliv postavili,“ řekla Šlechtová. 

Česko přitom zrychluje tempo čerpání evropských dotací – za necelou polovinu letoška už si v Bruselu zajistilo více peněz než za celý loňský rok. 

„Chtěl bych, aby součet vyčerpaných prostředků za loňský a letošní rok činil alespoň deset procent v průměru z té celkové částky,“ konstatuje premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Předseda ODS Petr Fiala však vládu kritizoval. „To, že se dotace nedokáží čerpat, a pak se budou čerpat pod obrovským tlakem, je nezodpovědné,“ uvedl.

Resorty mají nyní jeden po druhém říct, jak se jim daří čerpat a zda je o všechny vypsané dotace zájem. Pokud ne, peníze by se mohly mezi jednotlivými programy přesunout.

  • Během let 2014–20 může Česko získat zhruba 608 miliard. Zatím jich tedy z Bruselo přišlo 27, ale další už jsou na cestě. Podepsané smlouvy počítají v tuto chvíli s bezmála 170 miliardami korun, a to je 28 procent ze sumy na celé období.
  • O evropské peníze usiluje téměř 96 tisíc projektů. Nejúspěšnější je zatím program zaměstnanost, daří se ale třeba i těm na pomoc venkovu nebo dopravním. Nejhůře v tuto chvíli podle dat ministerstva pro místní rozvoj čerpá operační program na rozvoj Prahy.

Více peněz na rozšiřování vzdělávacích zařízení chce poslat resort místního rozvoje. Evropské komisi navrhne převést tři miliardy. A to v rámci programů, které ministerstvo spravuje. Podobně mají reagovat i ostatní.

„Peníze v tuto chvíli máme a byla by škoda je nevyužít, takže my jsme nastavili se všemi resorty zhruba 60 opatření, která my jako MMR po nich budeme chtít splnit do konce roku,“ řekla již dříve ministryně Šlechtová. Mezi desítkami opatření je třeba zjednodušení pravidel žádostí o dotace nebo možnost využít finanční nástroje, jakousi půjčku.

Po roce 2020 bez dotací?

Na setkání lídrů průmyslu a dopravy v polovině června přitom Šlechtová podle agentury ČTK uvedla, že Česku reálně hrozí, že po roce 2020 nebude dostávat žádné dotace z Evropské unie.

Unie podle ní zatím nemá žádnou strategii, jak chce po roce 2020 dotace rozdělovat. Je nutné pozitivně využít předsednictví Česka v Radě Evropské unie, které je plánované na druhou polovinu roku 2022, uvedla ministryně. „Je otázkou, zda tady nějaká kohezní politika (politika soudržnosti) bude. Z debat v Bruselu cítím, že velké západní státy k tomu nebudou mít příliš velkou ochotu,“ řekla tehdy.

Za rizika označila také brexit a volby do evropského parlamentu v roce 2018. „Bude ustavena nová komise a zatím vůbec nevíme, jak se postaví k celkovému pojetí Evropy,“ doplnila ministryně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKonflikt na Blízkém východě může ovlivnit ceny nových bytů

Stavbaři avizují, že dlouhodobý konflikt na Blízkém východě a zvyšující se cena paliv se odrazí i v cenách stavebních prací. Podražit by mohly nejen nové silnice, ale i byty a kanceláře. „Stavebnictví je energeticky velmi náročné odvětví,“ varovala výkonná ředitelka společnosti Central Group Michaela Váňová. Nedostatek ropy na světovém trhu se však může projevit i v poklesu produkce asfaltu, polystyrenu nebo některých izolačních hmot.
před 2 hhodinami

Koalice podle Okamury ve sněmovně navrhne zrušení části televizních a rozhlasových poplatků

Vládní koalice chce v úterý ve sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby s tělesným postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024, sdělil po jednání koaliční rady předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD). Podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) by měl zákon platit již od poloviny letošního roku. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) upozornily na dopady na financování.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Sdílení elektřiny napříč republikou. Energetické seznamky spárovaly tisíce lidí

Přebytek ze solárních panelů na jedné straně, zájem o levnější proud na straně druhé. Platformy přezdívané energetické seznamky pomocí algoritmu propojují malé výrobce a odběratele elektřiny. Podle statistik oslovených provozovatelů seznamek a Elektroenergetického datového centra (EDC) už spárovaly přes čtyři tisíce lidí. Sdílet elektřinu mohou i domácnosti z opačných konců republiky.
před 22 hhodinami

Létání zdražuje. Aerolinky zvyšují ceny letenek i palivové příplatky

Kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje cestování letadlem. Aerolinky ruší trasy, zvyšují ceny letenek a zavádějí palivové příplatky. Letecké palivo zdražilo v důsledku konfliktu na Blízkém východě v porovnání s loňským průměrem o 94 procent. Podle aerolinek ceny zvedá i vysoká poptávka po vybraných destinacích. Letenky tak můžou do léta ještě podražit.
včera v 09:30

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
včera v 06:01

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
22. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
22. 3. 2026

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
22. 3. 2026
Načítání...