Šlechtová pro ČT: Česko by po brexitu mohlo přijít na eurofondech o 120 miliard korun

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (nestr. za ANO) uvedla, že podle jejího odhadu by po brexitu mohlo Česko přijít na eurofondech o 120 miliard korun. Řekla to v rozhovoru pro ČT v Bruselu, kde se jedná o budoucnosti evropských fondů po roce 2020.

Ministryně uvedla, že její ministerstvo posuzuje všechny možné varianty, se kterými Velká Británie přišla. Od tvrdší do měkký brexit. „V tuto chvíli nejsem schopná sdělit částku, bude to samozřejmě v řádech miliard pro Českou republiku,“ uvedla ministryně. 

Podle jejího odhadu může jít asi o pětinu rozpočtu ze zhruba 600 miliard korun, tedy o 120 miliard. 

Ministryně se v rozhovoru pustila i do odpůrců eurofondů. Připomněla například silnice, hotely, domovy, důchodců, hospice, které díky eurofondům vznikly či byly opraveny. „Já osobně se domnívám, že Česká republika evropské fondy potřebuje,“ uvedla a zdůraznila,že evropské fondy tvoří 50 procent státního rozpočtu republiky.

„Kdybychom je neměli, tak vůbec nevím, jakým způsobem bychom cokoliv opravovali nebo cokoliv postavili,“ řekla Šlechtová. 

Česko přitom zrychluje tempo čerpání evropských dotací – za necelou polovinu letoška už si v Bruselu zajistilo více peněz než za celý loňský rok. 

„Chtěl bych, aby součet vyčerpaných prostředků za loňský a letošní rok činil alespoň deset procent v průměru z té celkové částky,“ konstatuje premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Předseda ODS Petr Fiala však vládu kritizoval. „To, že se dotace nedokáží čerpat, a pak se budou čerpat pod obrovským tlakem, je nezodpovědné,“ uvedl.

Resorty mají nyní jeden po druhém říct, jak se jim daří čerpat a zda je o všechny vypsané dotace zájem. Pokud ne, peníze by se mohly mezi jednotlivými programy přesunout.

  • Během let 2014–20 může Česko získat zhruba 608 miliard. Zatím jich tedy z Bruselo přišlo 27, ale další už jsou na cestě. Podepsané smlouvy počítají v tuto chvíli s bezmála 170 miliardami korun, a to je 28 procent ze sumy na celé období.
  • O evropské peníze usiluje téměř 96 tisíc projektů. Nejúspěšnější je zatím program zaměstnanost, daří se ale třeba i těm na pomoc venkovu nebo dopravním. Nejhůře v tuto chvíli podle dat ministerstva pro místní rozvoj čerpá operační program na rozvoj Prahy.

Více peněz na rozšiřování vzdělávacích zařízení chce poslat resort místního rozvoje. Evropské komisi navrhne převést tři miliardy. A to v rámci programů, které ministerstvo spravuje. Podobně mají reagovat i ostatní.

„Peníze v tuto chvíli máme a byla by škoda je nevyužít, takže my jsme nastavili se všemi resorty zhruba 60 opatření, která my jako MMR po nich budeme chtít splnit do konce roku,“ řekla již dříve ministryně Šlechtová. Mezi desítkami opatření je třeba zjednodušení pravidel žádostí o dotace nebo možnost využít finanční nástroje, jakousi půjčku.

Po roce 2020 bez dotací?

Na setkání lídrů průmyslu a dopravy v polovině června přitom Šlechtová podle agentury ČTK uvedla, že Česku reálně hrozí, že po roce 2020 nebude dostávat žádné dotace z Evropské unie.

Unie podle ní zatím nemá žádnou strategii, jak chce po roce 2020 dotace rozdělovat. Je nutné pozitivně využít předsednictví Česka v Radě Evropské unie, které je plánované na druhou polovinu roku 2022, uvedla ministryně. „Je otázkou, zda tady nějaká kohezní politika (politika soudržnosti) bude. Z debat v Bruselu cítím, že velké západní státy k tomu nebudou mít příliš velkou ochotu,“ řekla tehdy.

Za rizika označila také brexit a volby do evropského parlamentu v roce 2018. „Bude ustavena nová komise a zatím vůbec nevíme, jak se postaví k celkovému pojetí Evropy,“ doplnila ministryně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěPoslanci jednají o návrhu rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Protože se návrh nepodařilo schválit do konce loňského roku, je Česko nyní v rozpočtovém provizoriu. Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá.
06:00AktualizovánoPrávě teď

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 2 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 14 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 15 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...