Česko zrychluje tempo čerpání dotací. Přesunou se tam, kde je o ně zájem

Nahrávám video

Česko zvyšuje tempo čerpání evropských dotací – za necelou polovinu letoška už si v Bruselu zajistilo víc peněz než za celý loňský rok. Podle opozice je ale třeba ještě přidat. Jednotlivá ministerstva k tomu vybízí i premiér Bohuslav Sobotka.

„Chtěl bych, aby součet vyčerpaných prostředků za loňský a letošní rok činil alespoň deset procent v průměru z té celkové částky,“ konstatuje premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). „To, že se nedokáží čerpat a pak se budou čerpat pod obrovským tlakem, to si myslím, že je nezodpovědné,“ říká předseda strany ODS Petr Fiala.

Resorty mají nyní jeden po druhém říct, jak se jim daří čerpat a zda je o všechny vypsané dotace zájem. Pokud ne, peníze by se mohly mezi jednotlivými programy přesunout. V Přibyslavi nyní například řeší, kam s dvaadvaceti dětmi. Ve školce chybí místa. Některé děti tak budou muset jezdit do jiného města. „Máme přijato 164 dětí – na každou třídu máme povoleno 28 dětí,“ vysvětluje ředitelka MŠ Přibyslav Naděžda Štouračová.

I přesto, že radnice hledá místa, kde se dá, stále je jich málo. Řešením by mohla být přístavba školky. Pomoci by mohly – nejen Přibyslavi – evropské dotace.

Školka v Mladém Smolivci
Zdroj: ČT24

Víc peněz na rozšiřování vzdělávacích zařízení chce poslat resort místního rozvoje. Evropské komisi navrhne převést tři miliardy. A to v rámci programů, které ministerstvo spravuje. Podobně mají reagovat i ostatní.

„Peníze v tuto chvíli máme a byla by škoda je nevyužít, takže my jsme nastavili se všemi resorty zhruba 60 opatření, která my jako MMR po nich budeme chtít splnit do konce roku,“ říká ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (nestr. za ANO). Mezi desítkami opatření je třeba zjednodušení pravidel žádostí o dotace nebo možnost využít finanční nástroje, jakousi půjčku.

Kam a kolik peněz přesunout teď řeší resort zemědělství – půjde spíš o desítky milionů – zatím počítá s tím, že ví, že část financí pošle na budování lesních cest nebo drobné zpracovatele dřeva. „Tady vnímáme velký převis žádostí a tady bychom chtěli dodat prostředky z jiných opatření, který vám dneska neřeknu úplně ze kterých, tak ty bychom na tyto účely přesunuly,“ říká ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Les
Zdroj: ČT24

Resort zemědělství zatím vyčerpal 26 procent prostředků a žadatelům vyplatil 22 miliard. Peníze nyní bude přesouvat i ministerstvo průmyslu. Teď v červnu vedení schválilo několik změn, třeba, že víc půjde na vědu a výzkum. Do budoucna plánuje přesuny do 10 miliard i v jiných programech.

„Například na oblast programu nemovitosti z jiných zdrojů, což je program na financování výrobních hal a závodů, podobně registrujeme velký zájem u elektromobilů,“ konkretizuje Tomáš Novotný ze sekce fondů EU, výzkumu, vývoje, inovací a investičních pobídek.

  • Během let 2014–20 může Česko získat zhruba 608 miliard. Zatím jich tedy z Bruselo přišlo 27, ale další už jsou na cestě. Podepsané smlouvy počítají v tuto chvíli s bezmála 170 miliardami korun, a to je 28 procent ze sumy na celé období.
  • O evropské peníze usiluje téměř 96 tisíc projektů. Nejúspěšnější je zatím program zaměstnanost, daří se ale třeba i těm na pomoc venkovu nebo dopravním. Nejhůře v tuto chvíli podle dat ministerstva pro místní rozvoj čerpá operační program na rozvoj Prahy.

Celkově víc peněz bude požadovat ministerstvo dopravy. Sumu, kterou má přidělenou, prý vyčerpá v polovině roku 2019, navíc by prý potřebovali asi 20 miliard. Jde o investice do dálniční a železniční sítě. „Česko má závazek vůči EU, že v té síti na těch zásadních dálničních spojeních my musíme tu naši síť dostavit do roku 2030, a pokud tomu chceme vyhovět, tak ty peníze budeme potřebovat,“ říká ministr dopravy Dan Ťok (nestr. za ANO).

Dosud Česko Evropské komisi odeslalo žádost o platbu necelých 27 miliard, což jsou 4,4 desetiny procenta celkových prostředků. Další možnosti, jak čerpání evropských peněz zrychlit, bude řešit během léta Rada pro Evropské strukturální a investiční fondy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
před 4 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 18 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
před 21 hhodinami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
včera v 06:00

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
včera v 05:33

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
1. 7. 2026

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí, a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
1. 7. 2026Aktualizováno1. 7. 2026

Evropský pohled