Česko zrychluje tempo čerpání dotací. Přesunou se tam, kde je o ně zájem

Nahrávám video
Česko zrychluje tempo čerpání dotací
Zdroj: ČT24

Česko zvyšuje tempo čerpání evropských dotací – za necelou polovinu letoška už si v Bruselu zajistilo víc peněz než za celý loňský rok. Podle opozice je ale třeba ještě přidat. Jednotlivá ministerstva k tomu vybízí i premiér Bohuslav Sobotka.

„Chtěl bych, aby součet vyčerpaných prostředků za loňský a letošní rok činil alespoň deset procent v průměru z té celkové částky,“ konstatuje premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). „To, že se nedokáží čerpat a pak se budou čerpat pod obrovským tlakem, to si myslím, že je nezodpovědné,“ říká předseda strany ODS Petr Fiala.

Resorty mají nyní jeden po druhém říct, jak se jim daří čerpat a zda je o všechny vypsané dotace zájem. Pokud ne, peníze by se mohly mezi jednotlivými programy přesunout. V Přibyslavi nyní například řeší, kam s dvaadvaceti dětmi. Ve školce chybí místa. Některé děti tak budou muset jezdit do jiného města. „Máme přijato 164 dětí – na každou třídu máme povoleno 28 dětí,“ vysvětluje ředitelka MŠ Přibyslav Naděžda Štouračová.

I přesto, že radnice hledá místa, kde se dá, stále je jich málo. Řešením by mohla být přístavba školky. Pomoci by mohly – nejen Přibyslavi – evropské dotace.

Školka v Mladém Smolivci
Zdroj: ČT24

Víc peněz na rozšiřování vzdělávacích zařízení chce poslat resort místního rozvoje. Evropské komisi navrhne převést tři miliardy. A to v rámci programů, které ministerstvo spravuje. Podobně mají reagovat i ostatní.

„Peníze v tuto chvíli máme a byla by škoda je nevyužít, takže my jsme nastavili se všemi resorty zhruba 60 opatření, která my jako MMR po nich budeme chtít splnit do konce roku,“ říká ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (nestr. za ANO). Mezi desítkami opatření je třeba zjednodušení pravidel žádostí o dotace nebo možnost využít finanční nástroje, jakousi půjčku.

Kam a kolik peněz přesunout teď řeší resort zemědělství – půjde spíš o desítky milionů – zatím počítá s tím, že ví, že část financí pošle na budování lesních cest nebo drobné zpracovatele dřeva. „Tady vnímáme velký převis žádostí a tady bychom chtěli dodat prostředky z jiných opatření, který vám dneska neřeknu úplně ze kterých, tak ty bychom na tyto účely přesunuly,“ říká ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Les
Zdroj: ČT24

Resort zemědělství zatím vyčerpal 26 procent prostředků a žadatelům vyplatil 22 miliard. Peníze nyní bude přesouvat i ministerstvo průmyslu. Teď v červnu vedení schválilo několik změn, třeba, že víc půjde na vědu a výzkum. Do budoucna plánuje přesuny do 10 miliard i v jiných programech.

„Například na oblast programu nemovitosti z jiných zdrojů, což je program na financování výrobních hal a závodů, podobně registrujeme velký zájem u elektromobilů,“ konkretizuje Tomáš Novotný ze sekce fondů EU, výzkumu, vývoje, inovací a investičních pobídek.

  • Během let 2014–20 může Česko získat zhruba 608 miliard. Zatím jich tedy z Bruselo přišlo 27, ale další už jsou na cestě. Podepsané smlouvy počítají v tuto chvíli s bezmála 170 miliardami korun, a to je 28 procent ze sumy na celé období.
  • O evropské peníze usiluje téměř 96 tisíc projektů. Nejúspěšnější je zatím program zaměstnanost, daří se ale třeba i těm na pomoc venkovu nebo dopravním. Nejhůře v tuto chvíli podle dat ministerstva pro místní rozvoj čerpá operační program na rozvoj Prahy.

Celkově víc peněz bude požadovat ministerstvo dopravy. Sumu, kterou má přidělenou, prý vyčerpá v polovině roku 2019, navíc by prý potřebovali asi 20 miliard. Jde o investice do dálniční a železniční sítě. „Česko má závazek vůči EU, že v té síti na těch zásadních dálničních spojeních my musíme tu naši síť dostavit do roku 2030, a pokud tomu chceme vyhovět, tak ty peníze budeme potřebovat,“ říká ministr dopravy Dan Ťok (nestr. za ANO).

Dosud Česko Evropské komisi odeslalo žádost o platbu necelých 27 miliard, což jsou 4,4 desetiny procenta celkových prostředků. Další možnosti, jak čerpání evropských peněz zrychlit, bude řešit během léta Rada pro Evropské strukturální a investiční fondy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovnu čeká opět debata o rozpočtu, poslanci budou navrhovat přesuny peněz

Poslaneckou sněmovnu ve středu čeká druhé čtení státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci budou mít příležitost přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Do sněmovního systému zatím opoziční zákonodárci vložili návrhy v celkovém objemu přes 70 miliard korun. Vládní koalice však podpoří zřejmě jen čtyři svoje návrhy. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
před 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...