Česko zrychluje tempo čerpání dotací. Přesunou se tam, kde je o ně zájem

Nahrávám video

Česko zvyšuje tempo čerpání evropských dotací – za necelou polovinu letoška už si v Bruselu zajistilo víc peněz než za celý loňský rok. Podle opozice je ale třeba ještě přidat. Jednotlivá ministerstva k tomu vybízí i premiér Bohuslav Sobotka.

„Chtěl bych, aby součet vyčerpaných prostředků za loňský a letošní rok činil alespoň deset procent v průměru z té celkové částky,“ konstatuje premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). „To, že se nedokáží čerpat a pak se budou čerpat pod obrovským tlakem, to si myslím, že je nezodpovědné,“ říká předseda strany ODS Petr Fiala.

Resorty mají nyní jeden po druhém říct, jak se jim daří čerpat a zda je o všechny vypsané dotace zájem. Pokud ne, peníze by se mohly mezi jednotlivými programy přesunout. V Přibyslavi nyní například řeší, kam s dvaadvaceti dětmi. Ve školce chybí místa. Některé děti tak budou muset jezdit do jiného města. „Máme přijato 164 dětí – na každou třídu máme povoleno 28 dětí,“ vysvětluje ředitelka MŠ Přibyslav Naděžda Štouračová.

I přesto, že radnice hledá místa, kde se dá, stále je jich málo. Řešením by mohla být přístavba školky. Pomoci by mohly – nejen Přibyslavi – evropské dotace.

Školka v Mladém Smolivci
Zdroj: ČT24

Víc peněz na rozšiřování vzdělávacích zařízení chce poslat resort místního rozvoje. Evropské komisi navrhne převést tři miliardy. A to v rámci programů, které ministerstvo spravuje. Podobně mají reagovat i ostatní.

„Peníze v tuto chvíli máme a byla by škoda je nevyužít, takže my jsme nastavili se všemi resorty zhruba 60 opatření, která my jako MMR po nich budeme chtít splnit do konce roku,“ říká ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (nestr. za ANO). Mezi desítkami opatření je třeba zjednodušení pravidel žádostí o dotace nebo možnost využít finanční nástroje, jakousi půjčku.

Kam a kolik peněz přesunout teď řeší resort zemědělství – půjde spíš o desítky milionů – zatím počítá s tím, že ví, že část financí pošle na budování lesních cest nebo drobné zpracovatele dřeva. „Tady vnímáme velký převis žádostí a tady bychom chtěli dodat prostředky z jiných opatření, který vám dneska neřeknu úplně ze kterých, tak ty bychom na tyto účely přesunuly,“ říká ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Les
Zdroj: ČT24

Resort zemědělství zatím vyčerpal 26 procent prostředků a žadatelům vyplatil 22 miliard. Peníze nyní bude přesouvat i ministerstvo průmyslu. Teď v červnu vedení schválilo několik změn, třeba, že víc půjde na vědu a výzkum. Do budoucna plánuje přesuny do 10 miliard i v jiných programech.

„Například na oblast programu nemovitosti z jiných zdrojů, což je program na financování výrobních hal a závodů, podobně registrujeme velký zájem u elektromobilů,“ konkretizuje Tomáš Novotný ze sekce fondů EU, výzkumu, vývoje, inovací a investičních pobídek.

  • Během let 2014–20 může Česko získat zhruba 608 miliard. Zatím jich tedy z Bruselo přišlo 27, ale další už jsou na cestě. Podepsané smlouvy počítají v tuto chvíli s bezmála 170 miliardami korun, a to je 28 procent ze sumy na celé období.
  • O evropské peníze usiluje téměř 96 tisíc projektů. Nejúspěšnější je zatím program zaměstnanost, daří se ale třeba i těm na pomoc venkovu nebo dopravním. Nejhůře v tuto chvíli podle dat ministerstva pro místní rozvoj čerpá operační program na rozvoj Prahy.

Celkově víc peněz bude požadovat ministerstvo dopravy. Sumu, kterou má přidělenou, prý vyčerpá v polovině roku 2019, navíc by prý potřebovali asi 20 miliard. Jde o investice do dálniční a železniční sítě. „Česko má závazek vůči EU, že v té síti na těch zásadních dálničních spojeních my musíme tu naši síť dostavit do roku 2030, a pokud tomu chceme vyhovět, tak ty peníze budeme potřebovat,“ říká ministr dopravy Dan Ťok (nestr. za ANO).

Dosud Česko Evropské komisi odeslalo žádost o platbu necelých 27 miliard, což jsou 4,4 desetiny procenta celkových prostředků. Další možnosti, jak čerpání evropských peněz zrychlit, bude řešit během léta Rada pro Evropské strukturální a investiční fondy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna přerušila projednávání Pavlova veta novely k rozpočtům

Sněmovna přerušila do středečního rána projednávání vládní novely k veřejným rozpočtům, kterou vetoval prezident Petr Pavel. Vládní tábor chce veto přehlasovat. Většinu jednacího dne vyplnily debaty o programu schůze. Opozice kromě sdílení výhrad k novele navrhovala řešit i jiná témata, zejména opatření proti suchu. Koalice ale podle očekávání pět desítek opozičních návrhů na doplňky programu odmítla hlasy zpravidla stovky ze 169 přítomných poslanců.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Kanada zavede cla na zboží z USA ve výši od patnácti do padesáti procent

Kanada zavede cla ve výši od patnácti do padesáti procent na zboží dovážené ze Spojených států. Odvetné opatření za americké tarify vstoupí v platnost 8. září, oznámila v úterý podle agentury Reuters kanadská vláda. Ta zároveň představila podpůrná opatření pro kanadské podniky a pracovníky, na které eskalující obchodní válka dopadá.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Masky a anti-age krémy místo hraček. Trend skincare u dětí sílí, odborníci varují před riziky

Osmileté dívky, které přesně vědí, k čemu slouží sérum, toner nebo kolagenová maska. Ještě před několika lety to byla spíš výjimka. Dnes se péče o pleť stává běžnou součástí života části dětí z generace alfa. Inspiraci hledají na sociálních sítích. Nevhodná kosmetika může ale podle odborníků dětskou pleť nevratně poškodit a vyskytují se i psychické problémy související s obsedantním používáním velkého množství produktů na pleť. Tématu skincare, generaci alfa a rizikům s tím spojeným se věnoval nový publicistický podcast Bilance.
před 11 hhodinami

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 13 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 17 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.