Praha - Poslanci v prvním čtení schválili návrh finanční ústavy, která zavádí maximální limit pro státní dluh a vznik Národní rozpočtové rady. V návrhu je obsažena takzvaná dluhová brzda, která aktivuje procesy pro snížení veřejného dluhu. Vláda by měla tato aktivní opatření uskutečnit již při překročení hranice veřejného dluhu 40 procent HDP. Faktem je, že tato hodnota už je nyní prakticky překročena, podle ministra financí Miroslava Kalouska je ale vláda přesvědčena, že aktivní opatření už jsou nyní také činěna. Opozice požaduje změny v prováděcím zákonu.
Návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti, takzvaná finanční ústava, zavádí maximální limit pro státní dluh. Vláda by měla aktivní opatření uskutečnit již při překročení hranice veřejného dluhu 40 procent HDP.
O „přísnosti“ ústavy se povede debata
Opozice a koaliční strany se nyní liší v názoru, jak „přísná“ má finanční ústava být. Podle Kalouska je koalice připravena diskutovat. Ministr financí si dovede představit například posunutí klíčových parametrů o pět procent nahoru, tedy určité změkčení navrhovaných pravidel, aby zákon získal podporu přinejmenším části opozice, a tedy potřebnou ústavní většinu.
„Sociální demokracie bude jednoznačně požadovat, aby během projednávání na půdě parlamentu došlo k úpravě klíčových parametrů zákona, zejména pokud jde o reakce vlády a jednotlivá pásma zadlužení,“ řekl na brífinku předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.
"Dopředu signalizuji vstřícnost k těmto návrhům, ochotu vyjít opozici vstříc a ochotu dohodnout se," potvrdil ministr financí Miroslav Kalousek.
Podle názoru předsedy ČSSD jsou parametry, tak jak jsou v zákoně nastavené, zastaralé, protože míra zadlužení už se blíží hodnotám, které finanční ústava zmiňuje. „Sociální demokracie kritizuje stávající podobu ústavního zákona, vzhledem k tomu, že tak, jak byl návrh představen, jeho parametry již zastaraly,“ konstatoval. Parametry je proto potřeba nastavit tak, aby odpovídaly reálné úrovni zadlužení státu a neznemožnily příští vládě realizovat například kroky na podporu hospodářského růstu, zdůraznil Sobotka.
Hlavním důvodem však bude pravděpodobně to, že současné zadlužení Česka se totiž drží těsně pod hranicí 45 procent a dosáhne jí pravděpodobně v příštím roce, kdy se budou zároveň konat sněmovní volby. Vláda, která nastoupí do Strakovy akademie v roce 2014, tak bude moct rovnou začít s plněním úsporných opatření vyžadovaných finanční ústavou. „Je to takové trošku pokrytectví, že to chtějí hodit až na tu další vládu,“ řekl na konci srpna stínový ministr financí Jan Mládek (ČSSD).
Norma, která by měla začít platit od roku 2014, především omezuje zadlužení státu, a to tak, aby veřejný dluh nepřekročil hranici 60 procent HDP. Udržení dluhu pod touto hranicí požadují i maastrichtská kritéria, jejichž splnění je nutnou podmínkou při přijetí eura. Mechanismus dluhové brzdy se ale uvede do pohybu mnohem dříve:
Zadlužení mezi 40 a 45 procenty HDP
- Vláda musí předložit sněmovně zdůvodnění takového vývoje a navrhnout opatření ke snížení zadlužení.
Zadlužení mezi 45 až 48 procenty HDP
- Vláda zmrazí alespoň tři procenta výdajů schváleného státního rozpočtu na daný rok, a to v poměrné části ke zbývajícímu období roku. Zároveň se v následujícím roce o pětinu sníží platová základna pro výpočet platů ústavních činitelů, s výjimkou soudců. Rovněž se zastaví růst platů zaměstnanců ve veřejných službách a správě.
Zadlužení mezi 48 až 49 procenty HDP
- Vláda předloží sněmovně návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů. Zároveň by vláda měla sněmovně doporučit, aby schválila pouze vyrovnané nebo přebytkové návrhy rozpočtů zdravotních pojišťoven.
Zadlužení 50 a více procent HDP
- Vláda by musela požádat sněmovnu o vyslovení důvěry.
Kdy opatření nebudou fungovat?
Opatření by se podle návrhu neuplatňovala při vyhlášení stavu ohrožení nebo válečného stavu. Vláda rovněž nebude muset přistoupit k úsporám po dva roky v případě, že čtvrtletní HDP meziročně poklesne o pět a více procent nebo výdaje na odstraňování živelních pohrom a výdaje na mezinárodní závazky ČR překročí tři procenta HDP.
Benda z ODS : Vlastní dluhová brzda je nutná
„Evropský rozpočtový pakt má jeden problém. On nás nezavazuje do okamžiku, než vstoupíme do eurozóny. Žádnou dluhovou brzdu nevytváří. Proto trváme na tom, že musí být nejprve schválena naše ústavní novela, která vytvoří dluhovou brzdu, a pak se můžeme bavit o tom, zda vstoupíme či nevstoupíme do evropského paktu,“ řekl v Událostech Marek Benda, předseda poslaneckého klubu ODS. Rovněž potvrdil, že dluhová brzda v ústavě je koaličně dohodnuta.
Fiskální pakt je dohoda, která vznikla na půdě EU na začátku roku 2012 v reakci na dluhovou krizi v eurozóně. Členským státům ukládá povinnost zabudovat do svého právního řádu pravidla odpovědného hospodaření (například rozpočtový deficit by neměl přesáhnout 0,5 procenta HDP). Dohoda je závazná pro členy eurozóny. Ostatní země se mohou přidat také, ale pakt se pro ně stane závazným až v okamžiku přijetí eura. Loni v březnu, kdy se dokument podepisoval, zůstaly stranou jen ČR a Velká Británie.
Dluh ČR dosáhl podle Eurostatu ve třetím čtvrtletí loňského roku v poměru k HDP úrovně 44,9 procenta. Je to sice relativně nízká hodnota (osmá nejnižší v EU), tempo růstu státního dluhu má ale Česko v rámci unie sedmé nejvyšší – meziročně dluh narostl o 5,1 procentního bodu.
Role rozpočtové rady
Finanční ústava umožňuje vznik Národní rozpočtové rady, která bude dohlížet na hospodaření státu a územních samosprávných celků, sledovat transparentnost hospodaření s veřejnými prostředky nebo vypracovávat stanoviska k důležitým zákonům a jejich dopadům na rozpočet. Rada by měla být pětičlenná a její zřízení si podle materiálu vyžádá roční náklady 50 milionů korun. „Jsme přesvědčeni, že se to daňovému poplatníkovi vyplatí,“ konstatoval již dříve premiér. Členy rady budou podle návrhu volit poslanci, nezávisle na vládě.
