Výměna v čele ministerstva financí přišla v době, kdy vláda schvalovala základní parametry rozpočtu na příští rok. Ty představil ještě odcházející ministr Andrej Babiš (ANO), podle nich nesmí schodek rozpočtu příští rok překročit 50 miliard. Babišův nástupce v čele financí Ivan Pilný (ANO) to označuje za korektní a rozumný návrh. Naopak podle exministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) stojí rozpočet na špatných základech, 50miliardový schodek je podle něj obžalobou vlády z nečinnosti.
Pilný chce pro rozpočet seznam priorit. Podle Kalouska by jej nevylepšil ani génius
„Základní rámec rozpočtu na příští rok sestavil můj předchůdce, sestavil ho poměrně korektně s deficitem 50 miliard. To byl požadavek vlády, na kterém se shodla, a myslím, že je to rozumné,“ uvedl Pilný v Otázkách Václava Moravce.
Na druhou stranu už mu prý jednotliví ministři – bohužel přes média – vzkazují, co všechno budou požadavky navíc. „Tady se mluví o prioritách, ale ty priority nejsou seřazeny. Musím podle nějakých kritérií rozhodnout, jestli budeme mít spíše proinvestiční politiku, nebo jestli budeme sledovat nějaké ukazatele, které u obrany stanoví NATO, do jaké míry budeme respektovat sociální opatření a podobně,“ vysvětloval nový ministr financí.
Podle sociálních demokratů v návrhu chybí miliardy korun. „Řádově jde o několik desítek miliard napříč všemi resorty,“ řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Ministerstvo financí vyčíslilo jen požadavky ministrů za ČSSD na zhruba 30 miliard.
Sestřih diskuse Ivana Pilného a Miroslava Kalouska (zdroj: ČT24)
Víc peněz z rozpočtu chtějí ale také někteří ministři ANO a lidovců. Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) v nedělních Otázkách uvedl, že si nedovede představit, že by vláda nesplnila svůj závazek vydávat v roce 2020 na obranu 1,4 % HDP. Podle návrhu ministerstva financí by však vojáci v roce 2020 měli dostat jenom 1,16 procenta HDP. Proto chce Stropnický o rozpočtu jednat příští týden jak s Ivanem Pilným, tak premiérem Sobotkou.
„Budeme muset prověřit, jestli je to v realitě, nebo mimo realitu. Nejsme jediná země, která ten závazek neplní. Nevím, jak se k tomu postavím,“ uvedl Ivan Pilný. Pro předsedu TOP 09 Miroslava Kalouska je to ovšem nepřijatelné. Nárůst výdajů na obranu byl stanoven nejen vládní dohodou, ale dohodou všech politických stran v Poslanecké sněmovně, podotkl.
Kalousek: Za tři měsíce už rozpočet nikdo nepředělá
Hrubé obrysy rozpočtu, které přestavil Andrej Babiš, v Otázkách kritizoval také bývalý ministr financí a předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek. „Pan ministr má do konce srpna předložit návrh rozpočtu, to, co představoval odcházející ministr Babiš, byly výdajové limity. Mezi návrhem rozpočtu a výdajovými limity je asi takový rozdíl jako mezi hrubou stavbou a celkovým domem včetně interiéru,“ uvedl Kalousek.
Podle něj už Ivan Pilný nemůže odevzdat dobrý rozpočet, i kdyby byl génius: „Prostě proto, že ta hrubá stavba stojí na špatných základech. Za ty tři měsíce už to nikdo nepředělá.“
Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek
Kalousek označil padesátimiliardový schodek ve chvíli, kdy má Česko za sebou tři roky hospodářského růstu, za obžalobu vládní koalice z nečinnosti: „Tady měly proběhnout nějaké systémové změny, které by dokázaly změnit strukturu rozpočtu tak, aby mohl být vyrovnaný a aby tam bylo dostatek prostředků pro investice. Vláda v téhle věci neudělala nic, byť to slibovala,“ kritizoval Kalousek.
Ivan Pilný v debatě připustil, že vláda směřuje k vyrovnanému rozpočtu „pomaleji, než jsme si mysleli“. „Lepší výběr daní je ovšem bez debaty, zavedení elektronické evidence tržeb a kontrolního hlášení je krok správným směrem,“ dodal. Kalousek ovšem poznamenal, že náklady na tato opatření převyšují jejich výnosy.
Sobotkově vládě také vyčítal, že zrušila reformní opatření, ale sama žádná nezavedla. Dokázala ovšem nabrat desítky tisíc státních zaměstnanců a zvýšit mandatorní výdaje o 60 miliard. „Korunu máte jen jednu, buď ji rozdáte a projíte na předvolební dárky, nebo ji vložíte do investic nutných pro budoucnost, jako je infrastruktura či obrana.“
Ivan Pilný to ale odmítl s tím, že když se teď naposledy hlasovalo ve sněmovně o zvýšení platů, tak návrh prošel i díky hlasům pravicové opozice.
Pilný: V důchodovou reformu nevěřím
Oba poslanci se neshodli ani v otázce důchodové reformy. Miroslav Kalousek, který byl ministrem financí ve vládě, jež zaváděla penzijní reformu, vyčítal Ivanu Pilnému, že tato vláda penzijní reformu zrušila, ale sama žádnou nezavedla.
Tato slova ale Ivan Pilný odmítl s tím, že žádná vláda tady nezavedla penzijní reformu. „Neustále se hledá cesta, jak to udělat, vždy se udělá nějaký parciální krok, který další vláda zruší, a podle mého názoru – a říkám to zcela otevřeně – nevidím možnost, že by se to vůbec někdy stalo. Že by tady došlo k dohodě, která by mohla být profinancována,“ upozorňoval Pilný.
Pilného výrok zase odmítl Kalousek: „Není to pravda, naše vláda k penzijní reformě přistoupila, udělala první krok s jasnou vizí, jak budou vypadat kroky další.“ Podle Ivana Pilného bude asi muset Česko zvolit jinou strategii: „Já prostě v penzijní reformu nevěřím,“ zdůraznil v Otázkách.
To je podle Kalouska legitimní přístup, se kterým se ale TOP 09 odmítá smířit. Koncept důchodové reformy společně s reformou zdravotního pojištění hodlá sněmovně předložit. Bude to ale podle něj od lidí vyžadovat více osobní spoluúčasti a odpovědnosti. Nezbytnost zvýšení spoluúčasti vyslovil i Pilný.
- Na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému si na konci března spořilo 4,504 milionu lidí. Bylo to o zhruba 15 tisíc méně než na konci roku 2016.
- V transformovaných fondech, kam už lidé nemohou vstupovat, bylo 3,9 milionu lidí. To bylo o zhruba 70 tisíc méně než na konci roku 2016.
- Doplňkové penzijní spoření, které penzijní připojištění od roku 2013 nahradilo, má 596 tisíc lidí, tady naopak počet o 55 tisíc vzrost.
- Penzijní společnosti spravovaly ve fondech třetího pilíře klientům přes 389 miliard Kč. Objem příspěvků účastníků od začátku roku 2017 vzrostl o 6,2 miliardy Kč.