Ministři chtějí více peněz. Pilný jim ale vzkázal, že deficit 50 miliard je maximum

Nahrávám video
Ministři chtějí více peněz
Zdroj: ČT24

Nový ministr financí Ivan Pilný má za sebou první den ve funkci. Během něj mu předložila své požadavky na zvýšení rozpočtu na příští rok většina ministrů. Jen ti ze sociální demokracie chtějí proti prvnímu návrhu rozpočtu, který připravil Andrej Babiš, navíc skoro 33 miliard. Nový ministr financí teď plánuje se všemi jednat. Deficit 50 miliard je ale podle něj nepřekročitelný.

Hned po uvedení do funkce musí ministr financí čelit ataku kolegů z vlády. Postupně totiž jednotlivé resorty dopočítaly, kolik peněz budou v příštím roce chtít do rozpočtu navíc. Na ministerstvu zdravotnictví to dělá 4,305 miliardy korun, na ministerstvu práce a sociálních věcí 6,2 miliardy, u ministerstva průmyslu a obchodu jde o téměř čtyři miliardy, kdy peníze chybí na financování Operačního programu Podnikání a inovace. Vnitro zase požaduje proti prvnímu návrhu téměř sedm miliard hlavně na posílení bezpečnosti.

„Ten návrh je šitý horkou jehlou, identifikovali jsme tam řadu problémů a otevřených otázek,“ konstatuje premiér a předseda strany ČSSD Bohuslav Sobotka.

Vůči tomu, že byl návrh rozpočtu šit horkou jehlou, se však ministerstvo financí ohrazuje. „Chtěl bych se ohradit proti takovému tvrzení, protože pan ministr Babiš se nemůže bránit. Já jsem se na ten rozpočet díval, byl předložen korektně, to, že tam bude řada problémů a otázek, je jasné,“ říká ministr financí Ivan Pilný (ANO).

„Ministerstvo financí plně reflektuje všechny priority vlády v sociální oblasti, a to za nepřekročitelného předpokladu zachování plánovaného schodku ve výši 50 miliard korun. Dnešní vyjádření některých ministrů na adresu tohoto návrhu nejsou ničím jiným než matením veřejnosti a slibováním nesplnitelného,“ uvedl úřad.

Všechny priority, které ČSSD zmiňuje, ministerstvo podle svého vyjádření do návrhu zapracovalo. Návrh rozpočtu podle MF tak počítá jak s valorizací penzí o 500 korun, tak s růstem mezd zaměstnanců veřejného sektoru, a to od 1. listopadu letošního roku.

obrázek
Zdroj: ČT24

Ministři za ČSSD podle MF představili řadu dalších požadavků, které ministerstvo vyčíslilo na zhruba 30 miliard korun. „Vzhledem k tomu, že se shodujeme na nepřekročitelném deficitu ve výši 50 miliard korun, budu se jednotlivých ministrů na blížících se jednáních ptát na to, zda a kde hodlají ušetřit ve svých vlastních kapitolách,“ uvedl Pilný (ANO). Návrh rozpočtu označil za kvalitní.

Požadavky zaznívají i z koaličních stran

Nejen z řad ČSSD zní požadavky. I zástupci dalších koaličních stran už připravují podklady, které mají ministra financí přesvědčit, že právě oni mají dostat do rozpočtu více peněz.

Ministerstvo životního prostředí se bude snažit dojednat zvýšení svého rozpočtu na příští rok o 200 milionů korun na provozní náklady. Celkový propad o 3,82 miliardy korun ministerstvu nevadí, rozpočet se bude moci operativně při čerpání evropských fondů navýšit, řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Odcházející ministr financí Andrej Babiš (ANO) navrhl pro resort na příští rok snížení výdajů na 13,09 miliardy korun.

Ministerstvo zemědělství chce o devět miliard korun více než letos, v návrhu MF počítá pro resort naopak se snížením peněz o 4,93 miliardy na 47 miliard korun. Ministerstvo vedené lidovcem Marianem Jurečkou by chtělo peníze zejména na spolufinancování evropského Programu rozvoje venkova, na národní dotace do zemědělství, na peníze pro Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond a na národní podpory pro lesní a vodní hospodářství.

„Předpokládám, že se spoléhají na to, že buď jsem kouzelník, nebo že máme státní tiskárnu cenin, tak si ty peníze vytiskneme,“ reagoval na požadavky Pilný.

obrázek
Zdroj: ČT24

Pilný vzkázal resortům, ať využijí rezervy

Podle Pilného mají na resortech ještě nespotřebované rezervy, které by mohly úřady využít. Spoléhat chce i na lepší stav ekonomiky. „Existuje takové to makro číslo, které se týká vývoje ekonomiky, to zatím vypadá příznivě, takže možná z toho něco bude,“ dodává.

„Slova o tom, že sociální demokraté nevidí v tomto rozpočtu peníze, nebo potřebují další, je vidět, že jejich touha utrácet peníze cizích je neutuchající,“ konstatuje ekonomický expert strany a poslanec ODS Jan Skopeček. „I pravicové vlády vykazovaly deficitní rozpočty, a to i v etapách hospodářského růstu. Je to relativní číslo,“ míní ekonomický expert strany a poslanec KSČM Jiří Dolejš.

Zatím jedny z nejvyšších požadavků má ministryně školství. Chce minimálně 10 miliard, hlavně na růst platů učitelů a financování regionálního školství. Kateřina Valachová chce skončit v souvislosti s kauzou dotací ve sportu. Na stranu ministryně se přitom ve čtvrtek postavila část senátorů, vyzvali premiéra, aby rezignaci nepřijal.

Ve čtvrtek navíc ministryně oznámila, že fotbalová asociace, která je mezi obviněnými, se může znovu hlásit o dotace. Ty zastavila kvůli vyšetřování jejího šéfa Miroslava Pelty. Ten měl podle policie rozdělování dotací ovlivňovat.

První návrh státního rozpočtu na příští rok z dílny ministerstva financí počítá meziročně s růstem výdajů u většiny ministerstev a dalších státních úřadů. Největší růst, o 32,6 miliardy korun, je u ministerstva práce a sociálních věcí, následuje ministerstvo školství s růstem o 11,7 miliardy korun. Naopak největší pokles v absolutní částce je u ministerstva dopravy, a to o 12 miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ropa dál zdražuje, plyn naopak zlevňuje

Ceny ropy se kvůli dopadům americko-íránské války dál zvyšují, konflikt narušil dodávky suroviny z Blízkého východu. Tempo růstu ale proti předchozím dvěma dnům zpomaluje. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh naopak začala klesat. Americký prezident Donald Trump v úterý naznačil, že americké námořnictvo by mohlo doprovázet lodě proplouvající klíčovým Hormuzským průlivem, kde v odvetě útočí íránské síly. Zásobování oběma komoditami není podle EU ohroženo.
12:35Aktualizovánopřed 30 mminutami

ŽivěSněmovna se zabývá rozpočtem. Opozice navrhuje desítky změn

Poslanecká sněmovna ve středu ve druhém čtení projednává návrh státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci mohou přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Ve sněmovním systému bylo ráno devět desítek pozměňovacích návrhů, především opozičních. Jsou tam ale již čtyři avizované koaliční návrhy v celkovém objemu asi 1,1 miliardy korun. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
03:23Aktualizovánopřed 59 mminutami

Evropská komise představila, jak snížit závislost na Číně

Evropská komise ve středu představila dlouho očekávaná opatření, jak posílit evropský průmysl a udržet krok s Čínou v oblasti zejména čistých technologií. Takzvaný Industrial Accelerator Act (Akt o průmyslovém akcelerátoru) požaduje upřednostňování některých produktů vyráběných v Evropě.
13:33Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Inflace byla v únoru 1,4 procenta, nejméně od října 2016, odhaduje ČSÚ

Spotřebitelské ceny v Česku vzrostly v únoru meziročně o 1,4 procenta. Inflace tak byla nejnižší od října 2016, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zlevnily především energie. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny klesly o 0,1 procenta. Definitivní údaje ČSÚ zveřejní 10. března, v předchozích měsících potvrzovaly předběžný odhad. Levnější potraviny vedly podle analytiků ke snížení tempa růstu cen, dění na Blízkém východě je naopak může zase zrychlit.
09:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánovčera v 15:30

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026
Načítání...