Česká ekonomika v prvním čtvrtletí výrazně zvýšila svůj růst a svým tempem překonala i předpovědi analytiků. Hrubý domácí produkt meziročně stoupl o 2,9 procenta. K tomuto vývoji přispěla zejména zahraniční poptávka podpořená rostoucí spotřebou domácností. Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) rostla výkonnost nejen zpracovatelského průmyslu, ale také většiny odvětví služeb. Po zveřejnění těchto údajů vytvářela koruna vůči euru nové nejsilnější pozice od konce intervencí ČNB v dubnu letošního roku.
Ekonomika posílila téměř o tři procenta. Češi mají práci a nebojí se utrácet
V porovnání s předchozím čtvrtletím pak ekonomika stoupla o 1,3 procenta, uvedla zpráva ČSÚ.
Vývoj překonal odhady analytiků, kteří předpokládali růst o 2,3 procenta meziročně a 0,7 procenta ve srovnání s předchozím čtvrtletím.
Letošní vývoj hospodářství (zdroj: ČT24)
Česká měna v úterý dopoledne po zveřejnění údajů o růstu české ekonomiky zpevnila - po deváté hodině ranní pod 26,40 Kč/EUR, pak ale nejsilnější úroveň od dubnového konce intervencí České národní banky opustila. V 10:50 se však podle údajů Bloombergu znovu dostala až k hranici 26,38. Od té doby začala oslabovat až k 26,47 před jednou hodinou odpolední. Poté opět začala „ukazovat svaly“ - před 17. hodinou se nacházela u hranice 26,40 Kč za euro.
Vůči dolaru koruna během dne stabilně posilovala a poprvé od loňského září zpevnila pod 24 Kč/USD. Kolem 17. hodiny se pohybovala kolem hranice 23,83 koruny za dolar.
Podle Jiřího Cihláře z Next Finance je po dnešku naprosto jasné, že se kurz koruny již naplno otřepal z konce intervenčního režimu. Míní, že pozvolné posilování koruny bude pokračovat, což je podle něj důležitá zpráva také pro Českou národní banku. „Dokud bude koruna posilovat samovolně, banka nemusí spěchat s tím, aby zpřísňovala podmínky. Vše tedy nasvědčuje tomu, že na zvýšení úrokových sazeb České národní banky od nuly si ještě počkáme,“ podotkl.
Soukromá spotřeba se drží stabilně silná a důležitý příspěvek přinesla i zahraniční poptávka. To souvisí se zrychlením globální ekonomiky i hospodářstvím českých hlavních obchodních partnerů.
Hlavní ekonom ING Bank pro ČR Jakub Seidler zdůraznil, že mezičtvrtletní růst je nejsilnější od poloviny roku 2015.
„Vstup tuzemské ekonomiky do letošního roku byl tak z pohledu růstu HDP úspěšný a ekonomický růst ve srovnání se závěrem minulého roku podstatně zrychlil,“ uvedl Seidler. Ačkoliv struktura HDP ještě není známá, odhadl, že zrychlila spotřeba domácností, která je příznivě tažena poklesem nezaměstnanosti a zvyšující se dynamikou mezd. Předpokládá, že tradičním motorem růstu zůstal zpracovatelský průmysl, jehož růstové tempo se na vysokých hodnotách udržuje především díky silné výrobě automobilů.
obrázek
Růst ekonomiky by tak měl být podle Seidlera tažen všemi částmi poptávky. „Nejistotou zůstává rychlost obnovení investiční aktivity. Ta patřila v minulém roce mezi hlavní faktory zpomalující ekonomický růst – do velké míry však vlivem vysoké srovnávací základny z roku 2015, kdy se intenzivně dočerpávaly evropské fondy. Podle předběžných odhadů investiční aktivita postupně zrychluje, v meziročním srovnání však patrně zůstane v prvním čtvrtletí nadále mírně záporná,“ sdělil Seidler.
Strukturu růstu budeme znát přesněji až počátkem června, nicméně již dnes je zřejmé, že v roli tahouna zůstává export a spotřeba domácností. Silná spotřeba domácností se opírá o pevný trh práce, tedy stále klesající nezaměstnanost a rostoucí mzdy.
Podle ředitelky společnosti Next Finance Markéty Šichtařové sešlápla česká ekonomika v úvodu letošního roku plynový pedál. Připomněla, že zatímco v závěru roku 2016 rostla meziročně o 1,9 procenta, nyní v prvním letošním čtvrtletí je to 2,9 procenta. Dobrou kondici ekonomiky podle ní navíc podtrhuje zpráva, že zaměstnanost byla o 0,6 procenta vyšší než v předchozím čtvrtletí a oproti stejnému čtvrtletí loňského roku pak vzrostla o 1,5 procenta. „Dostatek práce tak ještě více vylepšuje náladu uvnitř české kotliny,“ uvedla Šichtařová.
Jaký bude další vývoj?
Zeisel odhaduje, že slušná dynamika českého hospodářství bude pokračovat i ve zbytku letošního roku.
„Apetit utrácet domácnosti neopustí a ve druhé polovině roku očekáváme zesílení investiční aktivity. Naplno by se totiž měla rozjet stavba velkých infrastrukturních projektů, které budou z velké části financované z evropských fondů. Navíc očekáváme i zvýšení spotřeby vlády,“ předpokládá ekonom.
Hlavní ekonom Generali Investments CED Radomír Jáč uvedl, že silný růst překonal očekávání trhu i centrální banky. „Silný mezičtvrtletní růst HDP, vykázaný za první čtvrtletí, se ale velmi pravděpodobně neudrží a meziroční růst české ekonomiky může ve druhém čtvrtletí zpomalit“. Za celý letošní rok tak odhaduje růst zhruba 2,5 procenta.
Šichtařová připomíná přiznivé momenty: ochota domácností jen tak nevyprchá, protože to nízká nezaměstnanost nedovolí, a navíc v průmyslu v poslední době rostou zakázky. „Jenže postupně českému růstu začne docházet šťáva. Zahraniční obchod na tom bude hůř kvůli tomu, že česká koruna po konci intervencí už začíná posilovat. Konkurenceschopnost českého zboží za hranicemi proto bude horší. Navíc vývozcům uškodí také zhoršení nálady na evropských trzích,“ uvedla. Proto za celý letošní rok čeká růst české ekonomiky pouze o 1,5 až 1,9 procenta.
Česká ekomika podle něho profituje z příznivého vývoje na tuzemském trhu práce, jenž se přelévá do silného růstu spotřeby domácností, a z příznivého vývoje ve vnějším ekonomickém prostředí, zejména z hospodářského vývoje v eurozóně. I Jáč však vznáší otázku, jak si vedou investiční výdaje. Informace by měly poskytnout 2. června detailní údaje o HDP za první čtvrtletí.
Jak si vedly další státy
Jáč uvedl, že za zmínku stojí i stejně silný mezičtvrtletní růst (1,3 procenta) Maďarska, velmi silný růst ohlásilo také Rumunsko (mezičtvrtletně o 1,7 procenta). Slovenská ekonomika v prvním čtvrtletí rostla proti předchozím třem měsícům o 0,8 procenta, stejného mezikvartálního tempa růstu dosáhla i v posledním čtvrtletí loňska. Vyplývá to z odhadu, který v úterý zveřejnil slovenský statistický úřad.
Obrázek o české ekonomice podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška zapadá do širšího evropského kontextu. „Tempem růstu se Česko dostalo na jedno z předních míst v Evropě, ale také ve většině dalších zemí, které již HDP publikovaly, došlo ke zrychlení růstu nad očekávání. Celoroční růst HDP v Česku budeme na základě dnešních čísel revidovat nahoru, a to alespoň na 2,8 procenta,“ uvedl Sobíšek.
Polská ekonomika v prvním čtvrtletí rostla nejrychleji za poslední rok a podpořilo ji zejména oživení investic. Meziroční tempo růstu hrubého domácího produktu se zvýšilo na čtyři procenta ze 2,5 procenta na konci minulého roku. Nynější první odhad polského statistického úřadu potvrdil očekávané oživení růstu u největšího východoevropského člena Evropské unie.
Jáč k tomu sdělil, že středoevropský region hlásí pro první čtvrtletí letošního roku silný hospodářský růst, jenž ale nemusí být udržitelný. Zmínil mj., že trh práce se přehřívá.
Stále slabá Itálie
Třetí největší ekonomika eurozóny, Itálie, se stále potýká s následky dlouhé recese, která skončila v roce 2014. V prvním kvartálu vykázala jen slabý mezičtvrtletní růst o 0,2 pocenta, v meziročním srovnání dokonce zpomalila z 1,0 na 0,8 procenta. Itálii se nedaří akcelerovat natolik, aby výrazněji zlepšila životní úroveň a snížila nezaměstnanost.
HDP Itálie za celý loňský rok stoupl na 0,9 procenta z 0,8 procenta v roce 2015. Letošní hospodářský růst vláda odhaduje na 1,1 procenta.