ODS chce zvýšit čisté příjmy zaměstnanců o 7 procent. Výpadek daní by řešila snížením dotací

Nahrávám video
Brífink ODS k daním
Zdroj: ČT24

Návrh, aby zaměstnanci platili 15procentní sazbu místo ze superhrubé mzdy nově z hrubé mzdy, bude obsahovat volební program ODS. Jejich čisté příjmy by se tak měly zvýšit v průměru o sedm procent, řekli novinářům ve středu zástupci strany v čele s předsedou Petrem Fialou. Volební program bude strana schvalovat na sobotní programové konferenci.

ODS plánuje i další změny v daňovém systému. Chce zrušit solidární přirážku, obnovit maximální výši odvodů zdravotního pojištění na úrovni čtyřnásobku průměrné mzdy a zavést nižší povinné odvody ze mzdy hrazené zaměstnavateli o dva procentní body. Prosadit chtějí i zrušení limitů pro výdajové paušály živnostníkům.

  • Vstoupila v platnost v rámci reformy veřejných financí v roce 2008 za vlády Mirka Topolánka (ODS). Ministrem financí byl tehdy Miroslav Kalousek (TOP 09). 
  • Koncept superhrubé mzdy vyčísluje základní hrubou mzdu zaměstnance zvýšenou o pojistné na zdravotním a sociálním pojištění placené zaměstnavatelem. Nyní lidé odvádějí daň 15 procent z takzvané superhrubé mzdy.
  • Již delší dobu se diskutuje o jejím zrušení. Závazek zrušit ji obsahuje koaliční smlouva. 
  • Zdroj: ČTK

Vedení ODS odhaduje, že by státní rozpočet touto změnou - zavedením 15procentní sazby daně z hrubé mzdy - přišel o asi 40 miliard korun. Dalších 26 až 28 miliard by stály nižší odvody ze mzdy za zaměstnance. Občanští demokraté chtějí výpadek v rozpočtu nahradit podle předsedy poslaneckého klubu ODS Zbyňka Stanjury třeba vyšší adresností sociálních dávek nebo snížením dotací.

„Sociální dávky pobírají ti, kteří si je absolutně nezaslouží a jen je zneužívají. Vedle toho existuje řada nesmyslných a neprůhledných dotací, jejichž objem přesahuje 120 miliard ročně,“ poznamenal. Snížit by je chtěl o 20 procent. „Když k hospodaření přistoupíme odpovědně, nevzniknou zavedením námi navrhovaných změn žádné zásadní výpadky,“ dodal.

Co chystají další strany

Změny v daňové oblasti plánují i další strany. Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek bude prosazovat do stranického volebního programu snížení sociálního pojištění o osm procentních bodů. Zaměstnancům i zaměstnavatelům by podle jeho návrhu kleslo shodně o čtyři procentní body.

„Vysoké odvodové zatížení práce musíme řešit radikálně, ne pouze kosmeticky,“ uvedl Kalousek. Okamžitě by podle něho vzrostly čisté mzdy i konkurenceschopnost firem. Výpadek příjmů důchodového účtu by Kalousek pokryl stálým zapojením 30 procent vybrané daně z přidané hodnoty.

Již dříve předložila své daňové plány ČSSD. Navrhuje zavést čtyři daňové sazby u příjmu zaměstnanců, a to od 12 do 32 procent. Nyní v Česku platí jenom jedna sazba, a to 15 procent. Podobně to je u firem, kde je 19procentní sazba daně z příjmu, a sociální demokracie by chtěla mít tři – 14, 19 a 24 procent.

ČSSD chce místo jednotné daně pro všechny zaměstnance a firmy zavést progresivní zdanění. „Tato daňová reforma je rozpočtově neutrální, tedy nezatíží české veřejné rozpočty. Daňová progrese je pro nás nástrojem solidarity mezi bohatšími a chudšími a mezi velkými a malými,“ uvedl předseda ČSSD a premiér Bohuslav Sobotka. Upozornil, že 21 zemí EU má u zdanění zaměstnanců daňovou progresi.

Progresivní zdanění znamená, že existují rozdílné sazby daně z příjmu, které se odvíjejí od výše příjmů. Lidé nebo firmy s vyššími výdělky v takovém systému odvádějí na daních více peněz. 

Sociální demokraté, kteří chtějí zavést daňovou progresi, jež ještě zvýší odvody pro bohaté, mají zastánce u komunistů. Ti chtějí víc vybrat hlavně od bank. Naopak lidovci se proti tomu postavili a opakují, že jim záleží na daňových úlevách pro tradiční rodiny. Hnutí ANO mluví o potřebě snižovat daňovou zátěž pro všechny s výjimkou těch nejbohatších. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Koalice podle Okamury ve sněmovně navrhne zrušení části televizních a rozhlasových poplatků

Vládní koalice chce v úterý ve sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby s tělesným postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024, sdělil po jednání koaliční rady předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD). Podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) by měl zákon platit již od poloviny letošního roku. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) upozornily na dopady na financování.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Sdílení elektřiny napříč republikou. Energetické seznamky spárovaly tisíce lidí

Přebytek ze solárních panelů na jedné straně, zájem o levnější proud na straně druhé. Platformy přezdívané energetické seznamky pomocí algoritmu propojují malé výrobce a odběratele elektřiny. Podle statistik oslovených provozovatelů seznamek a Elektroenergetického datového centra (EDC) už spárovaly přes čtyři tisíce lidí. Sdílet elektřinu mohou i domácnosti z opačných konců republiky.
před 17 hhodinami

Létání zdražuje. Aerolinky zvyšují ceny letenek i palivové příplatky

Kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje cestování letadlem. Aerolinky ruší trasy, zvyšují ceny letenek a zavádějí palivové příplatky. Letecké palivo zdražilo v důsledku konfliktu na Blízkém východě v porovnání s loňským průměrem o 94 procent. Podle aerolinek ceny zvedá i vysoká poptávka po vybraných destinacích. Letenky tak můžou do léta ještě podražit.
před 19 hhodinami

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 23 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
22. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
22. 3. 2026

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
22. 3. 2026

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...