ODS chce zvýšit čisté příjmy zaměstnanců o 7 procent. Výpadek daní by řešila snížením dotací

Nahrávám video

Návrh, aby zaměstnanci platili 15procentní sazbu místo ze superhrubé mzdy nově z hrubé mzdy, bude obsahovat volební program ODS. Jejich čisté příjmy by se tak měly zvýšit v průměru o sedm procent, řekli novinářům ve středu zástupci strany v čele s předsedou Petrem Fialou. Volební program bude strana schvalovat na sobotní programové konferenci.

ODS plánuje i další změny v daňovém systému. Chce zrušit solidární přirážku, obnovit maximální výši odvodů zdravotního pojištění na úrovni čtyřnásobku průměrné mzdy a zavést nižší povinné odvody ze mzdy hrazené zaměstnavateli o dva procentní body. Prosadit chtějí i zrušení limitů pro výdajové paušály živnostníkům.

  • Vstoupila v platnost v rámci reformy veřejných financí v roce 2008 za vlády Mirka Topolánka (ODS). Ministrem financí byl tehdy Miroslav Kalousek (TOP 09). 
  • Koncept superhrubé mzdy vyčísluje základní hrubou mzdu zaměstnance zvýšenou o pojistné na zdravotním a sociálním pojištění placené zaměstnavatelem. Nyní lidé odvádějí daň 15 procent z takzvané superhrubé mzdy.
  • Již delší dobu se diskutuje o jejím zrušení. Závazek zrušit ji obsahuje koaliční smlouva. 
  • Zdroj: ČTK

Vedení ODS odhaduje, že by státní rozpočet touto změnou - zavedením 15procentní sazby daně z hrubé mzdy - přišel o asi 40 miliard korun. Dalších 26 až 28 miliard by stály nižší odvody ze mzdy za zaměstnance. Občanští demokraté chtějí výpadek v rozpočtu nahradit podle předsedy poslaneckého klubu ODS Zbyňka Stanjury třeba vyšší adresností sociálních dávek nebo snížením dotací.

„Sociální dávky pobírají ti, kteří si je absolutně nezaslouží a jen je zneužívají. Vedle toho existuje řada nesmyslných a neprůhledných dotací, jejichž objem přesahuje 120 miliard ročně,“ poznamenal. Snížit by je chtěl o 20 procent. „Když k hospodaření přistoupíme odpovědně, nevzniknou zavedením námi navrhovaných změn žádné zásadní výpadky,“ dodal.

Co chystají další strany

Změny v daňové oblasti plánují i další strany. Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek bude prosazovat do stranického volebního programu snížení sociálního pojištění o osm procentních bodů. Zaměstnancům i zaměstnavatelům by podle jeho návrhu kleslo shodně o čtyři procentní body.

„Vysoké odvodové zatížení práce musíme řešit radikálně, ne pouze kosmeticky,“ uvedl Kalousek. Okamžitě by podle něho vzrostly čisté mzdy i konkurenceschopnost firem. Výpadek příjmů důchodového účtu by Kalousek pokryl stálým zapojením 30 procent vybrané daně z přidané hodnoty.

Již dříve předložila své daňové plány ČSSD. Navrhuje zavést čtyři daňové sazby u příjmu zaměstnanců, a to od 12 do 32 procent. Nyní v Česku platí jenom jedna sazba, a to 15 procent. Podobně to je u firem, kde je 19procentní sazba daně z příjmu, a sociální demokracie by chtěla mít tři – 14, 19 a 24 procent.

ČSSD chce místo jednotné daně pro všechny zaměstnance a firmy zavést progresivní zdanění. „Tato daňová reforma je rozpočtově neutrální, tedy nezatíží české veřejné rozpočty. Daňová progrese je pro nás nástrojem solidarity mezi bohatšími a chudšími a mezi velkými a malými,“ uvedl předseda ČSSD a premiér Bohuslav Sobotka. Upozornil, že 21 zemí EU má u zdanění zaměstnanců daňovou progresi.

Progresivní zdanění znamená, že existují rozdílné sazby daně z příjmu, které se odvíjejí od výše příjmů. Lidé nebo firmy s vyššími výdělky v takovém systému odvádějí na daních více peněz. 

Sociální demokraté, kteří chtějí zavést daňovou progresi, jež ještě zvýší odvody pro bohaté, mají zastánce u komunistů. Ti chtějí víc vybrat hlavně od bank. Naopak lidovci se proti tomu postavili a opakují, že jim záleží na daňových úlevách pro tradiční rodiny. Hnutí ANO mluví o potřebě snižovat daňovou zátěž pro všechny s výjimkou těch nejbohatších. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěPoslanci opět diskutují o stavebním zákoně

Dolní komora se vrátila k závěrečnému kolu projednávání novely stavebního zákona. Očekává se, že poslanci ani ve středu její finální projednávání nedokončí a budou pokračovat v pátek. Předtím schválili vládní návrh na růst rodičovského příspěvku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun od příštího roku. V úvodním kole čeká sněmovnu také debata o zvýšení plateb za státní pojištěnce do zdravotnictví.
09:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Sněmovna schválila růst rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek zřejmě vzroste od příštího roku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun, v případě narození dvojčat a vícerčat jde o dvojnásobek částky. Vládní novelu schválila sněmovna hlasy 158 ze 162 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. Opoziční STAN, Piráti a KDU-ČSL neprosadili žádný ze čtveřice návrhů na zavedení valorizace rodičovské. Předlohu, kterou dolní komora upravila také takzvanou superdávku, dostane k posouzení Senát.
před 2 hhodinami

Sněmovna odmítla senátní podmínky pro zvyšování výdajů nad schválený rámec

Sněmovna v noci na středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila svoji podobu novely rozpočtových zákonů. Senát do ní chtěl vložit omezující podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec. Opozice předlohu kritizuje a vyjadřuje obavy, že umožní vládě nekontrolovatelné navýšení výdajů a tím i nárůst státního dluhu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tyto obavy odmítla a vyzvala k podpoře původní sněmovní verze. Senátní změny by podle ní například přinesly právní nejistotu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Bytovou nouzi řeší nová kontaktní místa. Za první půlrok se vypořádala s téměř šesti tisíci problémy

Bydlení v nevyhovujících podmínkách, nejasnosti ohledně nájemní smlouvy nebo žádání o sociální podporu na kauci. V takových situacích lidem nově pomáhají takzvaná kontaktní místa pro bydlení. Od začátku roku, kdy služba začala fungovat, se na ně obrátilo přes 1500 lidí, navíc řešily další čtyři tisíce anonymních podnětů. České televizi to potvrdila mluvčí ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Veronika Lukášová. Kontaktní místa vznikla v lednu podle zákona o podpoře bydlení. Podle něj začala od prvního července platit i další opatření, jako například garance pro soukromé majitele bytů.
před 7 hhodinami

USA zrušily výjimku pro prodej íránské ropy po útocích na tankery

Americké ministerstvo financí v reakci na útoky na tankery v Hormuzském průlivu zrušilo výjimku, která umožňovala prodej íránské ropy. Informovala o tom agentura Bloomberg a dodala, že tím rezort ohrozil prozatímní mírovou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem. Íránské ministerstvo zahraničí rozhodnutí USA odsoudilo. Podle Teheránu jde o porušení memoranda o ukončení války, kterou Spojené státy proti Íránu vedly od konce února do vyhlášení příměří v první polovině dubna.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Nový odhad NATO: Česko dá letos na obranu 2,01 procenta HDP

Pět členských států NATO by již letos mělo podle odhadu splnit nový cíl Aliance vynakládat na obranu 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to vyplývá z aktualizovaných údajů Severoatlantické aliance zveřejněných v úterý před aliančním summitem v Ankaře. Nový cíl pro polovinu příští dekády si určilo NATO vloni, podle odhadů mají hranici již letos překročit pobaltské státy, Polsko a Řecko. Česko podle odhadů NATO letos splní cíl výdajů na obranu a vynaloží 2,01 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Česko přesměruje peníze do programu na zbraně pro Ukrajinu, oznámil Macinka

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Budoucnost litevských trhů je nejistá. Prodejce odrazují nízké výdělky i obavy z nových pravidel

Tradiční litevské trhy se dříve soustředily především na to, jak přilákat více zákazníků. Nyní však mají problém najít dostatek obchodníků, kteří by na nich chtěli prodávat. Podle zástupce litevského sdružení tržišť není provozování stánku snadné ani příliš výdělečné. Drobní prodejci se navíc obávají nových požadavků, o nichž hovoří někteří poslanci.
před 21 hhodinami

Evropský pohled