ODS chce zvýšit čisté příjmy zaměstnanců o 7 procent. Výpadek daní by řešila snížením dotací

Nahrávám video
Brífink ODS k daním
Zdroj: ČT24

Návrh, aby zaměstnanci platili 15procentní sazbu místo ze superhrubé mzdy nově z hrubé mzdy, bude obsahovat volební program ODS. Jejich čisté příjmy by se tak měly zvýšit v průměru o sedm procent, řekli novinářům ve středu zástupci strany v čele s předsedou Petrem Fialou. Volební program bude strana schvalovat na sobotní programové konferenci.

ODS plánuje i další změny v daňovém systému. Chce zrušit solidární přirážku, obnovit maximální výši odvodů zdravotního pojištění na úrovni čtyřnásobku průměrné mzdy a zavést nižší povinné odvody ze mzdy hrazené zaměstnavateli o dva procentní body. Prosadit chtějí i zrušení limitů pro výdajové paušály živnostníkům.

  • Vstoupila v platnost v rámci reformy veřejných financí v roce 2008 za vlády Mirka Topolánka (ODS). Ministrem financí byl tehdy Miroslav Kalousek (TOP 09). 
  • Koncept superhrubé mzdy vyčísluje základní hrubou mzdu zaměstnance zvýšenou o pojistné na zdravotním a sociálním pojištění placené zaměstnavatelem. Nyní lidé odvádějí daň 15 procent z takzvané superhrubé mzdy.
  • Již delší dobu se diskutuje o jejím zrušení. Závazek zrušit ji obsahuje koaliční smlouva. 
  • Zdroj: ČTK

Vedení ODS odhaduje, že by státní rozpočet touto změnou - zavedením 15procentní sazby daně z hrubé mzdy - přišel o asi 40 miliard korun. Dalších 26 až 28 miliard by stály nižší odvody ze mzdy za zaměstnance. Občanští demokraté chtějí výpadek v rozpočtu nahradit podle předsedy poslaneckého klubu ODS Zbyňka Stanjury třeba vyšší adresností sociálních dávek nebo snížením dotací.

„Sociální dávky pobírají ti, kteří si je absolutně nezaslouží a jen je zneužívají. Vedle toho existuje řada nesmyslných a neprůhledných dotací, jejichž objem přesahuje 120 miliard ročně,“ poznamenal. Snížit by je chtěl o 20 procent. „Když k hospodaření přistoupíme odpovědně, nevzniknou zavedením námi navrhovaných změn žádné zásadní výpadky,“ dodal.

Co chystají další strany

Změny v daňové oblasti plánují i další strany. Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek bude prosazovat do stranického volebního programu snížení sociálního pojištění o osm procentních bodů. Zaměstnancům i zaměstnavatelům by podle jeho návrhu kleslo shodně o čtyři procentní body.

„Vysoké odvodové zatížení práce musíme řešit radikálně, ne pouze kosmeticky,“ uvedl Kalousek. Okamžitě by podle něho vzrostly čisté mzdy i konkurenceschopnost firem. Výpadek příjmů důchodového účtu by Kalousek pokryl stálým zapojením 30 procent vybrané daně z přidané hodnoty.

Již dříve předložila své daňové plány ČSSD. Navrhuje zavést čtyři daňové sazby u příjmu zaměstnanců, a to od 12 do 32 procent. Nyní v Česku platí jenom jedna sazba, a to 15 procent. Podobně to je u firem, kde je 19procentní sazba daně z příjmu, a sociální demokracie by chtěla mít tři – 14, 19 a 24 procent.

ČSSD chce místo jednotné daně pro všechny zaměstnance a firmy zavést progresivní zdanění. „Tato daňová reforma je rozpočtově neutrální, tedy nezatíží české veřejné rozpočty. Daňová progrese je pro nás nástrojem solidarity mezi bohatšími a chudšími a mezi velkými a malými,“ uvedl předseda ČSSD a premiér Bohuslav Sobotka. Upozornil, že 21 zemí EU má u zdanění zaměstnanců daňovou progresi.

Progresivní zdanění znamená, že existují rozdílné sazby daně z příjmu, které se odvíjejí od výše příjmů. Lidé nebo firmy s vyššími výdělky v takovém systému odvádějí na daních více peněz. 

Sociální demokraté, kteří chtějí zavést daňovou progresi, jež ještě zvýší odvody pro bohaté, mají zastánce u komunistů. Ti chtějí víc vybrat hlavně od bank. Naopak lidovci se proti tomu postavili a opakují, že jim záleží na daňových úlevách pro tradiční rodiny. Hnutí ANO mluví o potřebě snižovat daňovou zátěž pro všechny s výjimkou těch nejbohatších. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...