Vláda pošle krajům 420 milionů na mzdy řidičů autobusů, sáhne do rozpočtové rezervy

Vláda vyčlení 420 milionů korun z rozpočtové rezervy ve prospěch krajů na mzdy řidičů autobusů. Částka by měla pokrýt zhruba polovinu letošních nákladů spojených s navýšením platů, jak je vyčíslily kraje, uvedl premiér Boshuslav Sobotka. O tom, jakou formou se peníze ke krajům dostanou, chce s hejtmany premiér jednat, návrh má připravit ministerstvo dopravy.

Návrh, se kterým ve středu přišel Sobotka, počítá s tím, že peníze rozdělí mezi regiony ministerstvo dopravy, pokud prokážou jejich oprávněné využití na mzdy řidičů. S plánem souhlasili lidovci, proti byli ministři ANO.

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) prohlásil, že peníze, které vláda uvolnila, měly původně jít na regionální školství.

Sobotka ještě před jednáním řekl, že pokud uvolnění peněz ministři z hnutí ANO nepodpoří, měli by to vysvětlit svým hejtmanům. S návrhem Sobotka přišel proto, že ministři z ANO žádný nenabídli. Kabinet podle něj nemůže kvůli jiným výdajům uvolnit celou miliardu korun.

Podle Sobotkova návrhu by měl s konkrétními podmínkami pro rozdělení peněz přijít do konce dubna ministr dopravy Dan Ťok (za ANO). Ministr však považuje Sobotkovo řešení za nefunkční. Navrhuje raději přidat na silnice nižších tříd.

Stávka je nesmyslná, já vůbec nerozumím, čemu by mohla pomoci, myslím si, že jeto omyl a odbory vůbec tu stávku neměly organizovat.
Bohuslav Sobotka

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO) si myslí, že stát by měl na platy řidičů přispět. „Pokud kraje dají nějakou nabídku, měli bychom jednat o tom, kolik dá stát, kolik dají kraje,“ řekla před večerním jednáním vlády novinářům. Nároky řidičů pokládá za oprávněné, otázkou pro ni zůstává postoj krajů. Analýza smluv podle ní ukázala, že dohody s dopravními společnostmi mohou upravit všechny regiony.

V některých krajích plánují na čtvrtek šoféři linkových autobusů stávku, kterou chtějí poukázat na nízké mzdy. Nezlepšilo je podle nich ani vládní nařízení stanovující od začátku roku vyšší minimální mzdu. Sobotka nyní uvedl, že vláda nařízením reagovala na stagnující platy v linkové dopravě. „Byla to jediná reálná cesta, jak platy rozmrazit,“ uvedl.

Podle předsedy Odborového svazu dopravy Luboše Pomajbíka by bylo přehnané očekávat od návrhu zlom. Ocenil, že většina krajů se s řidiči dohodla ještě před začátkem stávky.

Podle předsedkyně asociace Jany Vildumetzové (ANO) částka, kterou se vláda rozhodla uvolnit, nepokryje náklady krajů. „Nechápu, kde se taková částka vzala, a nechápu, proč premiér nepodpořil už 20. února náš návrh, aby stát krajům přidal miliardu korun prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury, se kterým souhlasila i ministerstva dopravy a financí, a hasí se něco den před stávkou. Dávno to mohlo být vyřešené a kraje ty peníze už mohly mít,“ řekla Vildumetzová.

Od začátku roku se měly mzdy zvýšit

Navrhovaný mechanismus rozdělování peněz by měl podle Sobotky zajistit, aby se náklady navyšovaly oprávněně a řidiči se skutečně dočkali zvýšení mezd v souladu s nařízením vlády. To by mělo podle jeho představ prostřednictvím inspekce kontrolovat také ministerstvo práce a sociálních věcí. 

Vláda stanovila od začátku letošního roku minimální mzdu na 98,10 koruny za hodinu jízdy a na 88 korun za hodinu čekání. Zavedla také příplatek 6,60 koruny za hodinu za náročné pracovní prostředí. Podle odborů ale řidiči v některých krajích dostali přidáno méně, než očekávali. Firmy například zvýšily sazby podle vládního nařízení, šoférům ale na druhou stranu snížily odměny.

Sociální demokraté krátce po schválení zvýšení mezd řidičů počítali s pomocí státu krajům. Později ale nepřistoupili na návrh ministra financí Andreje Babiše (ANO), který spojoval peníze pro řidiče s financemi na opravy silnic nižších tříd.

Stávky
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
před 1 hhodinou

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 5 hhodinami

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
před 9 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 19 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
včera v 14:03

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Evropský pohled