Omezení stoprocentních hypoték ovlivňuje i refinancování. Hledání lepší nabídky se komplikuje

Nahrávám video
Události ČT: Omezení v hypotékách se dotýká i refinancování
Zdroj: ČT24

Na doporučení České národní banky zmizí od prvního dubna z trhu hypotéky nad 90 procent ceny nemovitosti. Tato změna ale neovlivní jen nové úvěry, ale dopadne i na lidi, kteří si už dřív pořídili stoprocentní hypotéky. Po uplynutí sjednané fixace totiž nemusí mít zaplaceno dost, aby mohli hledat lepší nabídku u konkurence.

V prvním období, kdy lidé hypotéku splácejí, jde většina peněz na úroky. A tak ti, kteří si v minulosti půjčili na sto procent hodnoty bytu, nemají po vypršení fixace úrokové sazby splaceno ani tolik, aby se do zákonem stanoveného pásma teď vešli. Nemůžou tudíž přejít ke konkurenci.

 V říjnu loňského roku totiž Česká národní banka doporučila zrušit stoprocentní hypotéky a letos v dubnu se povolené pásmo posouvá od 95 procent k devadesáti. Vyšší půjčky už tak banky dávat nemohou, a to se dotkne i refinancovaných hypoték.

Nabídka jen od stávající banky

Klienti tak nebudou moct vyjednávat o lepších podmínkách v jiných bankách. Podle odborníků budou muset zůstávat u své stávající banky a vzít jakoukoli její nabídku.

„Dostanou se do situace, kdy nemůžou z banky odejít, nefunguje tam konkurenční prostředí a můžou čekat, že stávající banka jim razantně úrokové sazby navýší,“ podotýká ředitel společnosti Chytrý Honza Jiří Paták.

Manažer hypoték v České spořitelně Karel Chábek tvrdí, že v rámci refixace nechystají žádné další kroky. „Bereme to jako standardní život klientů s tím, že ti, kteří si vzali hypotéky do sta procent předtím, mohou pokračovat samozřejmě i nadále,“ uvedl.

Refinancování a refixace
Zdroj: ČT24

Řešením tak pro lidi bude našetřit si a část úvěru doplatit, aby mohli poptávat lepší sazby u více bank. Hledání výhodnějších podmínek u jiných bankovních institucí je přitom trend posledních let. Svůj úvěr na bydlení refinancuje téměř 30 procent klientů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoCeny mléka i másla spadly nejníž za několik let. I díky čínským clům

Máslo i pod dvacet korun za kostku, mléko i pod deset korun za litr. Důvodem snížení cen je výrazně vyšší nabídka na evropském trhu, než je poptávka. A tak výrobci musí snižovat ceny, aby zboží vůbec udali. Při srovnání lednových hodnot byly ceny nejnižší za posledních pět let. Přebytek mléka na trhu způsobila mimo jiné dovozní cla na mléčné výrobky z EU, která zavedla Čína. Výkyvy výkupních cen ale nejsou neobvyklé. „Myslím, že už jsme se dostali na hranici, kde průměrné ceny zůstanou,“ odhaduje majitel Němcovy selské mlékárny Radonice Tomáš Němec. Mléčné výrobky tvoří 15 procent útrat za potraviny.
před 7 hhodinami

Obnovte tranzit ropy, nebo zablokujeme protiruské sankce, hrozí Maďarsko Kyjevu

Maďarsko zablokuje dvacátý balík protiruských sankcí, který připravuje Evropská unie, pokud Ukrajina neobnoví tranzit ruské ropy do země. Ve videopříspěvku to v neděli na facebooku řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Budapešť z toho důvodu bude blokovat i unijní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun). Tranzit suroviny ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska byl přerušen koncem ledna.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Na dotace v Nové zelené úsporám půjdou dle Havlíčka čtyři miliardy, možná víc

Na dotační program Nová zelená úsporám letos podle vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) mohou jít čtyři miliardy korun, možná i víc. Vláda počítá s úvěry, záručními instrumenty a bude možné vyřídit i zatím nevypořádané žádosti podle starších pravidel, uvedl v Otázkách Václava Moravce. O nových pravidlech čerpání dotací na energetické modernizace domů bude v pondělí s premiérem Andrejem Babišem (ANO) hovořit po svém jmenování nastupující ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky rozebrali vládní hospodářskou strategii

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o vládou schválené nové hospodářské strategii, podle níž má česká ekonomika v příštích letech růst díky soukromým firmám a podnikatelům. Stát se má zaměřit na vzdělávání, trh práce, inovace, infrastrukturu a podnikatelské prostředí. Téma rozebrali generální ředitel pražské burzy Petr Koblic a Pavel Neset ze Škody Auto Vysoké školy. O přípravě na krizové situace posléze hovořili ředitel odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení GŘ HSZ ČR Dušan Uhlík a předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Pořad se věnoval také investicím obcí do udržitelnosti a platformě OBEC 2030, kterou přiblížil předseda sdružení místních samospráv ČR Petr Halada. Debatou provázely Nina Ortová a Hana Vorlíčková.
před 19 hhodinami

Ministerstvo: Česko letos v obraně nesplní závazek vůči NATO

Ministerstvo obrany přiznává, že Česko letos nebude schopné plnit závazky vůči NATO, a to především pokud jde o vojenské schopnosti, kterými má ke společné alianční obraně přispívat. Vláda plánuje omezit výdaje resortu jak v absolutních číslech, tak v poměru k hrubému domácímu produktu.
21. 2. 2026

Firmy čelí vlně nejistoty po zrušení Trumpových cel

Firmy čelí další vlně nejistoty poté, co americký nejvyšší soud v pátek zrušil plošná cla, která dříve zavedl prezident Donald Trump. Mnoho podniků kvůli clům zvýšilo ceny, aby kompenzovalo vyšší náklady. Teď se uvidí, jakou úlevu jim a spotřebitelům rozhodnutí soudu skutečně přinese, píše agentura AP. Pro české firmy jsou nejdůležitější cla na automobily či ocel, která zůstávají v platnosti, míní hlavní ekonom platformy Portu Jan Berka.
21. 2. 2026Aktualizováno21. 2. 2026

Nová globální cla budou patnáct procent, ne deset, oznámil Trump

Prezident USA Donald Trump na sociální síti Truth Social v sobotu odpoledne SEČ oznámil, že okamžitě zvýší své nové clo na dovoz do Spojených států ze všech zemí z avizovaných deseti na 15 procent.
21. 2. 2026Aktualizováno21. 2. 2026

Česko loni dalo ukrajinským uprchlíkům humanitární dávky za 8,8 miliardy, příjemců ubylo

Česko loni vyplatilo na humanitárních dávkách ukrajinským uprchlíkům 8,8 miliardy korun. Za necelé čtyři roky od ruského vpádu na Ukrajinu do konce loňska jim poskytlo příspěvky zhruba za 32,4 miliardy. Uprchlických domácností, které podporu pobírají, ubylo. Roste naopak počet lidí s dočasnou ochranou, kteří pracují. Příjmy státu od uprchlíků byly loni za první tři čtvrtletí jednou tak vysoké jako výdaje na pomoc, přínos pro stát byl 11,7 miliardy.
21. 2. 2026
Načítání...