Banky musí být přísnější na schopnost klienta splácet. Hypotéka navíc brzy bude jen do 90 % ceny

Nahrávám video
Události ČT: ČNB by mohla ještě víc ovlivňovat výši úvěrů na bydlení. Její doporučení by se rovnala zákonu
Zdroj: ČT24

Vláda schválila novelu zákona, díky které má Česká národní banka (ČNB) získat zákonnou pravomoc určovat parametry úvěrů na bydlení. Dosud totiž ČNB vydává jen doporučení: loni v říjnu třeba doporučovala dávat hypotéky jen do 95 procent ceny nemovitosti, od letošního dubna se má tato hranice ještě snížit na 90 procent. Není to ale jediná novinka, pravidla poskytování hypoték a úvěrů nedávno změnil i spotřebitelský zákon. Znamená více papírování, ale také víc informací nebo lhůta na promyšlenou. Banky musí být také přísnější ke schopnosti klienta splácet.

V současnosti centrální banka vydává parametry pro hypotéky formou doporučení, které není striktně vymahatelné. Naposledy od loňského října funguje v praxi doporučení ČNB, podle kterého by banky již neměly poskytovat hypotéky na 100 procent hodnoty zajištěné nemovitosti. Maximální limit stanovený centrální bankou pro výši hypotéky je od října 95 procent hodnoty zajištěné nemovitosti a od letošního dubna pak bude 90 procent.

Novela by z doporučení udělala zákonnou pravomoc, která by podle předloženého materiálu měla začít platit od července. Musí ale ještě projít Poslaneckou sněmovnou a Senátem a musí ji podepsat prezident Miloš Zeman.

Už nyní ale banky doporučení spíše respektují. „Dodržujeme pravidla stanovená ČNB,“ uvedla mluvčí Raiffeisenbank Petra Kopecká s tím, že stoprocentní hypotéku si u nich člověk nevezme. Stejný postup deklaruje i Česká spořitelna. Tisková mluvčí Hypoteční banky Marie Mocková pak přibližuje, že hypotéky v pásmu 90 až 100 procent „tvoří pouze zlomek poskytnutých hypoték v našem portfoliu, zhruba okolo 3 procent.“

Dubnový posun k devadesáti procentům bude podle Mockové na hypotečním trhu znát citelněji. Zpřísní se totiž také limit na objem nově poskytnutých úvěrů v rozmezí 80 až 90 procent ceny nemovitosti, a to na 15 procent. Pravděpodobně to podle Hypoteční banky povede ke snížení dostupnosti hypoték. „Náš odhad je, že trh poklesne v důsledku tohoto opatření zhruba o 15 procent,“ uvedla Mocková.

Více informací, více času na rozmyšlenou

Poskytování půjček značně pozměnila novela zákona o spotřebitelském úvěru, který vstoupil v prosinci loňského roku v platnost. Změny se podle Hypoteční banky dají shrnout do tří oblastí: informování spotřebitele, změny v předčasném splácení úvěrů a změny v oblasti odpovědnosti poskytovatelů úvěrů.

Se sjednáváním je tak podle Mockové nově spojena spousta papírování. „Na druhou stranu, pozitivem bude, že klient získá ucelené informace o celkové nákladovosti úvěru, tedy kolik za úvěr celkem zaplatí. Struktura této informace bude pevně daná, takže spotřebitel bude moci nabídky konkurenčních bank mezi sebou snadno porovnat. Banky do dokumentu navíc nesmějí doplňovat jakékoliv další informace, které by srovnání případně ztěžovaly,“ přiblížila.

Jakékoliv rady, které bude banka dávat, pak mají mít listinnou podobu s podrobným záznamem o poskytnuté radě, pokračuje Mocková s tím, že vznikají nové požadavky na odbornou způsobilost zprostředkovatelů či zástupců i na jejich právní odpovědnost. „Budou vedeni v registru ČNB a za činnost vázaných zástupců ponese plnou odpovědnost banka či samostatný zprostředkovatel,“ doplnila.

Fincentrum hypoindex (v %)
Zdroj: Hypoindex.cz

S písemnou nabídkou úvěru v předepsaném formátu pak běží dvoutýdenní lhůta na rozmyšlenou, po kterou banka nemůže svoji nabídku měnit ani stáhnout. „Lhůta je zřízena k tomu, aby spotřebitel měl dostatek času na rozmyšlenou i na porovnání více konkurenčních nabídek. Pokud by banka jakkoliv nutila klienta podepsat úvěr ihned, hrozí jí pokuta až do výše dvaceti milionů korun,“ dodala Mocková.

Na druhou stranu zájemci o hypotéku musejí být připraveni na přísnější posuzování své bonity. Poskytovatel úvěru je nyní povinen posoudit různé aspekty jako výši příjmů a výdajů klienta nebo informace o tom, jak splácí či splácel dosavadní dluhy. Pokud by to banka neudělala, může se její klient dovolat neplatnosti smlouvy do tří let od jejího uzavření. „Pak ’podle svých možností’ bude muset vrátit poskytnutou jistinu a nebude muset platit úroky ani pokuty a další náklady související s úvěrem,“ upřesnila Mocková.

Mění banky svá kritéria?

Banky ale v řadě případů uvádějí, že v tomhle bodě se toho moc nemění. „Při posuzování úvěruschopnosti klientů při žádosti o půjčku jsme již před platností nové regulace ke každému přistupovali individuálně a posuzovali klientovu bonitu dle velice komplexních a složitých pravidel,“ uvedla Kopecká z Raiffeisenbank.

„Každý žadatel o hypotéku či spotřebitelský úvěr prochází takzvaným credit scoringem, při kterém individuálně posuzujeme jeho bonitu a schopnost splácet úvěr. Na tomto procesu se nic nemění,“ řekl manažer hypoték České spořitelny Karel Chábek. „Co se týče refinancování hypoték či konsolidace úvěrů, ani zde nedošlo k žádným zásadním změnám. Na refinancované hypotéky pohlížíme jako na hypotéky nové,“ doplnil. V případě spotřebitelských úvěrů implementovali drobné úpravy a proces nastavili tak, aby „sjednání úvěru nebylo výrazně administrativně náročnější než v minulosti“.

„Nový zákon o spotřebitelském úvěru vyžaduje řádně posoudit úvěruschopnost klienta, což banka dělala i dříve bez ohledu na to, zda to vyžaduje zákon či nikoliv. Vždy proto platí, že každý obchodní případ posuzujeme individuálně, především pak schopnost klienta plnit závazky vůči bance,“ přiblížil Michal Teubner z Komerční banky.

Lidem se pak otevírá možnost předčasného splacení čtvrtiny úvěru každý rok zdarma. To však podle Hypoteční banky bude mít s největší pravděpodobností vliv na délky nabízených fixací, protože se bankám nevyplatí nabízet delší fixace za předpokladu, že klient může hypotéku kdykoliv předčasně splatit. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 12 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...