Používání mobilu vyjde v ČR mnohem dráž než v EU, spočítala spotřebitelská organizace

Tarify mobilních operátorů v Česku jsou podle organizace Telefonující.cz až o 79 procent dražší, než je průměr EU. Předražená jsou zejména mobilní data a tarify s malými objemy volání a SMS, uvedla spotřebitelská organizace Telefonující.cz. Operátoři se ale brání tím, že v Česku se musí platit vysoké poplatky a že průměrná měsíční útrata za volání je o třetinu nižší než v Německu nebo Rakousku.

Za vysoké ceny podle zástupců organizace mohou dvouleté úvazky, vysoké marže, absence čtvrtého operátora i extrémně velké rozdíly v nabídkách pro koncové spotřebitele a firmy. „Neupíráme operátorům právo na poskytování podpultových cen, ale my chceme dosáhnout snížení ceníkových tarifů,“ řekl předseda organizace Svatopluk Bartík.

Operátoři se podle výkonného ředitele Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiřího Grunda nebrání srovnání cen, ale při srovnání by se mělo na cenovou problematiku nahlížet komplexně. „V Česku platí operátoři jedny z nejdražších poplatků za využívání frekvenčního spektra. Jsou až čtyřikrát vyšší než například ve Finsku či v Německu. Tento poplatek je náklad operátorů, který se promítá v cenách,“ uvedl.

Průměrná měsíční útrata za volání na obyvatele je přitom podle asociace v Česku 13 eur (cca 351 korun). V Německu je to 20 eur a v Rakousku 21 eur.

obrázek
Zdroj: ČT24

Telefonující.cz srovnali veřejně dostupné nabídky operátorů v celé Evropě. Vytvořili čtyři typické skupiny spotřebitelů, které srovnávali. Vyšlo jim, že čtyřčlenná rodina v Česku zaplatí za volání a data 2499 korun, v EU průměrně 1994 korun. Matka samoživitelka v Česku zaplatí za volání a data pro sebe a telefonování a SMS dítěte 1298 korun, v EU 760 korun. Důchodkyně v Česku dá za volání 549 korun, v Evropě 372 korun. Obchodní cestující v Česku zaplatí 1599 korun, v EU průměrně 891 korun.

Organizace proto chystá podnět pro Evropskou komisi a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže za takzvané podbízivé ceny. Od toho si slibuje zákaz podnákladových cen a odstranění jedné z příčin neférově vysokých cen pro koncové spotřebitele.

Telefonující.cz se označuje za sdružení zákazníků mobilních operátorů, které se snaží zlepšit postavení spotřebitelů a snížit ceny mobilních služeb na úroveň obvyklou v Evropské unii. Zástupci sdružení uvedli, že evidují 800 zájemců o členství a registraci sdružení chtějí dokončit v řádu týdnů.

Vysoké ceny volání a dat v poslední době kritizují i někteří politici. Neřešení problému bylo jedním z důvodů odvolání ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD). Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se chce zasadit o rychlé přijetí novely telekomunikačního zákona, která zvýší ochranu spotřebitele a rozšíří pravomoci ČTÚ a vytvoří tlak na pokles cen mobilních dat. Nyní tato novela míří do Poslanecké sněmovny. Operátoři ale tvrdí, že novela ceny pro zákazníky nesníží, protože zvýšení pokut firmám bude působit opačně. 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zároveň v pondělí informoval, že zahájí vlastní prošetření trhu mobilních operátorů s cílem zjistit, zda na trhu neexistuje kartel nebo někdo nezneužívá svou dominanci. Český telekomunikační úřad rovněž nyní provádí kriteriální analýzu trhu s mobilními daty s ohledem na to, co by se dalo zlepšit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...