Čeští zaměstnavatelé vyzvali vládu, aby řešila nedostatek pracovníků v Česku a umožnila dočasný nábor ukrajinských uchazečů o práci. Informovala o tom Hospodářská komora a Svaz průmyslu a dopravy. Vládní projekt na legální přijímání Ukrajinců podle nich v praxi nefunguje. Kvóta je vyčerpaná do června a vyřízení pracovní karty pro jednoho uchazeče trvá až šest měsíců. Vláda se má problematikou zabývat ve středu.
„Vyzýváme vládu, aby urychleně přijala návrh na navýšení personální kapacity ministerstev zahraničí a vnitra za účelem zrychlení vyřizování vyššího počtu žádostí o zaměstnanecké karty a pomohla firmám zajistit potřebné chybějící personální zdroje k zabezpečení výroby a služeb,“ zní hlavní požadavek zástupců byznysu.
Vzhledem k rekordně vysoké zaměstnanosti v Česku není podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka možné volná pracovní místa obsadit českými uchazeči.
„Proto se firmy obrací do zahraničí. Pokud se vláda rozhodla, že jim v tom pomůže, nemůže přece ignorovat nefungující situaci. Firmy potřebují zaměstnance nyní, ne za půl roku. Do té doby můžou naše firmy přijít o zakázky, zákazníky a brzy budou řešit opačný problém, než je nábor zaměstnanců,“ dodal Hanák.
Nepružnost orgánů například v porovnání s Polskem je podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého až zahanbující. „Dlouhodobě nás Ukrajinci samozřejmě nezachrání, ale krátkodobě mohou pomoci. Vláda pro to však musí něco udělat,“ poznamenal.
Odbory varují, že za dovozem Ukrajinců může být zájem získat levnou práci. Dokumentuje to nabídka volných míst z databáze úřadů práce. „Často u odborných dělnických profesí narazím na nabídku mzdy kolem 12 tisíc korun. Za tyto peníze nemůže český občan plnohodnotně žít a je zcela jasné, že se těžko na takovéto pozice na hranici chudoby čeští zaměstnanci nalákají. Pokud po měsíci není místo obsazeno, je možné ho obsadit zahraničním zaměstnancem. A tím je onen ,vysněný‘ Ukrajinec,“ uvedl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
I ekonom Moody's Analytics Martin Janíčko upozorňuje, že mzda Ukrajinců je nejnižší ze všech mezd zahraničních pracovníků. „Hlavně u manuálních zahraničních pracovníků je pak jistý problém v tom, že mzdu tady ani moc neutrácejí, rozhodně ne celou. Část mzdy posílají zpátky. Nejenže tak dostávají relativně nízkou mzdu, ale ještě nám zhorší běžný účet platební bilance,“ podotýká Janíčko.
Zdlouhavé vyřizování
Vláda od listopadu 2015 schválila dva projekty, jejichž cílem je usnadnit příchod Ukrajinců do českých firem. Zaměstnavatelé si opakovaně stěžovali na to, že i tak je vyřizování pracovních povolení zdlouhavé.
V lednu v pořadu Interview ČT24 Dlouhý popisoval, jak je současný systém složitý. „Firma si nejprve musí Ukrajince najít, potom to nahlásí komoře nebo svazu průmyslu. Vyčlenili jsme na to speciální tým, zúřadujeme to a pak to pošleme na konzulát do Lvova přes ministerstvo zahraničí a vnitra a ty si přímo toho Ukrajince zavolají,“ popsal Dlouhý. Odpadá však podle něj nebezpečí korupce, kdy od Ukrajinců „vybíraly mafie tisíc pět set euro za osobu, když zprostředkují přijetí na konzulátu“.
Ministerstvo zahraničí už od února zvýšilo měsíční kvótu pro přijímání žádostí o pracovní povolení pro Ukrajince z 320 na 400, a pokud dá vláda zelenou personálnímu posílení generálního konzulátu ve Lvově, kvóta se zvedne na 800.
Hospodářská komora v lednu uvedla, že firmám se podle dat úřadů práce nedaří obsadit více než 130 tisíc volných pozic. Největší poptávka je po obráběčích, svářečích, montážních dělnících, skladnících, obsluhách vysokozdvižných vozíků nebo řidičích nákladních vozidel. České firmy ale postrádají i švadleny, pekaře, pěstitele nebo tiskaře. Obsadit statisíce míst Ukrajinci ale nebude možné, uvedl loni v květnu ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD).
