Vysoké ceny datových služeb chtějí snížit Babiš i Sobotka

Po dlouhodobých stížnostech českých spotřebitelů na vysoké ceny mobilních datových služeb a po výzvě regulátora, aby operátoři zlevnili, požaduje nyní snížení také ministr financí Andrej Babiš (ANO). Bude proto chtít, aby se těmito cenami zabývali i vládní politici na koaliční radě. V pořadu Partie na televizi Prima v neděli rovněž připomněl, že záležitost spadá do kompetence ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD), který to měl podle něj už dávno řešit. Situaci chce nyní zlepšit také premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), v únoru se proto sejde s šéfy ČTÚ a antimonopolního úřadu.

Český telekomunikační úřad (ČTÚ) vyzval firmy ke snížení ceny za přenášená data pro virtuální operátory poprvé loni v únoru. Na výzvu podle regulátora tehdy zareagoval pouze T-Mobile. O2 a Vodafone pak ve správním řízení dostaly pokutu v maximální výši, tedy dva miliony korun. Úřad nedávno opakovaně vyzval O2 a Vodafone ke snížení velkoobchodních cen, dal jim na to jeden měsíc času.

Operátoři za kmitočty pro LTE v pásmech 800, 1800 a 2600 MHz zaplatili na začátku roku 2014 zhruba 8,5 miliardy korun. Další kmitočty v pásmech 1800 a 2600 MHz vydražili loni za 2,6 miliardy korun. Nyní ale sami brzdí jejich využití. Podle odborníků to nezpůsobují technické důvody, ale snaha co nejvíce vydělat. Za nemalé peníze tak nabízí nízké limity na objem spotřebovaných dat. 

Sítě LTE jsou budovány tak, aby dokázaly bez problémů zvládnout například streamování videa. Nejčastější datový limit 1,5 GB však přenos videa vyčerpá velmi rychle. „Je možné to ilustrovat i na faktu, že operátoři nabízí aplikaci pro sledování televize, kterou ale zároveň nedoporučují zákazníkům používat na jejich vlastní síti, což je vskutku bizarní,“ popsal situaci nedávno pro Hospodářské noviny člen rady ČTÚ Ondřej Malý.

ČTÚ však podle radního nemůže zasáhnout proti vysokým koncovým cenám, to lze pouze u velkoobchodních nabídek a takzvaných relevantních trhů. Což je právě případ zmíněné pohrůžky operátorům O2 a Vodafonu a původně i T-Mobilu. Ten však již reagoval na první hrozbu regulátora loni v únoru, ve které ČTÚ všechny zmíněné společnosti vyzval, aby snížily ceny přenášených dat pro virtuální operátory.

„Pro ovlivnění maloobchodních cen připadají v úvahu nepřímé cesty, nejlépe založené na posílení konkurence na trhu,“ dodal radní. Takovými nástroji mohou být například regulované velkoobchodní trhy pro alternativní operátory nebo kmitočty pro nové operátory. Ty předešlé aukce kmitočtů však nového hráče na trh nepřivedly. ČTÚ proto chystá aukci v pásmu 3,7 GHz, které se dá pro vysokorychlostní internet využít. A část spektra v této aukci je vyhrazena pro nové hráče.

Podle Babiše jsou ceny datových služeb v Česku nejvyšší v Evropě. Chce proto, aby se vláda zasadila o jejich snížení. „Už to měl řešit kolega Mládek dávno,“ prohlásil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
před 17 hhodinami

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
před 19 hhodinami

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
12. 2. 2026

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
12. 2. 2026

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizováno12. 2. 2026

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
11. 2. 2026

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026
Načítání...